Až do roku 1874 existoval v Rakousku zvláštní
zákon, kterým byla na inzeráty uložena kolková
daň. Takovým způsobem rozuměly rakouské vlády
před rokem 1874 oné důležitosti inzerce, kterou
dnes všichni chápeme a někdy dokonce i
nadužíváme v obecném životě.
Rakouské vlády těch dob nechápaly rozvoje
národohospodářského, který podmíněn jest mezi
jinými činiteli i účinnou inzercí, kterou stoupá
nabídka i poptávka. Dnes nikoho jistě nenapadne
uvalovat na inzeráty daň a jen tu a tam okresní
hejtmanství v Čechách staví se proti inzerci,
konfiskujíc z politických důvodů různé inzerty
na základě bojkotového zákona.
Netřeba připomínat, že se jedná o české časopisy
a že na severu Čech konfiskují se slova „ryze
český závod“, „české výrobky“ apod. Takovým
způsobem nejkrásněji se odstraňují národnostní
protivy a nezasvěcencům z ciziny poskytuje se
pravý obraz, jak se starají úřady o
národohospodářský rozmach a jak i dnes oceňují
důležitost inzerce.
Pravé ocenění inzerce mají mnozí podnikatelé,
kteří řídí se heslem: „Inzeráty musí list
vytrhnout.“ I zakládají se časopisy jen kvůli
inzerátům. Obsah listu se stlačuje, aby bylo pro
inzerty místa. Dík inzerátům vyrůstají nové a
nové časopisy, které nikdo nepotřebuje, ale
které jsou myšlenkou jednotlivce, jeho tobolkou,
pohostinným stolem, jeho existencí.
Obchodníci nestačí odbývat sběratele inzerátů,
kteří přicházejí plni slibů, že inzerce v jejich
časopise bude mít neobyčejný úspěch, za který
ručí redakce i administrace. „Až později!“
„Ne, dovolte, později není sezóna, račte uvážit,
že právě náš časopis jest čten v kruzích, kterým
předměty vaší výroby jsou nepostrádatelnými,
právě váš porcelán.“
„Nevedu porcelán.“
„Tím líp, vašnosti, kovové zboží úplně nahražuje
porcelánové. Uděláme lokálku do listu o
dokonalosti kovových výrobků.“
„Ale dovolte, vždyť já jsem brašnář.
„Tím lépe, tím právě přicházím vám zajisté vhod,
neboť náš list jest rozšířen jedině v kruzích,
kterým vaše výrobky jsou neocenitelny. List náš
rozšířen jest v počtu mnoha tisíc exemplářů mezi
rodinami, jimž nebe popřálo školních dítek.
Uděláme...“
Buď jest vyveden, odmrštěn, odbyt, nebo
obchodník unaven podepíše objednací inzertní
lístek, aby se zbavil nepříjemného člověka,
který se usmívá přátelsky a třeba i hrubě odbyt
odpovídá s tím důvěrným úsměvem, který měl po
celou řeč, že dovolí si opět navštíviti závod a
poprositi o text k reklamní noticce.
Ty neodbytné inzertní sběratele zná již každý
obchodník, průmyslník a živnostník. Ví, že
sbírají inzeráty pro bezvýznamné listy,
vycházející snad jen v počtu několika set
exemplářů. Odbudete je, dostaví se opět jako tah
kobylek saranče, ale jinak jsou neškodní.
Horší jsou majitelé oněch plátků, které jsou
skvrnou českého časopisectva a kteří žijí přímo
jen z vydírání inzertů. To jsou apačové
inzertní. Nezadáte-li mu inzerát do listu,
můžete být ubezpečeni, že bude v příštím čísle o
vás jistě uveřejněna nějaká vylhaná zpráva.
Podnikatel takového loupežného plátku oznámí vám
to již předem, když mu inzerát nezadáte. Některé
krajinské listy užívají té metody.
Četl jsem v jednom venkovském plátku lokálku:
„V příštím čísle uveřejníme zprávu, z čeho
vyrábí zdejší uzenář Moravec své párky.“
Obracím list, pan Moravec tam inzerát nemá. Za
týden ale bude tam jistě inzerát pana Moravce a
v textové části listu noticka:
„Upozorňujeme své čtenáře na inzerát p. Moravce,
jehož výtečné zboží doporučujeme všem našim
čtenářům.“
Takové vymáhání inzertů snad jest též
zasahováním do svědomí inzerenta.
Přesto však inzeráty jsou pevným pojítkem
výrobců a obchodníků s konzumenty a inzerenti
hledí přivábit křiklavými inzerty kupce. Hledí
zájem čtenářstva získat nápadnými větami, které
se často v listech až k omrzení opakují, v
úpravě á la:
ZADARMO ROZDÁME obšírné ceníky s návodem, jak
lze lacino u nás koupiti PĚT PÁRŮ BOT!
Má v tom být nějaká originalita? A jsou-li
inzeráty provázeny ilustracemi, jistěže ve
většině případů ty obrázky jsou bez estetické
ceny. Z obrázků u inzertů dívají se na vás
strašné obličeje, postele, kamna, vany,
provedené v hrozné perspektivě. Inzeráty
bandážistů provázeny zafačovanými mrzáky a
podobně. A všechno to má půvab pro děti, ale na
někoho působí to odporně.
Člověk v takových inzerátech cítí veškeren shon
života, zápas o existenci.
Absolvovaný právník s vyznamenáním prosí o místo
sluhy.
A vy odložíte inzertní část deníku, zatímco sta
bláhových děvčátek prohlíží rubriku Nabídnutí k
sňatku a čte Dopisy.
Ale vy cítíte, že od toho inzerátku, kterým
někdo prodává peří, až k velkému inzertu továren
na lokomobily běží veškeren život, který kolem
nás proudí, rychleji, než sbírají sběratelé
inzertů výrazné předměty tohoto života ve
sloupce velkých deníků i malých kousavých
plátků. |