„M. D. Rettigová“

Veselohra o 3. jednáních. Napsal Al. Jirásek. Repertoirní hra královského zemského divadla v Praze. Sehráno v neděli dne 29. ledna 1917 Divadelním odborem spolku Jan Amos Komenský v Кijevě v Národním Auditoriu v rámci jubilejního slavnostního představení na počest 301eté ochotnické činnosti pí. K. Fialové.

Al. Jirásek rád se vracel vždy do slavných dob města Litomyšle. Po jeho románku „Filosofiská historie" přišla na řadu v dramatickém zpracování M. D. Rettigová, vlastenka litomyšlská z let třicátých. V těch dobách probuzení a uvědomění českého lidu dobývala ta vzácná žena Litomyšle a probouzela v společnosti městské lásku к rodnému jazyku a vlasti. Jirásek ve své M. D. Rettigové podává věrný obraz tehdejších poměrů, kdy různí ti aktuárové pojezdní a advokáti považovali, ač sami Češi, češtinu za jazyk služebnictva a do své češtiny přimíchávali spoustu německých slov. Veselohra sama má děj velice jednoduchý. Starý M. a Chir. Dr. Plavec obětavě vyléčí otce městské dívky Lenky, která z vděčnosti slíbí starému mládenci, že si ho vezme. Vrací se však z cest po cizině mladý myslivec Valenta, kterého Lenka stále ještě miluje. Valenta, který na Lenku nezapomněl, je zdrcen zprávou, že si Lenka má vzít starého doktora. Anička, hospodyně u Dr. Plavce, která kdysi těm mladým lidem dělala postiliona d‘ amour, obraci se na M. D. Rettigovou, aby vše uvedla opět do starých kolejí. Výmluvnosti M. D. Rettigové a jejím prostinkým intrikám podaří se na výletě, který se pořádá, že starý doktor vyslechne zpověď Lenky při její nenadálé schůzce s myslivcem Valentou a tu starý dobrák uzná, že nemůže překážeti štěstí mladých lidí, že nemůže od Lenky žádat, aby se obětovala, že vše, co na stará kolena cítil, byla jen: pára, růžová pára. Vrací Lence slovo a skončí to všeobecnou spokojeností.

Do tohoto jednoduchého děje vpleteno je mnoho postav, charakterisujících názory doby, strach před češtinou, maloměstské klepy, boj o právo českého jazyka. Zajímavá směs, ztužená postavou vlastenecké M. D. Rettigové, která tu vystupuje zcela jinak, než jako v nynějších kruzích známá učitelka kuchařského umění. Je to typ pravé české žeuy s horoucí láskou k vlasti. Děj sám je úplně podřadný.—

Divadelnímu odboru spolku Komenský podařilo se vypraviti tuto dobrou hru znamenitě, hlavně ovšem zásluhou výborné představitelky M. D. Rettigové, jubilantky pí. Fialové, která svou delikátní hrou, promyšleně propracovanou a svěže podanou dala opět důkaz své umělecké schopnosti. Dobré obsazení ostatních úloh zvýšilo cenu tohoto slavnostního představení. P. Novák mistrně vystihl charakter st. Dr. Plavce a sl. Kondrlova v Lence podala pěkně nastudovanou a pochopenou roli. S příslušnou routinou hrála velmi dobře pi. Babánková paní aktuárku Roubínkovou. Totéž platí o sl. Gagalíkové v úloze Rollerové. Pí. Boučková podala velice pěkně obrázek mnohomluvné Ančky, hospodyně starého doktora a sl. Krupková v menší úloze Týny vedla si s routinovanou roztomilostí. Vděčná úloha JUDr. Güllicha poskytla p. Sehnalovi příležitost uplatniti úplně svůj talent. Pojezdný Roubal měl velmi dobrého představitele v p. Janáčkovi a aktuár Roubínek v р. Pšeničkovi ml. Myslivec Valenta dobře, ale trochu vášnivě sehrán р. Kolářem. V obuvníku Chadimovi vytvořil p. Gagalík postavu plnou humoru a p. Tichý jako Rejsek byl plně na svém místě. Režie p. Nováka vynasnažila se dáti hře
výpravu odpovídající době.

S představením tím spojena na scéně po prvém jednání oslava jubilantky pí. Fialové. Na otevřené scéně podány pí. Fialové kytice a p. Jindřišek, předseda spolku „Jan Amos Komenský“, v krátké řeči tlumočil pi. Fialové za spolek „Komenský“ obdiv a uznání a podal jí blahopřejnou adresu. Za dramatický odbor Komenského promluvil p. Štěpánek, odevzdav jí pamětní dar spoluúčinkujících. České dámy kijevské odevzdaly jubilantce nádherný stříbrný podnos. Za bouřlivého potlesku obecenstva děkuje pí. Fialová se slzami v očích za ty projevy velké lásky. —

Před představením tlumočil pí. Fialové náš referent za redakci „Čechoslovana" nejvřelejší gratulaci k významnému Jubileu a přání, aby ještě dlouho zůstala činnou přítelkyní české Thálie v Kijevě. —

Obecenstvo vyplnilo do posledního místa divadelní sál.