Tisíce verst urazila 5. armáda. Byl to
nejkrutější zápas s kontrarevoluci ve veliké
epoše našich revolučně socialistických válek.
Nebojíme se ani početných pluků vlastenecké
kontrarevoluce, ani těžkého dělostřelectva
mezinárodního kapitálu.
Když lokaj cizího kapitálu admirál Kolčak loni v
dubnu útočil na Kazaň a Samaru, posílali vůdci
spojencům jeden telegram za druhým.
Londýnský deník Times ve svém úvodníku blahopřál
a vyslovil naději, že Anglie svou podporou
pomůže Kolčakovi zničit vládu sovětů.
Pařížský Temps gratuloval admirálovi k ofenzívě
a sliboval mu všestrannou podporu Francie ke
konečné porážce sovětské moci.
Zástupce amerických miliardářů Woodrow Wilson
telegrafoval: „Přeji skvělé armádě admirála
Kolčaka, aby porazila na hlavu své nepřátele, a
slibuji všestrannou podporu.“
To bylo v dubnu roku 1919. V dubnu 1920 píšou
tytéž noviny: „Anglie musí uznat sovětské
zřízení.“
Vítězství Rudé armády, a tedy 5. armády, srazila
anglickým buržujům hřebínek a přinutila je
mluvit o míru.
Radíme japonským diplomatům, aby se i oni nad
tím zamysleli a zapamatovali si, že čestné
zástavy dáváme železným armádám. |