Na přední posici a na frontě |
|
Dobrovolec D. o tom píše: „Že to účinek mělo, poznali jsme hned druhý den. Z rakouské strany přeběhl jeden aktivní šikovatel s patnácti muži. Slzeli radostí.“ Ze čtvrté roty se píše: „Odpověď spojenců, kterou jsme oznámili do nepřátelských okopů, měla zdařilý úspěch. V noci přišla celá rakouská hlídka, rozumí se samo sebou Češi. Přinesli zprávu, že v plukovním rozkaze byla před časem zmínka o českých legionech, která všechny Čechy naplnila velkou radostí. Německá a rakouská artilerie na naše oznámení nóty Wilsonovi odpověděla pravým bouřlivým ohněm.“ Z jiné roty, stojící na Stochodě, došlo psaní, ve kterém zaznamenána je tato příhoda:
„Dobrovolec L. nabídl se, že vynajde způsob,
kterým by byla pozornost nepřítele upoutána na
určité místo, takže na druhém možno by bylo se
zdarem pokusiti se o zjištění nepřátelských
pozic. Bylo to v místech, kde zákopy dělí naše
hochy jen 200 metrů od nepřítele. L. zaopatřil
si ve vsi malé prasátko, kterému uvázal na nohu
provaz dosti dlouhý, aby z okopů mohli za provaz
táhnout. Prasátko v noci přivázal k malému
kolíku před drátěné překážky germánské pozice,
zatímco druhá část našich hochů odešla opačným
směrem k pozicím nepřítele. Naši tahali za
provaz a prasátko při každém škubnutí dalo se do
kvikotu. A stateční Němci, malujíce si v duchu
vepřovou pečeni a zlatě upečené sele, pomalu
počali vylézat z okopů. Zvěst o blízkosti
prasátka roznesla se bleskurychle německými
okopy a málem by bylo došlo, jak vypravoval
později zajatý Němec, ku rvačce mezi mužstvem
okopu a mužstvem od druhé setniny, která se
stáhla sem, aby se zmocnila vzácného zvířete.
Naši zatím pohodlně provedli rozvědku na druhé
straně, nejsouce nikým obtěžováni v opuštěném
zákopu. Když zájem Němců o objevený poklad
dosáhl vrcholu, spustili do toho naši několik
salv. Při tom přestřelila jedna Do redakce dochází z pozic mnoho dopisů. V jedněch líčeny jsou veselejší epizody, které vystihují bodrost českého vojáka a v jiných opět něco tragiky, ale nikdy poklesnutí mysli. Dobrovolec Roubal píše: „Hned druhý den jsme šli na rozvědku, při níž jsme zajali někok Němců. Při té rozvědce ztratili jsme však našeho milého Lojzíka P., který se pustil příliš daleko. Byl to dobrý hoch zlatého srdce, kterého budeme velmi těžko postrádati. Vystrojili jsme mu slavný pohřeb s hudbou zapěli mu nad hrobem naposled Kde domov můj. Tak žijeme zde uprostřed bažin a lesů před zákopy nepřítele a rádi přinášíme oběti, protože víme, že odměnou bude nám svoboda našeho milého národa. Zanedlouho nás navštívil náš náčelník divize, chválil naší chrabrost, děkoval za námahu a raněnému bratru Urb..., který, ačkoli raněn, dále zúčastnil se boje, odevzdal medaili sv. Jiří.“ U téže roty pořádají se stále divadelní představení a začátek bývá, jak stojí napsáno: „Po rozvědce“. Druhý den jdou herci na rozvědku a hraje obecenstvo. Píší nám, že mají v jedné zemljance divadlo, za které by se některé venkovské divadlo nemuselo stydět. Na Nový rok sehráli frašku Ševcovy trampoty, živý obraz Dvojí vánoce a dramatickou hru Shledání. A vy vidíte, že celý program takového divadla srovnává se s životem českého vojáka, v němž střídá se smutek s radostí. U jedné roty divadelní představení bylo přerušeno nástupem batalionu Němců. Naši hoši zúčastnili se čile v pronásledování nepřítele a vrátili se klidně do divadla. Ještě granáty syčely, ale ve hře se pokračovalo. Nyní po celé délce pozic silné chumelenice. Jak dalece posloužily v práci našich rozvědných částí, uvidíme v nejbližších dnech. Prozatím místy ostré boje s rozvědkami nepřítele. Do záložního batalionu v B... přibývají stále noví dobrovolníci. Jsou mezi nimi někteří, kteří ještě v měsíci prosinci byli na rakouské frontě. Vypravují, že všichni Češi ve vlasti vědí o naší vojenské akci a že některé německé časopisy psaly již o české armádě. V Čechách skládají největší naději na české vojsko. U našich pluků na frontě vydány příkazy, v nichž poukazuje se na odpověď spojenců Wilsonovi, ve které mocnosti čtyřdohody v konečných cílech války zdůrazňují osvobození Čechů a Slováků. U českých pluků přijata odpověď spojenců s jásotem a pochopitelným nadšením a vyslovena přání, aby české vojsko co nejdříve mohlo se zúčastnit jako mohutný celek na válečných operacích po boku slavné ruské armády. |
|