PŘEDNÁŠKA O REHABILITOVÁNÍ ZVÍŘAT |
|
Ctěné shromáždění, přátelé, Čechové,
rodáci! Jest jistě pozoruhodným zjevem, že vyskytla se v Čechách strana, která dodala si odvahy vystoupiti s novým programem, jehož jeden paragraf zní: „Zvířata buďtež konečně rehabilitována!“ Jak se dosud na zvířata pohlíželo, mělo každé zvíře obyčejně špatnou pověst. Vezměme si kupříkladu jen prase. Prasata odjakživa těšila se pověsti čuňat. Když se řeklo ,ty jsi čuně’, znamenalo to ,ty jsi prase’ a naopak. Vyskytly se dokonce celé národy, které prasata bojkotovaly. Tak kupříkladu Židé. Mojžíš dokazoval, že pojídání vepřového masa může mít za následek onemocnění pohlavními chorobami. Také se za časů Mojžíšových mnozí Židé na to vymlouvali. Teprve vlivem křesťanství, které rušilo všechny židovské zákony, rozmohlo se požívání vepřového masa tak, že církev katolická nakonec zavedla i vepřové hody, aby dokázala, že Mojžíš pravdu nemluvil. Přesto však brav považován jest všeobecně za něco nečistého, poněvadž válí se v bahně, což však balneologové odporučují i lidem. Vezměme si Píšťany a píšťanské bahno. V tomto válí se z důvodů zdravotních i aristokracie, a přece žádnému snad nenapadne, aby takového aristokrata nazval prasetem, a dr. Kučera, který tento způsob léčby odporučuje, není také žádné čuně. Přesto však prasata, která dala tak zářný příklad trpícímu lidstvu, jsou v opovržení a jejich jméno slouží zejména nyní v době voleb k nadávkám, kterými hledí protivník označiti svého nepřítele za nečestného tvora. A viděli jste, ctění voličové, někdy nečestné prase? Nevypadá opařený vepř za výkladní skříní řeznického krámu jako vyložený charakter, který se i po smrti usmívá na ty, kteří ho snědí? Rád bych věděl, co byste vy dělali, být na jeho místě! A jako s vepři, tak je tomu též se všemi zvířaty, která slouží lidem k užitku a kandidátům poslanectví k nadávkám. Vy, kteří navštěvujete často voličské schůze v této době, zajisté jste již slyšeli výkřik: „Mlčte, vy vole!“ Výkřik, takový opět znehodnocuje určitý druh zvířat, kterýmžto názvem ne-míním ovšem kandidáty poslanectví, podotýkám jen tolik, že onen výkřik vlastně chválí toho kandidáta poslanectví, na kterého byl adresován, neboť takový vůl má mnohem větší cenu než takový kandidát. Takový vůl váží 700 kg, kdežto kandidát neváží ani 80 kg, a když prodáte vola, dostanete za něj čtyři stovky a za kandidáta ani zlatník. Také jsem slyšel, že bylo na politické schůzi voláno na kandidáta ,ty pse!’ Kdyby se mně to stalo, poděkoval bych ještě tomu muži, že mne poctil názvem nejšlechetnějšího tvora, a slíbil bych jim, že jim ve šlépějích onoho zvířete jejich požadavky budu aportovat z Vídně. Veřejnost nedovede tedy nežli zvířata soustavně urážet, skromného a hodného psa nazývá jmény různých monarchů. Mlíkařského psa, který trpělivě a oddaně táhne vozík s potravinou, nazývá Neroněni. Malého ratlíoka, který nikomu neublížil a nikoho netyranizuje, nazývá Césarem. O psech se mluví s největším opovržením, poněvadž jich jménem nadává se tak lidem. A přece vidíme, že psi v zájmu bezpečnostní služby pod titulem policejní psi konají dnes tak výborné služby celému lidstvu. Bylo by tedy záhodno, aby zvířata byla rehabilitována alespoň v těchto nejmoudřejších zástupcích celé říše živočišstva. Bude dobře, když ti, kteří urazí policejního psa, budou stíháni pro urážku úřední osoby. Přičiníme se tedy všichni, aby zvířata byla považována v budoucnosti za tvory, ku kterým každá politická strana má se dívat s jistou dávkou úcty, a nikoliv aby jejich jmen užívaly politické strany k nezřízené agitaci v této volební kampani. |
|