|
1. Přibývá dne o 1 hodinu 6 minut, čili:
2. Na Nový rok o slepičí krok.
3. Novoroční noc tichá a jasná znamená dobrý
rok.
4. Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou
jistě jen zlo.
5. Potká-li člověk na Nový rok jeptišku, má ji
přeskočit, jinak zláme si v květnu nohu.
6. Když kolem Nového roku prší, poletuje o
velikonocích sníh.
7. Když na Nový rok aspoň tolik slunce zasvítí,
co by vozka bičem mrsknul, bude srpen jasný a
pohodlný.
8. Má-li kdo zlou tchyni, pomodli se před obědem
za ni otčenáš pozpátku a na jaře tchyně začne
chřadnout.
9. Je-li na Nový rok hezky, budou také pěkné
žně.
10. Kolikrát na Nový rok zívneš, tolik dětí se
ti do roka narodí.
11. Obědvá-li u tebe na Nový rok policajt,
znamená to postup ve službě.
12. Jak se daří o Nový rok, takový jest rok
celý.
13. U Tábora chodí na Nový rok babka s děckem na
rukou a vřeští. Lid tamější vysvětluje to tak:
Když se Kristus Pán narodil, chtěl ho čert také
vidět, i proměnil se v babu a díval se naň
skulinou.
14. Nechceš-li, aby ti slepice zanášely, udělej
z provazu neb z řetězu na Nový rok kolo a nasyp
na ně slepicím zrní.
15. Máš-li lehkomyslnou ženu, můžeš, jsi-li
žárlivý, též tohoto prostředku použít.
16. Bouchá-li děvče na Nový rok dveřmi, rodiče
dočkají se na ní hanby v příštím roku.
17. Topíš-li se na Nový rok, přijdeš do nebe.
18. Potká-li nějaký panovník na Nový rok
biskupa, nemusí mít strach o svůj život.
19. A konečně. Třpytí-li se v novoroční noc
hvězdy, narodí se mnoho dobytka.
Ty drahý, milý Nový roku! Jak vidět, jsi
obklopen poetickými proroctvími, lidová
pranostika hádá dle tebe na všemožné věci a naši
sedláci neměli nic jiného na práci než
kombinovat, jak utvoří se budoucnost, když na
ten den bude pěkně, když bude pršet, sněžit,
vítr foukat atd.
Nový rok byl u nich pojmem velmi složitým a
zatím nyní definice, co jest to ten Nový rok,
jest velmi jednoduchou.
Jest to první den každého nastávajícího roku, to
jest podle nynějšího občanského kalendáře den 1.
ledna.
Lidstvo již ode dávných dob žilo nepřetržitě.
Dělilo čas. Vynalezlo roky. Pojem velmi
důležitý, kterým historikům byla ulehčena práce.
Léta Páně toho a toho byla bitva tam a tam. Léta
Páně toho a toho padlo v té bitvě tolik a tolik
tisíc lidí. Léta Páně toho a toho vraždili se
tam a tam. Lidé vynalezli léta, lidé vynalezli
Pána, a lidé vynalezli léta Páně.
A byli to prvně kněží, kteří ohlašovali Nový
rok. Ovšemže Nový rok, než občanský kalendář
přesně určil jeho dobu na 1. leden, prodělal
celou řadu změn. U Židů byl Nový rok první den
měsíce tišri (naše září). Tu kněží troubili do
světa s výše chrámu stříbrnými troubami od
svítání až do západu slunce.
Ve starém Římě počínal rok prvním březnem. Staří
Římané obětovali bohu Janusovi, který měl dvě
hlavy, neboť i u bohů platí: „Dobře zpředu i
zezadu oči míti.“
Stateční Římané posílali si na ten den navzájem
novoroční dárky (strenae), jako otroky a
otrokyně, slony a podobně. Též blahopřáli si
navzájem, což udrželo se později v křesťanských
dobách. Šťastný a veselý Nový rok! To dodnes
slyšíte a čtete v novinách. Pokud se týče dávání
novoročních dárků, zvyk ten uchoval se ve
Francii (étrennes) a též u nás.
V Rakousku jest kupř. zvykem překvapovat občany
na Nový rok malými dárky. Letos jest to kupř.
zvýšení poštovních a telegrafních poplatků,
kteréž nabudou platnosti dne 16. ledna 1907.
Místní dopisy musí býti frankovány napříště 10
hal. místo šesti. Sazba pneumatických poštovních
lístků a pneumatických zálepek zvýšena o 5 hal.
V oboru telegrafování byl zaveden blanketový
poplatek 2 hal. a zrušena snížená taxa za
telegramy místní a stanoví se obnosem 6 hal. za
slovo. Poplatek za obchodní telefony ve Vídni
obnáší dle množství rozhovorů 300, 400 až 500 K,
za telefony bytové 240 K. Poštovní poukázky
stojí o 1 hal. více a za zálepky a pásky bude se
vybírati 1 hal., jako náhrada výrobního nákladu.
