|
Byly doby, kdy jsme si hráli na
vojáky. Území obce Mydlovar hraničilo na území
obce Zaháje.
Když jsme na tomto území chytli nějakého kluka
ze Zaháje, byla z toho mezinárodní zápletka,
poněvadž jsme mu nabili, co se do něho vešlo.
Obyčejně to spravil rozhodčí soud a hlavními
smírčími sudími bývali staří výminkáři, kteří
napráskali zase nám.
A když jsme my zabloudili na území Zaháje, tu
zahájští kluci chytili zase nás, a když jsme
byli v menšině, tu utrpěli jsme opět my porážku.
Měli jsme vojsko pozemní i námořní. Na konci
Mydlovar nachází se totiž velký rybník, který
táhne se až na území Zaháje a zaklínován je do
zahájského území.
Zahájští měli tam na konci lodičky, poněvadž
byli také pytláci rybní. Mydlovarští měli také
lodičky na svém konci rybníku, poněvadž také
kradli ryby.
Jak my, tak i zahájští hoši odvazovali lodičky a
sváděli jsme velké boje na vodě. Na levém břehu
rybníka nacházel se klín neutrálního území. Tam
byly totiž katastrální pozemky obce Zlivské.
Místo toto bylo velké strategické důležitosti a
bylo nejvýhodnějším úkrytem pro naše pěší vojsko
mydlovarské.
Také jsme tam několikrát za sebou učinili útok,
na tomto neutrálním území, na Zahájské. Pak
nastala velká doba vyjednávání o neutralitu
levého břehu, pokrytého rákosím.
Jak my, Mydlovarští, tak i Zahájští seznali
jsme, že tento levý břeh jest pro obě strany
důležitý a nebezpečný pro své úkryty.
I nastala jednoho dne mezi námi Mydlovarskými a
Zahájskými úmluva, že území toto, totiž levý
břeh, nebude více na věčné časy sloužit za
útočiště vojska jedné neb druhé strany a že
nikdo z obou válčících stran nebude onoho klínu
na zlivském území používat za východisko svých
vojenských operací.
Smlouvu tuto jsme přesně dodržovali. Ale tu
nastalo něco obdobného a podobného vislingské
aféře. Zlivští kluci opevnili svůj klín u rákosí
tím, že tam, na toto nejdůležitější místo, ke
kradení ryb a strategickým výpadům dopravili si
dvě lodičky.
Tím porušili neutralitu, kterou jsme bez jejich
vědomí vyjednali.
Případ byl velmi zajímavý. Vůdcem zlivských
kluků byl Čambula.
K tomu odebrala se deputace naše i zahájská, a
poněvadž nebyli jsme obeznámeni s diplomatickým
jednáním v rukavičkách, zpohlavkovali jsme
Čambulu a utekli a současně vypověděli jsme
válku Zlivským.
Bylo to tedy přísnější, než vislingská aféra.
Dříve však, než nastala první srážka, zakročily
druhé velmoci.
Ponocný Matějka z Mydlovar, ponocný Koubek ze
Zaháje a Šlikandr ze Zlivi.
Před rozhodnou bitvou obklíčili nás na břehu
levém a napráskali všem třem válčícím stranám a
to bylo jistě rozumnější než nynější
diplomatické noty ve vislingské aféře. |
