Venoušek Dolejš

Referát o divadelní hře J. Skružného

Příhody malého nezvedence o 4 dějstvích. Napsal J. Skružný. Režiser J. Novák. Sehráno dramatickým odborem spolku Jan Amos Komenský v Kijevě v Národním Auditoriu v neděli dne 26. února 1917.

Venoušek Dolejš a Stázička, dvě figury redaktora „Humrů" J. Skružného snesly se ještě v některém čísle „Humoristických listů", k čemuž přispěly hlavně obrázky J. Lady. Skružný měl však nešťastný
nápad zdramatisovati příhody malého nezvedence a dokázal, že možno uvésti na jeviště celou hromadu nesmyslů a vulgárnosti. Již jednou v Čechách vytknul jsem Skružnému, že přijetí Venouška Dolejše do reportoiru Blažkovy divadelní společnosti znamená úpadek české scény a tím více dnes zdůrazňuji, že je mně neskonale líto dobré vůle herců a obecenstva samotného. Ruští Čechové nejsou přece pokusnými králíky. Namítne snad někdo, že se obecenstvo smálo. Ovšem že se smálo asi tak, jako když se smějeme špatnému vtipu, který jen svou neskonalou naivností dráždí ku smíchu. Obsah kusu nestojí za zmínku a dá se odbyti zcela krátce: Neomalenost, vulgárnost, brutálnost.

Páni i dámy z dramatického odboru snažili se buď karikaturou jednotlivých figur i hrou vysvoboditi kus z trapného osudu. Chvílemi se jim podařilo, že obecenstvo zapomínalo na celek a zajímalo se jich postavami. Ale to se nedalo dlouho udržeti přes namahavou režii p. Nováka, který chtěl místo odložené „Kněžny Pepičky" poskytnouti obecenstvu na rychlo nový kus. Při známé píli a nadání všech pánů a dam z divadelního odboru jsem přesvědčen, že mohl býti na neděli nastudován kus lepších kvalit. Neuvádíme dnes jména účinkujících, poněvadž úlohy, které jim připadly stojí hluboko pod jejich hereckou vyspělostí.