Milostný román lidoopa konsula Petra

 

Když se konsul Petr ve Varieté produkoval a byl obdivován tisíci a tisíci návštěvníky, netušil nikdo, že tento výtečný lidoop, který se tak blíží svými vlastnostmi a výkony i nejchytřejším lidem, má také své lidské slabosti: lidoop konsul Petr má za sebou velký zajímavý román. Zanechal zde v Praze svou zarmoucenou družku, milenku Julii, pětiletou štíhlou krasavici, snivou brunetku z druhu obrovských paviánů. Profesor Ardle, vychovatel a cvičitel konsula Petra, produkoval se ve světě v Evropě i v Americe před třemi lety již s opicí Julií, která byla předchůdkyní slavného konsula Petra. Jest to opice, jak jsme již naznačili, z druhu paviánů, a sice z čeledi drilů.

Julie jest asi o 5 cm vyšší než konsul Petr, ale poněkud štíhlejší. Její velkolepá produkce vzbudila v celém širém světě úžas a obdiv, takže profesor Ardle na všech divadlech varietních získal si světového jména. Tu náhodou stal se majitelem mladého šimpanze samečka, který zakrátko projevil úžasné vlohy k nejtěžší drezúře. Mladý šimpanz, který obdržel jméno konsul Petr, získal se jménem svým zároveň družku Julii. Zakrátko rozpředl se mezi oběma opicemi nejpřátelštější poměr.

Julie, která byla o dvě léta starší, byla starostlivou přítelkyní a učitelkou mladému Petrovi, jenž úžasně rychle pochopil každý její trik. Majitel obou opic, profesor Ardle, pochopil záhy, že vzácné vlohy konsula Petra nejlépe se vyvinou napodobením vzorně a pečlivě vycvičené opice Julie.

Žádné zvíře na světě nemá tak vyvinuté vlastnosti napodobit člověka i zvíře jako opice. Z těchto pak jsou lidoopi nejdokonalejšími napodobovateli člověka.

Zejména šimpanzové. Konsul Petr zakrátko bez velké námahy znal všechno, čemu obdivoval se celý vzdělaný svět u opice Julie, takže zakrátko byl profesorem Ardlem předveden užaslým zrakům návštěvníků varietních divadel, aby záhy si získal světového jména. Družka Petra opice Julie byla profesorem Ardlem dána na zasloužený odpočinek, a to již v pátém roce svého věku, což znamená u opic žijících v zajetí dosti pokročilý věk. Kdežto sláva konsula Petra ode dne ke dni rostla do závratné výše, žila jeho učitelka a přítelkyně Julie v ústraní, zapomenuta od celého světa. Těšila se jen z úspěchů svého žáka, který dospěl již v statného jinocha, dosáhnuv čtvrtého roku svého věku!

Z platonické a přátelské lásky opičího párku počal se však náhle vyvíjeti vážný poměr, který by se byl skoro stal osudným panenské ctnosti krasavice Julie.

Když dokonce majitel jejich, profesor Ardle, pozoroval u konsula Petra všecky příznaky zamilovaného jinocha, roztržitost, nerozvážnost, zádumčivost, netrpělivost a zbrklost, tu pojal ho strach o celý jeho ensemble. Julie musila být odstraněna z domu! Tak usoudil profesor Ardle před svým odjezdem s konsulem Petrem z Prahy. Poradiv se s výtečným sekretářem podniku Varieté panem Steinem, učinil profesor Ardle telefonickou nabídku redakci časopisu Světa zvířat, aby zakoupila opici Julii. Redakce radostně na návrh ten přistoupila a zakrátko byla naším redakčním automobilem Julie převezena z karlínského Varieté do vily Svět zvířat v Košířích. Přivezla s sebou celý svůj nábytek, jakož i výbavu prádla a šatstva. Na našem obrázku vidíme Julii v ranní toaletě, před snídaní.2 Tato sestává ze dvou šálečků čaje a několika zákusků pečiva.

Julie chodí po dvou nohou, vzpřímená pěkně jako dáma, podává ruku přítomným, usedne na svou židličku ke stolku, zazvoní, aby jí byla podána snídaně, srká čaj způsobně ze šálku. Při obědě jí polévku lžičkou, maso a příkrm vidličkou jako nejvznešenější salónní dáma. K večeru uléhá na svou elegantní železnou postýlku. Přikrývá se pokrývkou vkusně vyšívanou, pod postýlkou má svou diskrétní nádobku z porculánu, které používá jen beze svědků, ku přísnému zachování čistoty své komnaty. Druhé dva obrázky jsou tklivou vzpomínkou z útlého mládí lidoopa konsula Petra. Petr šílenec-milenec, Petr učedník-mučedník ...