K prazdniku

K svátku

 

Tisíce verst urazila 5. armáda. Byl to nejkrutější zápas s kontrarevoluci ve veliké epoše našich revolučně socialistických válek. Nebojíme se ani početných pluků vlastenecké kontrarevoluce, ani těžkého dělostřelectva mezinárodního kapitálu.

Když lokaj cizího kapitálu admirál Kolčak loni v dubnu útočil na Kazaň a Samaru, posílali vůdci spojencům jeden telegram za druhým.

Londýnský deník Times ve svém úvodníku blahopřál a vyslovil naději, že Anglie svou podporou pomůže Kolčakovi zničit vládu sovětů.

Pařížský Temps gratuloval admirálovi k ofenzívě a sliboval mu všestrannou podporu Francie ke konečné porážce sovětské moci.

Zástupce amerických miliardářů Woodrow Wilson telegrafoval: „Přeji skvělé armádě admirála Kolčaka, aby porazila na hlavu své nepřátele, a slibuji všestrannou podporu.“

To bylo v dubnu roku 1919. V dubnu 1920 píšou tytéž noviny: „Anglie musí uznat sovětské zřízení.“

Vítězství Rudé armády, a tedy 5. armády, srazila anglickým buržujům hřebínek a přinutila je mluvit o míru.

Radíme japonským diplomatům, aby se i oni nad tím zamysleli a zapamatovali si, že čestné zástavy dáváme železným armádám.