Ve znamení komety

 

Jisto bylo, že naše zeměkoule bude Halleyovou kometou zničena.

Názory učenců, jakým způsobem katastrofa nastane, se však v tom rozcházely. Většina se domnívala, že plyny zničí organický život naší ubohé zeměkoule v době necelé tisíciny vteřiny. Téhož názoru byly Národní listy.

Naproti tomu Čas přinesl zprávu, že odhady Národních listů nelze brát nikterak vážně. Předně se ve vědě nemluví „necelá tisícina vteřiny“, věda nezná nic necelého. Věda buď přesně zná, o čem chce hovořit, nebo nezná nic. Proto čtenáři Času zajisté uvítají s povděkem zprávu, že plyny nemohou zahubit organický život na zeměkouli za tak směšně krátkou dobu. Zeměkoule prostě shoří za tři vteřiny, neboť počítáme-li teplo, vyvozené srážkou komety se zeměkoulí, uznáme, že jest dostačitelné, abychom se všichni bez rozdílu politických stran rozplynuli takřka okamžitě v páry. Proti tomu se nedá zcela nic dělat. S důvěrou očekávejme svůj konec a kdo dosud nezaplatil předplatné nejméně na půl roku, nechť je obratem pošle administraci Času, poněvadž vzhledem k blízkému konci světa musí se administrace vyrovnat s knihtiskárnou Beaufortovou.

Národní listy odpověděly na to článkem „Zbabělci!“ V tom bylo řečeno dosti ostře, že Čas jako vždy těší své čtenáře a vědomě je mystifikuje. Naprosto směšnou je kupříkladu výzva, aby hojným zasíláním předplatného vyrovnávali čtenáři dluhy administrace. Jest to poslední útok Času na kapsy čtenářů a jako odpověď na toto bezohledné jednání realistů lze doporučiti jedině, aby si každý, kdo se chce správně informovati o konci světa, koupil Národní listy, ranní i večerní vydání.

Čech o této polemice napsal: „Co Bůh činí, dobře činí!“ Nesčíslněkráte již zabývali jsme se jak Národními listy, tak i Časem. Bylo by tedy zbytečno promlouvat o těchto orgánech, kydajících hanu na církev, kdykoliv měly prázdné místo ve svých plátcích. Dnes tito věrní spojenci ve věcech, kde šlo o zničení naší svaté víry, vjeli si do vlasů. Kdo uvažuje o všemohoucnosti boží, ten jistě ví, že co Bůh činí, dobře činí. A tak nechá klidně hádat se mezi sebou nepřátele svatého náboženství, kteří vždy ujímali se proti nám židů. Ale Bůh je nejvýš milosrdný a také je zahladí. Kde dnes stojí Národní listy, tam vyšlehnou plameny nové Sodomy a kde vychází Čas, tam zahoří nová Gomora.

Ale páni se mýlí, domnívají-li se, že vše bude odbyto za tak krátkou dobu. Všemohoucí Bůh jistě nechá svobodomyslné redaktory jen pomalu se škvařit, aby v té době, kdy budou prosit Krista Ježíše o milost, svíjejíce se v ukrutném trápení, vzpomněli si na nás, kteří jsme již v prvých ročnících našeho časopisu varovali lid, aby nedal se svésti na scestí. Halleyova kometa jest smutným koncem českého liberalismu, realismu a Volné myšlenky. K takovým koncům to přivedli Ferrerovi stoupenci!“

Volná myšlenka, orgán českých volných myslitelů, nezabývala se celkem těmito články, přinesla pouze v předposledním čísle následující zprávu: „Vzhledem na četné dotazy, zaslané sekretariátu Volné myšlenky prohlašujeme, že ani redaktor Pelant, ani dr. Bartošek nevstoupili opět do církve. Stoupenci Volné myšlenky zůstanou důslednými do poslední chvíle. Spolkové odznaky, maceška, vkusně provedené, emailované, prodávají se v administraci Volné myšlenky po jedné koruně ve prospěch agitačního fondu. Jedinou odpovědí na Halleyovu kometu jest, aby uvědomělí občané houfně vystupovali z církve.“

Výkonný výbor strany sociálně demokratické viděl se nucena za takových okolností svolati tábor lidu na Havlíčkovo náměstí s programem: Halleyova kometa a stanovisko sociální demokracie. Tábor tento nebyl policejním ředitelstvím povolen, i konala se místo něho veřejná schůze ve velkém sále na Střeleckém ostrově, ve kterém přijata tato rezoluce: Veliká rudá vlasatice rozbije v nejbližší době zpuchřelou zemskou soustavu. Rudá záplava rozlétne se do světů. Shromážděné sociálně demokratické dělnictvo z Prahy a okolí usneslo se proto na následující rezoluci: „My shromáždění protestujeme tímto proti bezhlavé politice, kterou doposud provozovaly měšťácké strany a vyslovujeme důvěru svým sociálně demokratickým poslancům.“

Nato se shromáždění v klidu rozešlo.

České slovo o této schůzi poznamenalo stručně: „Dr. Soukup, hlavní řečník, dělal dojem zničeného člověka. Není divu, vzpomněl si, že přijde o diety...“

Národní politika v této pohnuté době zachovávala rezervu. Psala, že není vyloučena možnost, že kometa zeměkouli neuškodí, nýbrž naopak prospěje a že možným vybočením zemské osy nastanou u nás daleko výhodnější klimatické poměry, prozatím však vyjde nedělní číslo s bohatou zábavnou přílohou o 58 stranách, inzeráty do tohoto nedělního čísla se přijímají nejdéle do soboty do dvanácté hodiny polední.

Největší potěšení měl z komety Venkov. V dlouhém článku tvrdil vítězně, že kometa prospěje zemědělství. Rozhodně nemusí rolnictvo hledět s obavami vstříc srážce naší zeměkoule s kometou. Předně odbude se srážka v květnu, kdy úroda ještě není ve svém největším vývinu, kdy však obilí nutně potřebuje silného pohnojení a hojnosti dusíkatých látek. A právě vše potřebné dodá kometa, neboť při srážce jejího ohonu vyvine se tolik kosmického prachu, že pole budou pohnojena náležitou měrou na několik let. Nicméně každý uvědomělý rolník učiní dobře, když pojistí svá pole proti živelním pohromám u rolnické pojišťovny. V osudný den shromáždí se všichni agrární poslanci v Choděrově plzeňském restaurantu.

Naprostou chladnokrevnost zachovaly však Pražské úřední noviny, které uvedly v úředních zprávách: „Halleyova kometa blíží se hroznou rychlostí k Zemi. Jeho Excelence místodržitel pan hrabě Coudenhove odjel dnes rychlíkem do Vídně.“