Návrh zákona |
Idyla z ministerstva spravedlnosti |
|
Jeden ze sekčních šéfů ministerstva
spravedlnosti, tajný rada Mahr z Halmensdorfu,
seděl ve své pracovně a pokuřoval doutník. Před
ním na stole ležel nedopracovaný návrh
ministerstva spravedlnosti. Návrhů těch bylo tam již víc. Ležely ve velké skříni jako v nedobytné pokladně, aby nepřišly na světlo boží. Ležely tam i návrhy zákonů sociálních, některé čerstvé, jak se dostaly sem do pracovny tajného rady Mahra z Halmensdorfu. Zprvu je tam házel do skříně, která je neúprosně pohlcovala, sám, nyní to zastupoval jeho sluha, který po odchodu sekčního šéfa všechno, co našel napravo v otevřené zásuvce, nejhořejší u psacího stolu, sebral, hodil do skříně, která byla již pomalu plná. Jen jednou zdálo se, že přece se stane něco s těmi papíry, na kterých byly nejen návrhy, ale i stížnosti. Hledali totiž velmi důležitou stížnost, která se ztratila před pěti lety a byla příčinou interpelace na radě říšské. Pověřili tím mladého snaživého úředníka z ministerstva, který s odvahou počal vyhazovat ze skříně sekčního šéfa návrhy na zákony, stížnosti a jiné pěkné věci. Říkalo se potom, že ho tam neměli nechat samotného s těmi papíry pohromadě, neboť když to vyházel všechno na jednu hromadu, vysokou jako zeď, spadlo to všechno na něho a nežli přišla pomoc, udusily ho ty stížnosti, návrhy a petice. Tenkrát tajný rada Mahr z Halmensdorfu prohlásil, že ty papíry nechce ani vidět. Tak to tam naházeli nazpátek a rostly ty zásoby poznovu. Tajný rada Mahr z Halmensdorfu chtěl již návrh, který před ním ležel na stole, odhodit, když v tom náhodou přelétl několik řádků. Tato neopatrnost ho velice zamrzela, neboť emancipoval se po těch pět let, co zde kouří své doutníky, již od toho, aby četl nějaké úřední spisy. Trhl sebou, ale měl tu smůlu, že jeho zrak přelétl přes celý návrh. Velice ho to zamrzelo, neboť zčistajasna si zapamatoval jeho obsah, což se mu doposud nikdy nestalo. Byl vyrušen z klidu. Tak o něm počal přemýšlet k velké své nespokojenosti. Byl to návrh zákona, vlastně doplněk k zákonu o krádeži. Někdy totiž tam nahoře nemají chytré hlavy co dělat. A nyní se jim v hlavách něco rozbřeskne. Jako tomu bylo v tomto návrhu. Napadlo totiž někomu, že doposud nebyla trestána krádež času, když totiž někdo v hodinách, v nichž má být zaměstnán, pracuje sám pro sebe. Tedy poněvadž dostává za ten čas mzdu, plat, čas ten krade, jak stálo v návrhu na doplnění zákona o krádeži. Zprvu tomu nerozuměl, neboť těžce chápal vůbec, dokonce ještě nemohl pochopiti, proč se jmenuje tajným radou, v čemž se s ním shodovalo celé Rakousko. Pak se mu to ale náhle počalo v hlavě rozkládat, počal uvažovat o tom a sladce spokojeně odpočívat. Doutník mu vypadl z úst a tajný rada Mahr z Halmensdorfu počal klímat... Zdálo se mu, že je před porotou a že sedí na lavici obžalovaných. Po obou stranách stojí justiční četníci. „Poslyšte žalobu, Mahre,“ slyší zvučný hlas předsedův, „jste obžalován, jak vám známo, ze zločinu krádeže času. Poněvadž to dělalo při vaší službě přes 2000 korun, ocitl jste se před porotou. Tady napravo, jak vidíte, jsou corpora delicti. Jest to vše, co bylo nalezeno, že jste udělal pro úřad, který vám byl svěřen. Jak vidíte, je to jen jeden arch papíru, na který jste se podepsal. Jest to vaše úřední žádost o dovolenou. Že se nestydíte, Mahre. Nalevo pak vidíte haldu toho, co jste vyrobil v úředních hodinách pro svou potřebu. Vy jste vyšíval, jak vidí páni porotci, podvazky známé tanečnice Greitové. Zde máte pak bedničku s uřezanými špičkami doutníků. Jak bylo dokázáno, zabýval jste se kromě vyšívání podvazků ještě jinými věcmi, nejen uřezáváním špiček. Psal jste každý den svým milenkám a kromě toho jste spal. Létací komise revizní vás vůbec nemohla probudit, člověče. Máte něco na svou omluvu? Vy jste kradl čas v takovém rozsahu, že nás to všechno uvádí v úžas. Chcete něco říci?“ Tajný rada Mahr z Halmensdorfu chce promluvit, ale jeden justiční četník přimáčkne ho na lavici a slova ujímá se veřejný žalobce. Mahr dobře neslyší, co se povídá, neboť pláče, jen slyší konečný návrh veřejného žalobce: „Z těchto důvodů konečně navrhuji, poněvadž prokázáno bylo, že tajný rada Mahr z Halmensdorfu, sekční šéf v ministerstvu spravedlnosti, jest individuum práce se štítící, aby po odbytém trestu dodán byl do donucovací pracovny.“ Tajný rada Mahr z Halmensdorfu uhodil se vtom o hranu psacího stolu a probudil se. Uviděl před sebou ležet návrh zákona o krádeži času, sešoupl ho na pravou stranu a zazvonil na sluhu, aby ho oblékl. Když pak vsedal dole do svého automobilu, napadlo ho, že se dnes zas nějak mimořádně přepracoval a blbě se zadíval na kolemjdoucí. |
 |
|
|