Ani nevím, jak to vlastně
přišlo, že jsem v onom zábavném časopise
redigoval rubriku „Rady pro život“.
Vím jedině tolik, že majitel toho časopisu
chodil se mnou do jedné restaurace a že jsem mu
doporučil neobyčejný prostředek proti kuřím
okám, široké, velké, pohodlné boty.
Pak ještě se dozvěděl, že jsem vyléčil loveckého
psa majitele restaurace tím, že jsem při psince
odporučoval mazat mu čenich terpentýnovým
olejem. Jak jsem přišel právě na terpentýnový
olej, to je pro mne samotného záhadou. Pes byl
však silné konstrukce a vydržel to, ačkoliv vyl
tak hrozně, že už ho chtěli zastřelit a mně
poslat za něj účet.
Později pak slyšel mne velmi rozšafně hovořit s
paní správcovou o výchově dospívajících dcer pro
domácnost. Mluvil jsem velice vzletně: „Nebude
zajisté na škodu žádné z našich mladých dívek,
osvojí-li si důkladně základní vědomosti
hospodyňské a připraví-li se tak pro život
rodinný. Zvolí-li si později i povolání jiné,
nebude nic ztraceno ...“
„Výborně,“ zvolal majitel časopisu, „vy jste
vševěd.“
Tak uplynulo asi půl roku. Nažvanil jsem toho za
tu dobu tolik, že byl úplně přesvědčen, že všemu
rozumím. Po půl roce přišel jako obyčejně k
Svobodům a byl jaksi rozčilen. Sdělil, že jeho
spolupracovník rubriky „Rady pro život“ byl
právě odvezen do jistého sanatoria, poněvadž
došel od jednoho předplatitele dotaz, jaké jsou
asi duševní choroby.
„Můj spolupracovník,“ pravil majitel časopisu,
„byl velmi svědomitý muž. Každý dotaz vypracoval
vždy pečlivě, nebylo-li dotazů, sám si je
vymýšlel a v rubrice „Rady pro život“
zodpovídal. Aby mohl vyhověti dotazu o duševních
chorobách, prostudoval všechny knihy chorob těch
se týkající a zpozoroval sám na sobě, že dle
všech příznaků popsaných v jedné knize začíná
blbnout. Odvezli jsme ho tedy do sanatoria, kde
bude asi přes čtyři čísla, která vyjdou. Nebyl
byste tak laskav a prozatím ho nezastal?
Zblbne-li zatím úplně, uděláme spolu definitivní
smlouvu.“
Nemohl jsem mu to odepřít a s plnou důvěrou
pustil jsem se do práce nepříliš poctivé,
odpovídat totiž na celou řadu dopisů, posílat
odpovědi do tiskárny a těšit se jako malé dítě,
jakou budou mít dotyční radost, až uvidí v
časopise vytisknutou odpověď na svůj dotaz.
Opravdu však jsem se nedomníval, že se lidé
mohou ptát na tak podivné věci. Rubrika „Rady
pro život“, vedená mnou, byla v prvním čísle
časopisu, které následovalo, velmi pestrá.
Některý člověk se tázal, jakou má mít konstrukci
vzducholoď. Napsal jsem:
Vzducholoď (1412). Musí být sestrojena velice
pečlivě, jinak nelítá.
Jedna předplatitelka se ptala, jaký byl jídelní
lístek na Framu, po kterém se plavil Nansen na
severní točnu:
Nansen. Nepodařilo se mně to přesně zjistit, ale
vždy v úterý mívali hrách se škvarkami a uzeným
masem. Hovězí maso jedli nejraději s čerstvým
okurkovým salátem, který si pěstovali ve
strojírně. Jako příkrm měli pravidelně zmrzlinu.
Aby však bylo vše přesně zjištěno, obraťte se na
něho samotného prostřednictvím rakouského
konzulátu v Kristiánii.
Téhož dne jsem psal:
Hoch-malíř. Rádi věříme, že má váš chlapec
talent k malbě, ale ze II. třídy obecné školy
rozhodně vám ho nepřijmou do malířské akademie.
