PRVNÍ DEN
První slet katolických tělocvičných jednot
„Orlů“ zahájen byl slavnými službami božími.
Bylo vskutku povznášející, když jednotlivé
skupiny pořádku, pokropeny byvše svěcenou vodou
jednotlivými župními náčelníky, vtáhly do
kostela. Ve vzorném pořádku seřadily se pod
kazatelnou, aby poslechly slavného průkopníka
nadšené myšlenky orlí, faráře a slovutného
spisovatele prostějovského
Dostála
- Lutinova.
Radost bylo se podívati na naše orlíky, z nichž
každá župa třímala vysoko nad hlavami svou
zástavu s obrazem Panny Marie Bělohorské. Byli
zde kostelnici z celých Čech, odění v
stejnokroj, černé krátké spodky, černý frak a na
krku růženec. Byly zde i naše orlice,
posluhovačky farské, svíčkové báby, oděné v
krátké černé sukně, zpod kterých vykukovaly
cudně černé kalhoty. Přišly i orlice klášterní,
které vyslaly jednotlivé kláštery jako deputaci.
Bylo vidět svěží tváře jeptišek, sdružených v
tělocvičné jednotě „Orlice sv. Kateřiny“, které
přišly v dlouhých kalhotech barvy žluté, přes
které byla přepásána sukně barvy bílé, což
dohromady tvoří papežské barvy.
Srdce plesalo radostí při pohledu na kaplanskou
župu „Orli sv. Jeremiáše“, kde naši kaplani se
svým praporem, na němž vyšito bylo heslo: „Pro
Boha“, vzbuzovali právem zasloužený obdiv nad
přesnou disciplinou, s jakou ukláněli se před
oltářem. Na daný povel náčelníka poklekly v
souladu naráz jednotlivé župy, z nichž vyjímáme
župu Cyrilometodějskou, kde orlíci moravští
dokázali, jak vysoko lze cenit u katolických
jednot výcvik, neboť poklekli pod kazatelnou v
tak vzorném pořádku, že oči diváků zaslzely
radostí nad tělocvičnou zdatností našich
katolických orlů.
Zbožní věřící mohli pak právem býti hrdi na
myšlénku katolíka Fügnera a Tyrše, když uzřeli
vzorně a bez chyby na dané znamení požehnati se
křížem župu sv. Aloise, v níž zastoupeni jsou
vikáři českoslovenští, župu světice Gertrudy s
ženskou odbočkou sv. Blažeje a konečně s pýchou
upřeli zraky na župu sv. Jana Nepomuckého, k níž
patří chovanci všech ústavů hluchoněmých.
Kromě vysoké šlechty a zástupců vlády, policie,
vojska a četnictva zúčastnili se sletu i
chovanci ústavu idiotů na Hradčanech, kteří po
celý slet s blaženým úsměvem sledovali postup
myšlenky katolických spolků tělocvičných
,,Orlů“. Přítomni byli také členové spolku
propuštěných trestanců, dámy z ústavu padlých
dívek a mnoho jiných vřelých obránců naší víry a
myšlénky, že ve zdravém těle zdravý smysl pro
katolickou víru.
Dojemný byl pohled na poloblbého hošíka, který
usmívaje se řekl: „Až já budu větší, budu také
orlem!“
Ba budeš, hochu, budeš, a s tebou i jiní ku
slávě naší drahé svaté vlasti a víry!
Slavný spisovatel a farář Dostál-Lutinov ve
vřele procítěném kázání nadchl celé shromáždění
slovy vskutku vybranými, ve kterých znázornil
dějiny snahy a vývin katolických tělocvičných
jednot.
Všichni věřící, ctění hosté i orlíci s
jiskřícíma očima sledovali výborně zpracované
kázání našeho prvého borce katolického. Uvádíme
stručně jeho obsah:
„Katoličtí orli jako tělocvičné jednoty založeni
byli již ve starém Římě za“ časů prvních
křesťanů. Orel jest pták, který lítá nejvýš, z
toho důvodu má také nejblíž k Pánu Bohu. Machar
je pitomec. Sokolové jsou ničemci. My milujeme
svou vlast. Dnes je patnáctého. Kdo nectí
faráře, je blázen. Nejsme proti pokroku, ale
třeba pokrok omezit a uvést na pravou míru.
Milujeme svou vlast, poněvadž církev katolická
to nezakazuje. Orli jsou mravní a jejich jedinou
zábavou jsou modlitební knížky. Sokolové jsou
nemravové, a viděl jsem dokonce koupat se
svedeného šestiletého sokolíka bez plavek.
