Velice se mně zalíbila rubrika „Dopisy“ v
Národní politice a v druhých denních listech.
Mám dokonce sbírku vystřižených takových dopisů.
Znám dcerušku svého přítele, která studuje vyšší
obchodní školu a postupně prodala všechny své
knihy i zastavila náramek po nebožce babičce,
aby mohla zaplatiti administraci za uveřejnění
dopisů.
Znám jednu gymnasistku, která zastavila peřiny
své bytné za její nepřítomnosti, aby mohla dát
inzerát do Národní politiky:
Mladá inteligentní dáma přeje si touto cestou
navázati korespondenci s veselým mladým
inteligentem. Ct. nabídky do adm. t. 1. pod
značkou „Modré oči 57672“.
Znám jednoho kvartána, který si takovým způsobem
dopisuje už přes tři neděle s 451etou vdovou,
vydávající se za 231etou učitelku, přičemž se
kvartán vydává za mladého 30letého statkáře,
který dělá právnické zkoušky.
Mladý 14letý kvartán krade doma peníze tatínkovi
z vesty, mamince ze šatníku a dokonce rozbil už
svým mladším sourozencům prasátko s jich
posledními úsporami. Své štěstí začal inzerátem:
Černé oči hledá mladý, zámožný muž
reprezentačního zjevu. Zn. „Osamělé cesty 5376“.
Jestli sledujete rubriku „Dopisy“ v Malém
oznamovateli Národní politiky, můžete číst
dojemné románky, plné hluboké tragiky, jako:
Pán, jenž 23. ledna mě v Národním divadle
odpoledne o půl 3. hod. pozdravil a o schůzku
večer o 7. hod. u Muzea žádal, se prosí o
vysvětlení, proč nepřišel. Značka: „Žižkov 5076“
do adm. t. 1.
Jaká úžasná katastrofa. Pozdravíte o půl 3. hod
u Národního divadla a řeknete, že přijdete večer
k Muzeu v 7 hod. Dáma tam chodí pravidelně od
23. ledna do 3. února, kdy dá inzerát výše
zmíněného obsahu, rozhodně beznadějného
výsledku, poněvadž 6. února se objevuje nový
inzerát:
Čekám do 12. února, jinak přetrhuji s Vámi
všechny styky. To platí pro toho pána, který 23.
ledna nepřišel v pondělí v 7 hod. k Muzeu.
Značka „Žižkov 5076“ do adm. t. l.
Byl by z toho román Lodi, které se nepotkaly.
Jsou však dopisy i jiného, neméně vážného
obsahu, kdy prostosrdečně se lidé v nich
přiznávají ke krádeži a dělají ještě přitom
ostudu určité politické straně. Nedávno byl v
Národní politice tento „Dopis“:
Plesový vějíř na plesu českého bankovního
úřednictva byl mnou vzat v uschování a
nedopatřením podržen. Vrátím s ochotou a
vzpomínám. Lask. udáni adresy pod zn.
„Agrárník“.
Dát takovým způsobem zbraň politickým odpůrcům
jest více než lehkomyslné. Agrárníci kradou
vějíře! Kam až ta strana klesla.
Bavím se teď tím způsobem, že vybírám dopisy v
administracích na určité značky, které se mně
líbí, abych měl látku pro humoresky. Vím, že
jest toto mé sdělení hroznou ranou pro mnohé
mladé lidi. Tak například značka „Dobrá duše
7877“ v Národních listech dává tento materiál:
Nějaký pan František Richter hrozí sl. Máně
Rozhonové, že všechny její dopisy pošle rodičům,
jestli mu nepůjčí do úterka pět set korun.
Podařilo se mi dostat z administrace Národní
politiky dopis pod značkou „Dorozumění“ jako
odpověď na značku „Slávek“. „Slávek“ vylákal
„Dorozumění“ na rozhlednu a stáhl s prstu své
oběti před zraky celých středních Čech
briliantový prsten a nyní „Dorozumění“ mu píše v
dopise, že se přesvědčila, že se nejmenuje Josef
Eckert a že nebydlí v Táborské ulici č. 68, že
jí to ihned bylo podezřelé, když říkal, že se
jmenuje Josef a na dopis dal značku „Slávek“.
Prosí ho, aby v sobotu přišel na rozhlednu a
prsten určitě přinesl s sebou.
Mám doma dopisy, které jsem si přinesl z různých
administrací, jako odpovědi na tyto značky:
„Láďa-Vokovice“, „Máňa“ (ještě jednou „Máňa“),
„Jaro u Chlumce nad Cidlinou“, „Modré oči“,
„Černé“ i „Hnědé“, „Plavovláska“, „Čtyři veselí
studenti“, „Vesnická dívka“, „Touha“, „Jarní
touha“, „Zařízená domácnost“, „Máj“, „Krása
duše“ atd. Celkem asi 680 dopisů. |