Nároky na samostatnost zemí českých ve světle ruského státního práva

Probíraje se Muromcevovým rozdělením práva, Korpkunovými Lekciemi všeobecného zákonodárství a Encyklopedií právnickou, všude shledávám právnické podklady naší samostatnosti a nároky na naši samostatnost.

Podobně i u A. S. Alexejeva, profesora imperátorské moskevské university:

„Stát jest usedlý národ, organizovaný v samostatný celek pod jedinou vrchní vládou.“

Rozložíme-li tento pojem, tu shledáme, že k utvoření státu jest třeba těchto podkladů základních:

1. Prvním podkladem státu jest národ. Stát tedy není jen nahodilá skupina, není to tlupa lidí beze vší spojitosti, ale jest to pevný svazek národa. Stát jest dobrovolný svaz lidí, spojených v jeden politický celek na základě vzájemného souhlasu.

Jednotlivost státu předpokládá národní celek. Z toho vyplývá, že stát nemůže býti umělým útvarem, zřízeným bez souhlasu toho kterého národního celku, bez jeho vlastní vůle, ale že jest to svaz, jehož trvání podepřeno dějinami. Národní celek znamená, že všichni jednotlivci jej tvořivší odpovídají těmto podmínkám:

Žijí společně na jednom území, jsou úzce mezi sebou spjati jazykem, mravy, zvyky a celou historickou minulostí.

Jest to organizovaný národ. Bez národa není státu. Aritmetický počet jednotek nehraje žádnou roli. Nejde o to, aby byl nutný určitý počet občanů, ale aby ti, přihlásivší se k utvoření samostatného státu, byli historickým, organizovaným celkem, schopným k samostatnému životu, a sami usilovali o utvoření státu.

2. Druhou podmínkou státu jest území. Musí se mluviti tedy o usedlém národu. Předpokládá se, že určité území jest obsazeno lidem téhož plemene. Skupinu lidí bez území nelze nazvati národem, to jest kočující horda. Jedině tedy usedlý celek mající historický nárok na své území může utvořiti samostatný stát.

3. Třetí podmínkou státu jest řádná vláda. Pokud národ není samostatně politicky organizován, nemůže utvořiti ještě stát. Utvoří ho teprve tehdy, když po politickém organizování vyvolí si ze svého středu vlastní vládu.

Všem těmto podmínkám odpovídati musí i naše nároky na samostatnost:

1. Národ je zde. V Čechách, na Moravě, v našem Slezsku, Kladsku i na Slovensku. Nebyli jsme nikdy nahodilou skupinou. Byli jsme pevným celkem národním. Země koruny české byly dobrovolným svazem. A dnes tím více projevujeme vzájemný souhlas pro jeden politický celek.

Český stát vzniká dnes na rozvalinách Rakouska. My neuznáváme Rakousko jako stát, neboť to byl umělý útvar, zřízený bez souhlasu českého národa, bez naší vlastní vůle. Rakousko se rozpadne. Naše vůle dojde splnění, neboť utvoření našeho státu podepřeno dějinami.

Jsme organizovaným národem s historií, úzce spjati mezi sebou jazykem, mravy, zvyky.

2. Máme své území v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, v Kladsku, na Slovensku, a nikdo nepochybuje, že můžeme býti schopnými k samostatnému životu, když jsme po takovou dobu vydržovali ze svých peněz Rakousko a Uhry.

3. Utvoření řádné vlády jest otázkou nejbližší budoucnosti. Delegáti českého národa za hranicemi. Národní rada česká, Svaz, to vše jest krokem k další pevné organizaci vlády a jejích politických úřadů. Třeba postupovati dle určitého plánu, aby na mezinárodní konferenci naši delegáti za podpory a protektorátu spojenců vystoupili s hotovým, již propracovaným nárysem utvoření českého státu, který by odpovídal všem právním požadavkům, které státní právo vyžaduje.