Jisto je, že představitelé volné myšlenky a atheismu v Čechách žijí z pána boha,
o kterém tvrdí, že neexistuje. Popírajíce existenci boží a zatracujíce prebendy
kněžské, jsou placenými funkcionáři sekretariátu Volné myšlenky, a tak brojením
proti Pánu Bohu získávají stejně své příjmy jako ti, kteří nalezli zaměstnání co
obhájci víry. A prodávají-li obhájci církve amulety a křížky na krk, prodává
česká Volná myšlenka emailované macešky svým stoupencům, kterýžto odznak však
jest velmi nešťastně volen, poněvadž maceška jmenuje se francouzsky „pense“, což
značí též „myšlenku“. Tato slovní hříčka přenesena z Francie do Čech pozbývá zde
svého vtipu a zbude ze všeho u nás „Volná maceška“. Nešťastný uzenář Maceška!
Nakonec bude jej církev bojkotovat a prohlásí ho za kacíře.
Není snad denunciantstvím, nýbrž jedině poukazem, jak má být člověk důsledným v
provádění svých hesel, když při zmínce o nešťastném Maceškoví podotknu, že
všichni ze sekretariátu Volné myšlenky chodí k němu na taliány, ozdobeni touže
maceškou, která skví se na plakátech: Žádejte všude Maceškový buřty s maceškou!
Jsou to buřty volnomyšlenkářské a konsistoř v dohledné době snad vydá výnos,
kterým zakazuje se duchovenstvu kupovat tyto atheistické buřty.
Aby pak úřady věděly, na čem jsou, pravíme (a můžeme to dokázati), že redaktor
„Volné Myšlenky“ ThDr Loskot sní jich k večeři osm a pak teprve začne psát proti
Pánu Bohu.
Jsou to podaření lidé. Doktor theologie je redaktorem „Volné myšlenky“. Zprvu
vydělával si obhajováním Boha chleba a nyní dokazováním opaku béře 200 K
měsíčně. To má o 30 K víc měsíčně, než když věřil v Boha, a ke všemu ještě může
říkat, že filosofováním dospěl k tomu úsudku.
S dr. Bartoškem je tomu podobně. A Myslík z Volné myšlenky rozkládá rukama a
přemýšlí jen, jak by něco hodně ostrého mohl napsati proti Pánu Bohu a jak by
bylo lze nejlépe organisovati atheisty, aby platili hojně příspěvků.
„Nic jim nevěřte a nic jim nedávejte!“ Toť heslo, které co chvíli čtete ve Volné
myšlence i v Havlíčkovi. Nic nedávejte církvi! Dejte to vše Volné myšlence!
Neboť kdo se s církví rozešel duševně, ať to učiní též finančně - a neplatit
vůbec nikam, to by pro život nemělo půvabu. „Bůh je pojem a ten nutno přenechati
každému bezplatně,“ hlásala „Volná myšlenka“ ústy Pelanta. „Není Boha,“ hlásají
atheisté, což jest jistě též pojem, ale za podobné přednášky béřou řečníci ti
diety.
Kdo tedy se s církví rozešel, učiní dobře, stane-li se členem Volné myšlenky. To
doporučuje se zejména všem, kdož mají každý rok děti. Nemusí platiti za křest, a
má-li kdo dvanáct dětí za 12 let a dal-li od jednoho kusu za pokřtění dvě
koruny, přijde církev o 24 K, a bude-li odebírati po celou dobu své dvanáctileté
rozluky od církve „Volnou Myšlenku“, bude ho to stát 120 K, poněvadž roční
předplatné činí 10 K. K tomu nějaký ten příspěvek organisační - a dohromady bude
ho stati duševní obrození za dvanáct let asi 200 korun. A co z toho bude míti?
O tom nás poučí všechny katolické noviny, počínaje Čechem a konče Sv. Vojtěchem.
Jeho děti dostanou neštovice, oslepnou, něco ukradnou, nakonec zabijí tátu,
budou oběšeny a pochovány za zdí hřbitovní. Psi roznesou jejich kosti. A nakonec
sejdou se s tátou volnomyšlenkářem v pekle v jednom kotli s ostatními atheisty,
nevěrci a volnomyšlenkáři.
A co tam se s ním děje, o tom prostými verši referuji v souhlase se „Sv.
Vojtěchem“:
Zde nevěrec se Loskot koupá v síře,
a ďábel vidlemi ho ke dnu potápí,
neb zaživa se svaté rouhal víře,
teď zkouší, lotr, věčné boží odplaty.
Tam Myslík zase na uhlí se škvaří,
sbor andělů pak pěje slavné hosana.
Pelanta s Bartoškem hned vedle paří,
jich droby krmí Kunte pohana.
Tak, to by bylo asi všechno. Více o nich psáti nechci, poněvadž člověk nikdy
neví, nezadá-li si do sekretariátu Volné myšlenky o dobře placené místo, kdyby
potřebovali nějakého snaživého člověka, který by babičkám od Bartoloměje bral
Pána Boha. |