Moderní lov velryb

Knižně vyšlo v  Malá zoologická zahrada. Povídky o zvířátkách známých i nově objevených. Románové novinky. Číslo 35–36. Praha, Práce, 1950 a 

Zábavný a poučný koutek Jaroslava Haška. Spisy Jaroslava Haška, sv. 12. Praha, Čs. spisovatel 1973

Jomar Hønsi v 10/2024 ztotožnil text s textem původního článku „Der Moderne Walfischfang“, který vyšel v periodiku Über Land und Meer, Deutsche Verlags-Anstalt, 1909. Autor článku je Franz Winter. Díky tomuto objevu můžeme navždy vyřadit tento článek z Haškovy bibliografie. Stejně tak je možné v seznamu Haškových pseudonymů škrtnout Frant. Winter.

Tomu, že možná článek do Světa zvířat Hašek přeložil, nahrává fakt, že se v něm píše o verlybě sírobřiché [der Schwefelbauch]. A toto téma se objevuje v románovém vyprávění jednoročního dobrovolníka Marka: Vycházel jsem z toho principu, že na př. slon, tygr, lev, opice, krtek, kůň, čuně atd. jsou dávno již každému čtenáři ,Světa zvířat’ úplně známými tvory. Že třeba čtenáře rozrušit něčím novým. Novými objevy, a proto jsem to zkusil s velrybou sírobřichou. Tento nový druh mé velryby byl velikosti tresky a opatřen měchýřem naplněným mravenčí kyselinou, a zvláštní kloakou, kterou má velryba sírobřichá s výbuchy vypouštěla na malé rybky, které chtěla pozřít, omamnou jedovatou kyselinu, které později dal anglický učenec..., teď se již nepamatuji, jak jsem ho nazval, pojmenování kyseliny velrybí. Velrybí tuk byl již všem známý, ale nová kyselina vzbudila pozornost několika čtenářů, kteří se ptali na firmu vyrábějící tuto kyselinu.

 Na ukázku a jako důkaz skvělé badatelské Jomarovy práce, první odstavec článku z knihy: