První slet katolických tělocvičných jednot

 

PRVNÍ DEN


První slet katolických tělocvičných jednot „Orlů“ zahájen byl slavnými službami božími.

Bylo vskutku povznášející, když jednotlivé skupiny pořádku, pokropeny byvše svěcenou vodou jednotlivými župními náčelníky, vtáhly do kostela. Ve vzorném pořádku seřadily se pod kazatelnou, aby poslechly slavného průkopníka nadšené myšlenky orlí, faráře a slovutného spisovatele prostějovského Dostála - Lutinova.

Radost bylo se podívati na naše orlíky, z nichž každá župa třímala vysoko nad hlavami svou zástavu s obrazem Panny Marie Bělohorské. Byli zde kostelnici z celých Čech, odění v stejnokroj, černé krátké spodky, černý frak a na krku růženec. Byly zde i naše orlice, posluhovačky farské, svíčkové báby, oděné v krátké černé sukně, zpod kterých vykukovaly cudně černé kalhoty. Přišly i orlice klášterní, které vyslaly jednotlivé kláštery jako deputaci.

Bylo vidět svěží tváře jeptišek, sdružených v tělocvičné jednotě „Orlice sv. Kateřiny“, které přišly v dlouhých kalhotech barvy žluté, přes které byla přepásána sukně barvy bílé, což dohromady tvoří papežské barvy.

Srdce plesalo radostí při pohledu na kaplanskou župu „Orli sv. Jeremiáše“, kde naši kaplani se svým praporem, na němž vyšito bylo heslo: „Pro Boha“, vzbuzovali právem zasloužený obdiv nad přesnou disciplinou, s jakou ukláněli se před oltářem. Na daný povel náčelníka poklekly v souladu naráz jednotlivé župy, z nichž vyjímáme župu Cyrilometodějskou, kde orlíci moravští dokázali, jak vysoko lze cenit u katolických jednot výcvik, neboť poklekli pod kazatelnou v tak vzorném pořádku, že oči diváků zaslzely radostí nad tělocvičnou zdatností našich katolických orlů.

Zbožní věřící mohli pak právem býti hrdi na myšlénku katolíka Fügnera a Tyrše, když uzřeli vzorně a bez chyby na dané znamení požehnati se křížem župu sv. Aloise, v níž zastoupeni jsou vikáři českoslovenští, župu světice Gertrudy s ženskou odbočkou sv. Blažeje a konečně s pýchou upřeli zraky na župu sv. Jana Nepomuckého, k níž patří chovanci všech ústavů hluchoněmých.

Kromě vysoké šlechty a zástupců vlády, policie, vojska a četnictva zúčastnili se sletu i chovanci ústavu idiotů na Hradčanech, kteří po celý slet s blaženým úsměvem sledovali postup myšlenky katolických spolků tělocvičných ,,Orlů“. Přítomni byli také členové spolku propuštěných trestanců, dámy z ústavu padlých dívek a mnoho jiných vřelých obránců naší víry a myšlénky, že ve zdravém těle zdravý smysl pro katolickou víru.

Dojemný byl pohled na poloblbého hošíka, který usmívaje se řekl: „Až já budu větší, budu také orlem!“

Ba budeš, hochu, budeš, a s tebou i jiní ku slávě naší drahé svaté vlasti a víry!

Slavný spisovatel a farář Dostál-Lutinov ve vřele procítěném kázání nadchl celé shromáždění slovy vskutku vybranými, ve kterých znázornil dějiny snahy a vývin katolických tělocvičných jednot.

Všichni věřící, ctění hosté i orlíci s jiskřícíma očima sledovali výborně zpracované kázání našeho prvého borce katolického. Uvádíme stručně jeho obsah:

„Katoličtí orli jako tělocvičné jednoty založeni byli již ve starém Římě za“ časů prvních křesťanů. Orel jest pták, který lítá nejvýš, z toho důvodu má také nejblíž k Pánu Bohu. Machar je pitomec. Sokolové jsou ničemci. My milujeme svou vlast. Dnes je patnáctého. Kdo nectí faráře, je blázen. Nejsme proti pokroku, ale třeba pokrok omezit a uvést na pravou míru. Milujeme svou vlast, poněvadž církev katolická to nezakazuje. Orli jsou mravní a jejich jedinou zábavou jsou modlitební knížky. Sokolové jsou nemravové, a viděl jsem dokonce koupat se svedeného šestiletého sokolíka bez plavek. Orlíci jsou oporou Rakouska. Kdyby vstal Fügner z mrtvých, jistě by umřel, kdyby viděl, že sokolové nechtí se zúčastnit slavnosti Božího těla.“