Orlíci jsou oporou Rakouska. Kdyby vstal Fügner
z mrtvých, jistě by umřel, kdyby viděl, že
sokolové nechtí se zúčastnit slavnosti Božího
těla.“
,,A proto přátelé,“ skončil své úchvatné kázání,
„zapřísahám vás s nadšením, vrhněte se do boje
pod praporem orlů s korouhví Panny Marie
Bělohorské. A jako tenkrát zvítězila na Bílé
Hoře pevná víra v Boha, nechť^zaduní země
vítěznou hymnou i pod naším praporem.“
Poté udělil arcibiskup moravský všeobecné
rozhřešení účastníkům sjezdu a sletu.
Při mši přijali pak účastníci sletu orlů tělo
Páně.
DRUHÝ DEN SLETU
Veřejné cvičení
Program:
1. Cvičení žen orlic kropenkami jako kužely.
2. Skákání farářů přes kozy.
3. Šplhání kostelníků o závod.
4. Závod alumnů v pytlích.
5. Závod v předříkávání otčenášů pro „Orly“ bez
rozdílu žup.
6. Skok vikářů a vyššího duchovenstva na
vzdálenost 60 cm bez rozběhu.
Ceny za nejzdařilejší výkony:
I.cena: Doživotní odpustky.
II. ,, Odpustky na dobu 50 let.
III. ,, Odpustky na dobu 10 let.
IV. ,, Modlitební knížka.
V. ,, Růženec.
VI. „ Čtvrt litru lurdské vody.
Prvních tří cen používá nejen jednotlivec, který
onu cenu vyhraje, nýbrž i celá župa, k níž
přeborník patří.
Druhé tři ceny jsou majetkem přeborníka a župě
dostane se pochvalného uznání.
Po veřejném cvičení bude za nástupu všech „Orlů“
otevřena a zahájena výstava dobytka.
Program mluví již dosti o pestrém a užitečném
zápase, v nichž vynikla obzvláště župa sv.
Aloise v skákání přes kozy.
Odpustků na dobu 10 let dobyl si kostelník z
Pelhřimova, který v krátké době deseti minut
vyšplhal se do výše tří metrů a byl za
součinnosti hasičského sboru sundán.
Skok vikářů a vyššího duchovenstva na vzdálenost
60 cm bez rozběhu se nekonal, poněvadž
pořadatelstvo vyvolilo poměrně velkou
vzdálenost.
Potleskem přijaty dále výkony žen, které točily
kropenkami, zejména sluší pochváliti moravskou
župu sv. Markéty, jejíž členky dobyly prvé ceny
za zpěvu: Morava nikdy věřit nepřestane,
dědictví otců zachovej nám Pane!
A když po udělení odměn zvedlo se to celé
množství našich orlů a za zvuků Pod naším krokem
duní zem, my ustoupiti nemůžem, vždyť Bůh a
vlast nám patří, šli naši orli zahájit výstavu
dobytka, tu ani jedno oko nezůstalo suché.
Úchvatný byl pohled na vystavené kusy dobytka. K
přítomným pronesl bratrskou řeč farář Dostál-Lutinov,
kde kladl důraz na to, aby nikdo z přítomných
nezapomněl, že jsme jedno tělo a jedna duše.
Víru hledati sluší na venkově, a proto spojili
se sletem i výstavu bravu a dobytka vůbec.
Policejní raport:
Druhý den sletu odbyl se klidně, podobně jako
prvý. Noční výtržnosti opilých účastníků
opakovaly se větší měrou, zatčen však nebyl
nikdo.
TŘETÍ DEN SLETU
Na výstavišti předveden živý obraz Upálení
mistra Jana Husa a jiných kacířů.
Upalování bylo velmi vtipné a živě provedeno, a
za nadšeného potlesku přítomných věřících
upálena dřevěná figura Jana Husa a celé řady
jiných odpadlíků od církve.
K upalování napsal proslov farář Dostál-Lutinov
a hranici podpaloval dr. Myslivec, říšský
poslanec, který zhostil se svého úkolu velmi
svižně.
Díky vzdáváme sl. správě panství v Konopišti,
která darovala sletovému výboru dříví ku
zhotovení hranic.
Petrolej dodali benediktini rajhradští.
Účastníci sletu odnesli si pak s sebou v srdcích
přání, aby se vrátily ony staré časy, neboť
nejsme proti pokroku, ale třeba pokrok omezit, a
to budiž heslem katolických tělocvičných jednot.
|
