Na jednoho bezbranného dozorce vězňů na Pankráci
připadá padesát po zuby ozbrojených trestanců.
Dozorcům byly v posledním čase odebrány
revolvery a místo nich rozdány mezi ně „Rozmluvy
Čecha s Němcem“ od Schulze, když pak byl dozorce
Klička disciplinárně potrestán, poněvadž přes
výslovný rozkaz, že žádný z dozorců nesmí spát
po šest neděl, kdy jest vystřídán, usnul ku
konci pátého týdne, usnesli se dozorci Moudrý a
Hubka, že utekou z pankrácké trestnice.
Jak všechny okolnosti svědčí, připravovali se
oba dozorci na útěk již dříve, dle všeho
smluveni s dozorcem Řeřichou, který jak snad
doposud se pamatujete, již před sedmi léty
pokusil se o útěk. Pokus však se mu tehdy
nezdařil díky duchapřítomnosti vojenské stráže,
která ho postřelila do nohy.
Oba dozorci byli na útěk důkladně připraveni.
Předpokládajíce, že se budou muset před vrchním
ředitelem Janotou a vrchním státním zástupcem
Merhautem skrývati po delší čas v boží přírodě,
oblékli na sebe dvojí prádlo a šaty a přitom
počítali, že se zmocní, byť i násilím, oděvu
některého trestance a že v šatech trestaneckých
snáze se jim podaří uniknouti z Pankráce.
Ze by se přitom nelekali tito nebezpeční dozorci
i násilí, jest nabíledni.
Průběh celého případu jest:
Trestanec Semián, odsouzený k doživotnímu žaláři
pro loupežnou vraždu, šel po dvanácté hodině
noční navštívit svého přítele trestance Vavřinu,
nacházejícího se v jiné budově. Jak nám sdělil,
přinesl si Vavřina z města litr slivovice a
vybídl pana Semiána, aby ji společně vypili.
Trestanec pan Semián odemkl si tedy mřížovanou
klec klíčkem, které se vyrábějí v zámečnické
dílně v trestnici, kde zaměstnáni jsou páni
lupiči, aby se zdokonalili ve výrobě paklíčů, a
podle svého zvyku vzal si s sebou na tuto
procházku do kapsy revolver, dva nože a železný
obušek, jejž si v zámečnické dílně zhotovil.
Jak nám pan trestanec Semián sdělil, učinil tak
jen proto, aby mohl se při nahodilém setkání s
nějakým dozorcem ubrániti, kdyby tento chtěl mu
vyrvati z úst zapálený doutník a s ním utéci,
aby ho někde v ústraní vykouřil, neboť dozorci
mají zakázáno kouřit.
Pan trestanec Semián vyšel tedy ze dveří a tu
uslyšel podezřelý šramot v I. poschodí. Ze
zvědavosti šel po zvuku, ale když přišel ku
dveřím, které dělí schodiště v I. poschodí, byl
chycen za krk od ukrytého tam zlotřilého dozorce
vězňů.
Druhý dozorce zasadil mu ránu do hlavy. Oba
dozorci porazili ho pak na zem a snažili se mu
svléci jeho šaty. Dozorci mlátili do pana
trestance Semiána a podařilo se jim zmocnit i se
jeho revolveru, nožů i obušku. Nyní nastal zápas
na život a na smrt, až konečně podařilo se
nebožáku zuřivým dozorcům se vytrhnouti a
seběhnouti se schodů.
Nastala šílená honba dvou ozbrojených dozorců za
bezbranným trestancem panem Semiánem, který v
poslední chvíli si vzpomněl, že má klíče od bytu
vrchního ředitele Janoty.
Odemkl dvéře pokoje páně ředitelova, přirazil a
zamkl. To bylo dílem okamžiku. Kdyby se byl jen
o chvíli opozdil, byli by jej dozorci snad
zabili, ale nejen jeho, nýbrž snad i ředitele
trestnice, který ležel na posteli a o ničem
nevěděl.
Ale ještě neměli vyhráno!
Dozorci snažili se dvéře vypáčiti.
Šťastnou náhodou však se stalo, že po dvoře
procházeli se po půlnoci čtyři trestanci,
odsouzení do samovazby, aby si na vzduchu v
měsíčné noci vykouřili dýmku.
Pan trestanec Semián zavolal na ně oknem a hodil
jim klíč od budovy, který měl též naštěstí u
sebe.
Páni trestanci s nabitými revolvery vnikli
dovnitř a zmocnili se obou dozorců.
Nato učiněn poplach, zalarmována hlavní stráž
dozorců, zavolán vězeňský lékař a správce Oels,
jakož i inspektor stráže.
Zraněný pan trestanec Semián byl dopraven do
Všeobecné nemocnice. Dozorci byli spoutáni a
dopraveni do kárných cel.
Dojemná scéna se odehrála, když ředitel
trestnice Janota loučil se s panem trestancem
Semiánem. Vřelými slovy poděkoval panu
Semiánovi, že díky své neohroženosti zabránil
útěku odvážných dozorců, a políbil obětavého
trestance na čelo.
Ze se dozorci již déle připravovali na útěk,
jest jisto, neboť roztrhali prostěradla a
skroutili z nich provazy.
Jest třeba, aby konečně celá česká veřejnost
zvěděla pravdu. Dozorci mají klíče od skladišť a
jak snadno mohli by odtamtud vytáhnouti žebříky
a po žebříku uniknouti z pankrácké trestnice.
Pan ředitel Janota učiní nejlépe, když přičiní
se o náležitá opatření, aby dozorci byli na noc
zavřeni do mřížovaných klecí a klíče od nich aby
byly odevzdány do rukou trestanců.
Jest rozhodně třeba, aby trestanci byli
bdělejšími a zostřili svůj dozor na dozorce.
Pan ředitel Janota je příliš citlivý vůči
dozorcům trestanců, stejně jako správce Oels,
který nedávno dokonce vydal rozkaz, že napříště
odstraněny jsou s nohou dozorců koule.
A dnes jistě vidí, jak této benevolence
využitkovali dozorcové Hubka a Moudrý, kteří
násilím chtěli si vynutiti volnou cestu, aby
prchli z pankrácké trestnice a odměnili se tak
mrzce za všechna dobrodiní poskytovaná jim panem
Janotou a panem Oelsem. Jak bylo prokázáno, mají
dozorci dokonce klíče ode všech chodeb a cel,
což způsobuje mezi veškerými trestanci patrné
rozechvění.
Kdy konečně vyhoví vrchní ředitel pankrácké
trestnice pan Janota spravedlivému požadavku
pánů trestanců, aby dozorci byli držáni v
samovazbě a přinuceni za dozoru trestanců lepiti
sáčky, by si páni trestanci mohli přilepšit?
Dočkají se trestanci alespoň nyní nápravy? |