,,A proto přátelé,“ skončil své úchvatné kázání, „zapřísahám vás s nadšením, vrhněte se do boje pod praporem orlů s korouhví Panny Marie Bělohorské. A jako tenkrát zvítězila na Bílé Hoře pevná víra v Boha, nechť^zaduní země vítěznou hymnou i pod naším praporem.“

Poté udělil arcibiskup moravský všeobecné rozhřešení účastníkům sjezdu a sletu.

Při mši přijali pak účastníci sletu orlů tělo Páně.

DRUHÝ DEN SLETU

Veřejné cvičení

Program:

1. Cvičení žen orlic kropenkami jako kužely.

2. Skákání farářů přes kozy.

3. Šplhání kostelníků o závod.

4. Závod alumnů v pytlích.

5. Závod v předříkávání otčenášů pro „Orly“ bez rozdílu žup.

6. Skok vikářů a vyššího duchovenstva na vzdálenost 60 cm bez rozběhu.

Ceny za nejzdařilejší výkony:

I.cena: Doživotní odpustky.

II. ,, Odpustky na dobu 50 let.

III. ,, Odpustky na dobu 10 let.

IV. ,, Modlitební knížka.

V. ,, Růženec.

VI. „ Čtvrt litru lurdské vody.

Prvních tří cen používá nejen jednotlivec, který onu cenu vyhraje, nýbrž i celá župa, k níž přeborník patří.

Druhé tři ceny jsou majetkem přeborníka a župě dostane se pochvalného uznání.

Po veřejném cvičení bude za nástupu všech „Orlů“ otevřena a zahájena výstava dobytka.

Program mluví již dosti o pestrém a užitečném zápase, v nichž vynikla obzvláště župa sv. Aloise v skákání přes kozy.

Odpustků na dobu 10 let dobyl si kostelník z Pelhřimova, který v krátké době deseti minut vyšplhal se do výše tří metrů a byl za součinnosti hasičského sboru sundán.

Skok vikářů a vyššího duchovenstva na vzdálenost 60 cm bez rozběhu se nekonal, poněvadž pořadatelstvo vyvolilo poměrně velkou vzdálenost.

Potleskem přijaty dále výkony žen, které točily kropenkami, zejména sluší pochváliti moravskou župu sv. Markéty, jejíž členky dobyly prvé ceny za zpěvu: Morava nikdy věřit nepřestane, dědictví otců zachovej nám Pane!

A když po udělení odměn zvedlo se to celé množství našich orlů a za zvuků Pod naším krokem duní zem, my ustoupiti nemůžem, vždyť Bůh a vlast nám patří, šli naši orli zahájit výstavu dobytka, tu ani jedno oko nezůstalo suché. Úchvatný byl pohled na vystavené kusy dobytka. K přítomným pronesl bratrskou řeč farář Dostál-Lutinov, kde kladl důraz na to, aby nikdo z přítomných nezapomněl, že jsme jedno tělo a jedna duše. Víru hledati sluší na venkově, a proto spojili se sletem i výstavu bravu a dobytka vůbec.

Policejní raport:

Druhý den sletu odbyl se klidně, podobně jako prvý. Noční výtržnosti opilých účastníků opakovaly se větší měrou, zatčen však nebyl nikdo.
 

TŘETÍ DEN SLETU


Na výstavišti předveden živý obraz Upálení mistra Jana Husa a jiných kacířů.

Upalování bylo velmi vtipné a živě provedeno, a za nadšeného potlesku přítomných věřících upálena dřevěná figura Jana Husa a celé řady jiných odpadlíků od církve.

K upalování napsal proslov farář Dostál-Lutinov a hranici podpaloval dr. Myslivec, říšský poslanec, který zhostil se svého úkolu velmi svižně.

Díky vzdáváme sl. správě panství v Konopišti, která darovala sletovému výboru dříví ku zhotovení hranic.

Petrolej dodali benediktini rajhradští.

Účastníci sletu odnesli si pak s sebou v srdcích přání, aby se vrátily ony staré časy, neboť nejsme proti pokroku, ale třeba pokrok omezit, a to budiž heslem katolických tělocvičných jednot.