Rakousko-uherské mocnářství přeje všem svým
spoluobčanům šťastný a veselý nový rok 1907!
Nový rok prvním březnem počínal též v Republice
benátské, kteráž užívala ho až do svého pádu
roku 1797.
V Pise začínali rok 25. březnem až do roku 1749.
Velikonocemi začínali ve Francii od století
dvanáctého až do roku 1563. A poněvadž
velikonoce počínají různě pětatřicetkrát za
jedno století, mívali Nový rok v různém čase a
nakonec si to tak důkladně spletli, že roku 1495
slavili Nový rok dvakrát.
V Dánsku byli chytřejší. Tam si našli jednoho
svatého, a to Tiburtia, dne 11. srpna. Toho se
drželi až do roku 1559, slavíce tak najednou
svého světce i Nový rok.
V říši byzantské měli napřed také potíže s Novým
rokem, až konečně jeden císař pod velkými tresty
nařídil, že se má Nový rok slavit dnem 1. září.
Podle starých kronik vyskytl se tam jeden
člověk, který veřejně prohlašoval, že je to
nesmysl. Muž tento, jménem Antakus, byl trápen,
žalářován tak dlouho, až uznal státní Nový rok.
Za doby Karlovců ve francké říši slavili Nový
rok dne 25. prosince. A byl to Karel Veliký,
který mimořádným a slavným způsobem oslavoval
jeden Nový rok. Dal k větší cti a slávě boží
upálit na Nový rok několik desítek Saracénů.
Římský juliánský kalendář neurčil nic přesného a
přes celý středověk hádali se kněží evropských
zemí o Nový rok, až papež ŘehořXIII. ve svých
opravách ustanovil i. leden za počátek roku.
Tento začátek nebyl však všude pevně dodržován,
časem ustupoval libovůli panovníků, až objevil
se opět ve století šestnáctém a sedmnáctém.
Nový rok je tedy výmyslem církve, respektive náš
Nový rok.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
- - - - - - - - - - - - - - - - -
Šťastný a veselý nový rok! Ráno se člověk
probudí a slyší tiché klepání na dveře. Vchází
domovník. Celý rok člověka pomlouval, celý rok
se hádal, totiž s takovou partají, jako jsem já,
a teď úlisně podává mně s úsměvem kousek tuhého
papíru, na kterém je zlatými písmenami psáno:
„Šťastný a veselý nový rok přeje domovník.“
Domovník stoje čeká.
Počkej, chlape! Jdu vážně k němu, stisknu mu
ruku a řeknu srdečně: „Já vám přeji nápodobně
šťastný a veselý nový rok!“
Chlapík zdrceně odchází a venku řekne: ,,To je
ale špína!“
V kavárně přiblíží se k vám tiše jako kočka
číšník.
Celý rok vám nenosil noviny, které jste si přál,
po celý rok míval jste s ním boje o kousek
cukru, a teď je u vás a důvěrně podává vám
kalendářík a říká: „Vinšuju šťastný a veselý
nový rok!“
Přejete mu jako domovníku a dodáváte: ,,A teď
mně přineste Omladinu.“
„Dal ti něco?“ táže se v zákulisí kavárny
číšníka jeho kolega.
„Pah, místo koruny mně přál veselý nový rok.“
stok, všichni nastavují ruce. Šťastný nový rok!
Mráz vám běží po zádech! Zástupy gratulantů
rostou, tísní se na vás a nakonec vás rozeberou,
ten vám svleče kabát, ten boty, onen kalhoty a
všechno s přáním šťastného a veselého nového
roku.
Tomuhle se říká sen novoroční noci.
Na ulici zastavují se lidé, smekají a tisknou si
ruce. Veselý nový rok. Třebas ten člověk,
kterému je přáno, neví, co bude zítra jíst,
odpovídá s úsměvem: „Děkuji, děkuji, já vám
přeji také.“
Po ulicích vidíte lidi s kalendáři visacími
podpaždí. Spěchají domů, aby pověsili kalendáře
na zeď.
V novinách objevují se novoroční povídky,
novoroční gratulace a úvahy o tom, jak bylo loni
pěkně.
Policejní strážníci mají vyleštěné knoflíky na
uniformách. U místodržitele ohlašuje se příjezd
hodnostářů, kteří jdou gratulovat.
V rodinách připravuje se sváteční oběd a čtou se
poštovní knížky a fejetony o Novém roku z novin.
Tisíce lidí tváří se spokojeně.
Ale tisíce a tisíce lidí i. ledna roku 1907
hledí do budoucnosti s jinými pocity než
vypasení měšťáci. Pro ty tisíce existuje jen
jeden Nový rok, od kterého se bude pak počítat
čas.
A ten Nový rok znamená den, kdy vymizí všechny
tyto hloupé hříčky, kdy zchátralé řády se zřítí
...
A to bude slavná novoroční remunerace lidstva!
... |