Nejlépe uděláte, když počkáte a ve čtrnácti
letech dáte ho na lakýrnictví.
Denně přicházely nové a nové dotazy a já
odpovídal: Mám-li se zasnoubit. (K. V. v M.)
Není opravdu žádné příčiny, proč byste se
zasnuboval. Mladému muži taková věc vždy
překáží. Myslím, že při zasnoubení byl byste
nucen ohlížet se na rodinu své nevěsty. Mrzuté
bývá, když pak byste si ji nevzal, ačkoliv vám
radím, hleďte napřed vytáhnout ještě před
sňatkem z rodičů vaší nevěsty nějaký větší
obnos. Hlavně však se nezasnubujte, aby to nebyl
podvod. Vylákáte-li od rodičů dívky, která
myslí, že ji milujete, obnos přes 50 000 korun,
dá se s tím již jet do Austrálie. Pod 50 000
korun, radím vám, obraťte se do Rumunska, které
také nevydává uprchlíky.
Strastiplný život. (L. H. v P.) Pochopuji, že
vám žena působí nepříjemné chvilky a že byste se
jí rád zbavil. Mrzuté bývá, že státní
zastupitelství v takových případech nařizuje
soudní pitvu. Proto vám neodporučuji arzenik,
jehož stopy naleznou se ve vnitřnostech
otrávené. Spíše jí dejte přečíst některý z
románů Quido Maria Vyskočila.
Slabomyslný hoch. Nemějte starost o budoucnost
svého syna, dejte ho klidně do konzulární
akademie.
Počestná. (Z. H. v L.) Aby mladá dívka s mladým
mužem vyjížděla na dva měsíce na cesty, kterýž
výlet by nezůstal bez následků, pokládá se v
našich poměrech za neslušné a pro její pověst
poněkud nebezpečné.
Kavárna. (Karel Málek v Zběroze) Nechutná-li vám
káva v kavárně, kde býváte denním hostem, noste
s sebou do kavárny v bandasce, kterou koupíte v
každém obchodu s nádobím, svou vlastní kávu,
kterou jste si dal uvařit doma, jest to úplná
jistota, že káva vám bude chutnat.
Žluklé máslo. Buď je vyhoďte, nebo darujte do
nějakého sirotčince, nebo čekejte, až ho budete
mít tolik, abyste si mohli zařídit výrobu mýdla
ze žluklého másla.
Závrať. Trpíte-li závratí, nelezte na střechu a
nechoďte po provaze. Také rozmyslete si dobře,
kdyby vás někdo lákal někdy na cestu do Alp.
Šifra Naděje. Nebojte se, z karbolové vody dle
informace nikdy vám nevznikne otrava krve,
třebas by vám karbolka vnikla i do poraněné
kůže. K pití však se lékařskými autoritami
nedoporučuje.
Kručení v břiše a škroukání. (Věra Liptovská)
Pochopujeme, že není to vaším tanečníkům
příjemné. Aby tedy vaše okolí to neslyšelo,
přemluvte své tanečníky, by si dali bavlnku do
uší a sama předcházejte dobrým příkladem. Vrátí
se vám pak duševní klid.
jemný mrav. (Lud. Čejková na Kladně) Píšete, že
byste si ráda osvojila jemný mrav, nedejte se
však strhnout k ukvapenému rozhodnutí. Nikde se
o tom nezmiňujte, abyste si neodpudila své
okolí. Uvažte napřed dobře, jak velký by asi byl
prospěch z toho, kdybyste své mravy změnila.
Míchaná vajíčka dle mexikánského způsobu.
Jste-li unaven obyčejnými míchanými vajíčky,
dělejte si je po mexikánském způsobu. Za tím
účelem odjeďte do Mexika a na místě rozpalte na
rendlíku máslo a pak do něho za stálého míchání
roztlučte pět vajec a míchejte tak dlouho, až
vám zhoustnou dle vaší chuti. Taková změna jest
velmi doporučitelná.
