|
V hlavním městě Bavorska Mnichově zavraždila
kontrarevoluce vůdce bavorského proletariátu
Kurta Eisnera.
Tato událost uspíšila převrat v jižním Německu.
26. února uveřejnil bavorský sovět vojenských,
dělnických a rolnických delegátů návrh ústavy
bavorské sovětské republiky. Sověty byly
prohlášeny za orgány moci. Pravidelné vojsko
bylo rozpuštěno a místo něj se na obranu
proletářské revoluce vytvořila z členů
rolnických, nádenických a dělnických svazů Rudá
armáda.
Eisner padl za oběť kontrarevoluci, ale jeho
krev je rudým praporem, který zazářil ještě
jasněji.
Proletariat na německém jihu dlouho váhal, ale
nakonec se po celém Bavorsku rozlehlo volání:
„Pryč s bídou! Pryč s otroctvím!“
Všichni socialisté přijali heslo diktatury
proletariátu.
V Bavorsku už neexistují sociální kompromisníci.
Jihoněmecká republika padla. Zde je provolání
bavorského sovětu dělnických a rolnických
delegátů z 24. února:
„Představitelé feudálního militarismu se
dopustili hnusné vraždy na vůdci bavorské
revoluce Kurtu Eisnerovi. Bavorský Proletariat
povstal jako jeden muž k obraně revoluce.
Jednotná fronta bavorských socialistů vyhlásila
uskutečnění velikého cíle lidstva - diktaturu
proletariátu - a apeluje na Proletariat celého
světa, aby ji podporoval v těžkém boji!“
Toto provolání hovoří jasně o jednotné frontě
bavorských socialistů, kteří vyhlásili diktaturu
proletariátu a kteří poznali, v čem spočívá
nebezpečí pro revoluci.
Kurt Eisner je mrtev, avšak na jeho hrobě
povstal ozbrojený lid a vytvořil sovětskou
republiku.
Bavorský Proletariat ukázal proletariátu v celém
Německu, jak je třeba jednat. Vymýtil
kontrarevoluci do kořene, rozrazil řetězy, na
nichž ho drželo bavorské ústavodárné
shromáždění.
Události šly velmi rychle kupředu.
18. února zavraždila kontrarevoluce Kurta
Eisnera. Už 20. února ozbrojený lid rozehnal v
Mnichově ústavodárné shromáždění. Zmocnil se
Augsburgu a dalších měst. Rudým bavorským
vojákům pomáhají všude odbory. Jsou zatýkáni
všichni kontrarevolucionáři, mezi nimi známý
hrabě Toring, profesor von Bissing a bývalý
ministr války Kress von Kressenstein.
A už 26. února blahopřeje bavorský Proletariat
Německu k bavorské sovětské republice.
Nyní k významu převratu pro Německo a pro celou
západní Evropu.
Za prvé vidíme, že události v Bavorsku vyvolaly
na jiných místech Německa takovou odezvu, kterou
nelze označit za pouhou demonstraci.
Jde o skutečné revoluční hnutí, o druhou bitvu
mezi Scheidemannovou vládou a spartakovci, o
tendenci k všeobecnému převratu.
V Hamburku, Altoně, Wandsbergu, Ischpě a v
Düsseldorfu nasadili spartakovci těžké
dělostřelectvo.
Nařizuje-li francouzský generál Foche
Scheidemannovi, aby okamžitě odzbrojil
spartakovce v těch oblastech Německa, které
Francouzi okupují, pak to jasně svědčí o tom, že
francouzští vojáci nechtějí bojovat proti
spartakovcům a že ve Francii také není všechno v
pořádku.
V uhelných dolech Porúří a ve Výmaru vypukla
generální stávka. Stávkují milióny dělníků.
Všichni sledují jediný cíl: svrhnout
Scheidemannovu vládu a zřídit sovětskou
republiku jako v Bavorsku.
V Sasku se už spartakovci chopili moci na mnoha
místech, například v Plauen a Vogtländu. V
Dráždanech a Lipsku obsadili vzbouření
spartakovští vojáci nádraží.
Revoluční vlna se zdvihá v Eberfeldu.
V Hannoveru přestalo existovat vládní vojsko.
Vezměte si do ruky mapu Německa a přesvědčíte
se, že revoluce je všude.
Září z Bavorska na německou republiku jako
sluneční paprsky z mlhy.
Rudé paprsky dopadly už na sever, západ i
východ. Není města, v němž by nebylo nebo se
nepřipravovalo povstání. Není oblasti, v níž by
se lid nechystal k boji.
Plane Meklenbursko, Sasko, Slezsko, Hannover,
Prusko, Výmar i Bádensko.
A to už není to, co jsme byli zvyklí číst v
novinách: „Velké dělnické nepokoje.“
Hovoří pušky a kulomety spartakovců.
Je to pohřební pochod pro Eberta, Noska a
Scheidemanna.
Za druhé vidíme, že převrat v Bavorsku vyvolal v
samotné renegátské vládě cosi, čemu se říká
vládní krize. Sám Scheidemann přiznal, že systém
sovětů by mohl být v lecčems dobrý, že však jako
celostátní organizace není pro Německo vhodný,
neboť by konec konců přivodil pád vlády.
Toho se ovšem chytrák Scheidemann bojí. V
sovětském Německu nebude vláda, nebudou tam
Scheidemannové, Noskové a Ebertové.
Bude tam jediná diktatura, diktatura
proletariátu.
Scheidemann a spol. oklamali dělnický a rolnický
sovět v Německu a se zděšením teď hledí na
německý jih - na rudé Bavorsko, kterému připadla
šťastná úloha svrhnout jako první v Německu
okovy kompromisnické politiky zrádců
proletariátu a osvobodit se od vlády zemského
sněmu.
To, co vybojoval bavorský Proletariat, se teď
upevnilo a rozšířilo po celém Německu.
Představitel německé kompromisnické vlády Ebert
naivně prohlásil, že nechápe, oč v současných
událostech v Německu vlastně jde.
Jemu i jeho přátelům to už vysvětlí bodáky
ozbrojeného proletariátu, rudý revoluční požár,
který se z Bavorska rozlévá po celé zemi.
Den kruté odplaty za Karla Liebknechta a Rosu
Luxemburgovou se blíží. V Bavorsku už s vrahy
Kurta Eisnera skoncovali.
A tito vrazi cestou na popraviště už s sebou
vzali Scheidemanna, Noska, Eberta a ostatní
zrádcovskou sebranku nejen z Německa, ale z celé
západní Evropy.
|
