|
Dřív
psal jsem verše profánní,
je odvolávám, činím dnes,
jak následuje, pokání:
Svět je krásný, poctivý,
a nikde klam a nikde lež,
a sociální protivy,
ty vůbec nejsou na světě;
jest každý šťasten, spokojen
po celý rok a každý den,
krásné jest jaro, léto, podzim, zima,
a v našich městech nejvlídnější klima.
Chudáků vůbec neznáme
a ctíme všechno, zákony i stát,
a na kostely sbíráme
a nikdo u nás nemá hlad.
Všude jen slušně mluvíme,
klít, pánbůh nás toho chraň,
to, co vůbec nevíme.
Jsme spokojeni sami s sebou -
a radost všude jediná
a jeden ples a jásot všude
a jásá město, dědina.
Dřív psal jsem verše profánní,
a dnes činím tímto pokání. |
