|
Když se redaktor orgánu
městského zastupitelstva Hlasy od Nučic vrátil
od oběda do redakce, našel ve schránce na psaní
nové číslo opozičního orgánu Nučické stráže,
listu národně sociálního.
Vzdychl si v předtuše hrozných věcí a zraky jeho
zalétly instinktivně na úvodní článek. Měl
mnohoslibný název:
„!!!Pravda je jen jedna!!!“
Tento název jím otřásl. Zase ho přetrumfli. Je
to odpověď na jeho článek: „!!Pravda musí ven!!“
I počet vykřičníků v nepřátelském článku je
větší. A článek je na tři sloupce a jeho byl
pouze na dva.
„Jsou to rafinovaní darebáci,“ ulevil si
redaktor a jal se číst chraplavým, zoufalým
hlasem:
„Upozornili jsme již jednou naše čtenáře na
vodnaté idiotismy Hlasů od Nučic (s odpuštěním)
a zároveň poznamenali jsme správně, že jejich
redaktor vypálí proti nám co nejdříve páchnoucí
granát dětinských lží a stařeckých naivností.
Pravili jsme, že darebácké jednání tohoto listu
(s odpuštěním) připadá nám jako štěkání psa na
měsíc a že lotroviny onoho druhu jsou hodné
individua, jehož charakter dobře jsme
kritizovali v 15. čísle minulého ročníku.
Opakujeme ještě jednou, že tento počestný
redaktor sliboval manželství vlastní sestřenici,
že byl vyšetřován pro krádež kola a opakujeme
všechno to, co jsme také chtěli před porotou
dokázat. Vylákané zboží má cenu 272 K 12 h.
Nikdo neví, kam se poděly peníze, které vybral v
opilosti dne 18. května minulého roku v hotelu U
Děkana ve prospěch kostižerem stiženého
Františka Nováka. Dokázali jsme, že František
Novák, zdejší obuvník, nikdy o kostižeru
neslyšel a že je velmi hloupou vytáčka pana
redaktora (s odpuštěním), že po vystřízlivění
vybraný obnos odvedl na okresní hejtmanství ve
prospěch vyhořelých v Buči na Moravě. Dokázali
jsme, že obec Buč na Moravě vůbec není, že se
nachází ve Slezsku na Těšínsku a že vůbec
nevyhořela.
Tento důstojný pan redaktor oznámil pak
zaslánem, že považoval vše za vtip a že vybrané
peníze v obnosu 18 K 30 h odevzdá ve prospěch
polévkového ústavu chudé školní mládeže. A nyní
slyšte! Ve svém časopise (s odpuštěním)
uspořádal sbírku na doplnění obnosu vybraného na
50 K. Návrh ten setkal se u lidí neznalých
charakteru onoho pána s porozuměním, my ovšem
byli jsme prvními, kteří jsme žádali, aby
vzhledem ke kontrole byly peníze ukládány na
radnici. Sami složili jsme obnos deseti korun (a
ten obnos jsme si nevypůjčili, jako to dělá ten
ctihodný redaktor, když si dá podrazit boty).
Leč dosti těchto osobních polemik, byli jsme
vždy pro věcnou kritiku a proto pokračujeme bez
jakýchkoliv osobních výpadů, jakým způsobem
přišli o peníze ti, kteří zasílali je přímo do
redakce Hlasů od Nučic (s odpuštěním). Dostal se
nám náhodou do ruky seznam účtů, které zaplatil
z těch zaslaných peněz, jichž sešlo se 272 K 30
h.
1. Kloboučníkovi Pakoskovi 6 K za klobouk,
koupený před osmi lety. Chodí tedy osm let v
promaštěném klobouku.
2. Hostinskému Janu Palečkovi na Modré první
splátka 56 K.
3. Číšníkovi v hotelu Na poště zaplatil dlužný
obnos za roztrhaný císařský kabát, který si od
něho před rokem vypůjčil - 25 K.
4. V tomto kabátě chodil mezi radniční kliku do
Městského hotelu, kde zůstal dva měsíce dlužen
za obědy. Zaplatil 61 K.
5. Slečně trafikantce koupil nový prstýnek,
který si vypůjčil před třemi měsíci na den a
zaplatil dlužný obnos za kuba, trabuka a
viržinka a jiné, celkem 32 K 70 h. (Dlouhé
doutníky platil hotovými.)
6. Zaplatil druhou splátku odbytného své
sestřenici v obnosu 50 K.
7. Utratil zbytek ve vykřičeném domě Za vodou ve
společnosti městského radního a školdozorce
Vaňouska.
Aby pak udělal se po tom všem v očích města
hezkým, kvitoval s díky přijaté milodary ve
prospěch polévkového ústavu chudé školní mládeže
a prohlásil, že počínaje začátkem školního roku
bude rozdávat v redakci polévku chudým školním
dítkám. Za tím účelem navázal styky s paní
důchodní, která pak chodila mu do redakčních
místností se svou služkou polévku vařit. Polévky
byly toho druhu, že 18. září onemocněl těžce
dvanáctiletý školák Šrámek.
Dne 19. září zpolíčkoval veřejně pan důchodní
kuchaře i svou paní, což učinil, jak prohlásil,
v zájmu mravnosti chudých školních dítek, které
přestaly na začátku zimy pro polévku si chodit,
poněvadž většina z nich stižena byla žaludečním
katarem. Toto opakujeme jen z toho důvodu, aby
naši čtenáři připomněli si onu hroznou blamáž
Hlasů od Nučic, které odpověděly na všechny ty
pravdy pouhým zaslánem, že všechno to jest jen
směšným výmyslem bláznivého padoucha, který jen
stěží unikl mnohaletému žaláři, žalován jsa pro
žhářství, když se předtím, než se stal
redaktorem, potloukal jako vagabund v okolí.
Jsme tak nestrannými, že opakujeme i věci nás
urážející, ale činíme tak jen proto, poněvadž v
posledním čísle Hlasů od Nučic k těmto
perfidnostem připojena jest nová drzá lež, že
redaktor tohoto listu vypracoval plán na
okradení kupce Vondráka a že s pachatelem té
krádeže jest v blízkém příbuzenském poměru.
Prohlašujeme, že by bylo pod naší ctí hájit se
proti tomuto tvrzení. Lidé, kteří nás znají,
vědí dobře, jak vysoko stojíme nad charakterem
lháře z Hlasů od Nučic (s odpuštěním), s kterým
se nechtěl v létě nikdo na plovárně koupat,
poněvadž reprezentant městského orgánu měl tělo
stejně špinavé jako svou podlou duši.
„Pravda je jen jedna,“ praví přísloví, a tou
pravdou jest, že ani bandité italští nepodali by
ruku tomu, kdo odbírá Hlasy od Nučic, neboť jaký
pán, takový krám.
Stojíme pevně na půdě pravdy a tvrdíme to, co v
předešlém čísle: Redaktor Hlasů od Nučic nemyl
si nohy již přes tři měsíce, dokázali jsme
všechno, dokážeme i toto a s klidným svědomím
očekáváme, že přijde redaktor Hlasů od Nučic
ukázat své čistě umyté nohy do naší redakce a
klidně též, neoblomni ve svém tvrzení, očekáváme
nové číslo Hlasů od Nučic (s odpuštěním).“ |