Rabiátský zeť. Ohrožuje-li vás váš zeť nožem,
který, jak říkáte, je rezavým, hleďte mu to
vlídně vymluvit, neboť by mohl sám sebe při tom
zranit a dostat otravu krve. Nejlépe bude, když
nůž důkladně vyčistí nějakou pastou a pak ponoří
na dvě minuty do lyzolu.
Užitečnost octa. (F. Branek) Vykoupáme si nohy v
čistém octu, který zapuzuje kuří oka. Zbytku pak
použijeme k mytí nádobí, neboť rozpouští
mastnotu, potřeme-li pak tou směsí syrové maso,
vydrží mnohem déle a nezapáchá.
Jablka v županu. Váš dotaz je trochu nejasný, co
s jablky v županu. Možná, že si děti hrály a za
vaší nepřítomnosti vám nastrkaly jablka do
županu, nebo kdož ví, jak se to stalo. Utrpěl-li
váš župan nějaké skvrny rozmačkáním jablek,
dejte ho do cídírny nebo odstraníte skvrny
roztokem kyseliny šťavelové. Rozhodně však župan
zavírejte do skříně, aby vám nikdo nemohl do
něho schovávat jablka.
Hubnutí a tloustnutí. Dotaz nepodepsán. Odpovíme
jen podepsaným hubeným i tlustým odběratelům.
Známost. (K. A.) Rozčilujete se právem nad tím,
že pán, s kterým má vaše dcera známost,
nezaplatil za ni svačinu na výletu a že
nezaplatil ani za vás. Jest vidět, že z vašeho
dotazu vyznívá jakási nedůvěra k onomu muži.
Kdybyste chtěl si platit sám za sebe útratu, tu
byste nemusil eventuelně se tlouci tak daleko na
výlet.
Šváb. Máte strach, zdali jste v noci nespolkla
švába, neboť v novém bytu, jak píšete, se jich
jen hemží a vy spíte s otevřenými ústy. Nemějte
v tom ohledu žádných obav, šváb jest lehko
stravitelné jídlo a Num-Num, kmenové v
jihozápadní Africe, neznají jiné úpravy tohoto
hmyzu než polykání jich ve stavu přirozeném.
Puškvorcový likér. (Značka A. Ch. v M. O.) Račte
zaslati do redakce litrovou láhev tohoto likéru,
abychom jej mohli dát přezkoušet svým odborným
redaktorem této rubriky.
Na mizině. Dotaz nezodpověděn. Odpovíme jen těm
pánům odběratelům, kteří zaplatí předplatné na
tento rok.
Promočená obuv. (D. S. v R.) Je to velmi
jednoduchý prostředek, kterým teď v zimě
vysušíte promočenou obuv. Vysušíte ji nejlépe
rozpálenými třešňovými peckami. Třešně
objednejte přímo z Nizzy některým pražským
speditérem. *
To byly tedy všechny rady, které
jsem zodpověděl dle svého nejlepšího svědomí.
Jak vidíte, nevyhýbal jsem se žádné otázce.
Poctivě jsem luštil i nejzáhadnější otázky, a
odměna za to?
Když to tedy vyšlo a čísla byla již rozeslána,
objevil se v mém bytě náhle majitel toho
časopisu. Jeho šat byl v nepořádku, vousy
rozcuchány a přišel bez kravaty.
„Psal jste to všechno?“ tázal se hrozným hlasem,
vytahuje z kapsy číslo.
„Zajisté.“
„Tak se pomodlete třikrát otčenáš a zdrávas,“
řekl, sahaje do druhé kapsy pro revolver.
„Jsem bohužel bez vyznání,“ zakoktal jsem.
„Tak můžeme aspoň dřív začít,“ zvolal a střelil
mne do hlavy.
Jsem dnes již mimo nebezpečí. V nemocnici jsem
se dozvěděl, že se majitel časopisu nade mnou
potom zastřelil. . .
Značka A. Ch. v M. O. poslala mně však litr toho
puškvorcového likéru, a tak jsem přece to
neredigoval zadarmo. |