|
Nepochopena a nepovšimnuta zůstává dnes tato
pravda. Lidé mají v Čechách ten zlozvyk, že
nejen říkají, nýbrž dokonce tvrdí, jak se mají
špatně.
Pokusili jsme se vřadit v prostý rámec pořádná
hesla o blahobytu v českém národě, kterého jsme
si dosud nevšímali, poněvadž většinou byli jsme
svedeni špatnými nápady jednotlivců, kteří
ztratili víru v boha, úctu ve státní zřízení a
rozkřikují do světa, jak je s námi zle.
Kéž dá bůh, že nepadnou uklidňující slova na
nepravou půdu a s důvěrou všichni obrátíme svůj
zřetel k nebeským výšinám, odkud září mír srdcí.
Bývalo, připouštíme, někdy Čechům zle, ale nikdy
není tak zle, aby nebylo zas dobře. Dnes jedině
člověk zaujatý utkvělou myšlénkou, že se mu
špatně daří, mohl by pochybovati o pravdivosti
těchto slov.
V každém státu najdou se nespokojenci, kteří
kdyby se měli i sebelépe, nejsou nikdy
spokojeni. Takovým je třeba se vyhnout, neboť
ničí náš duševní klid, činí z nás lidi, zírající
s nenávistí na určité třídy a na úřady. A
nakonec mohou nás lehce přivést do kriminálu.
Již ve školách jsme se učili, že pořádnému
člověku pomáhá bůh. Nebudeme, když jsme vyrostli
v občany, nepořádnými. Pořádný člověk zajistí si
blahobyt a blaho národa znamená i blaho
politické.
Pohleďme kolem sebe. Nenacházíme lidi s pěknými
příjmy, kteří mají pěkné kapitály, jsou zámožní
a spokojení a vážení!? Zajisté, že jen člověk s
předsudky mohl by tvrdit opak toho. V Čechách je
velké množství lidí, kteří domohli se buď
dědictvím, či vlastním přičiněním zámožnosti.
Neveselí se srdce každého českého člověka při
pohledu na takové spokojené rodiny? Jedině
nepřející člověk myslí si: „Kdybych já byl na
jejich místě!“ a šíří tento ohavný jed nenávisti
i dále. Kdyby bylo v Čechách tak zle, jak se
tvrdí, umíralo by jistě více lidí do roka hlady.
Podívejme se do Indie, kde hyne statisíce lidí
ročně hlady a řekněme si upřímně: „Je něco
podobného v Čechách?“ Statistika mluví
číslicemi. Nouzí zahyne a hladem v celých
Čechách, na Moravě a ve Slezsku jen nepatrný
zlomek procenta ročně. Tato malá úmrtnost v
Čechách proti úmrtnosti v Indii musí přesvědčit
každého nestranného člověka. Je tolik nářku u
nás, až to vzbudí útrpný úsměv na rtech.
Jako kupříkladu stálé nářky na zdražování
potravin. Člověk se diví těmto zaslepencům. Kuře
stojí dnes 75 kr. až zlatku, krůta čtyři zlaté,
holoubě jednu korunu! Při obléhání Paříže za
války francouzsko-německé stálo kuře tři sta
franků, holoubě sto franků a krůta život. Ať
takový nespokojenec srovná tyto číslice. Žijeme
nepopíratelně v době neobyčejné láce potravin.
Kg mouky stojí dnes 22 kr. a dříve stál před 150
léty, když Francouzi byli v Praze, až 13 tolarů.
Na Aljašce stojí kg hovězího masa asi našich 15
K, u nás stojí kg nejlepší svíčkové 2 K 40 h.
Když lidé nenajdou ničeho ve veřejném životě, co
by stálo za jejich neomalené řeči, přečasto
pozorujeme, že bývá uráženo státní zřízení
našeho soustátí. Dotyční zapomínají úplně na
národy, které žijí za hranicemi Evropy a které
by zemřely z návalu radosti, kdyby jen trochu
měly té svobody, jaké požíváme my.
Vezměme si jen za příklad poměry v Persii, kde
byli po rozpuštění parlamentu poslanci usmrceni,
ubičováni a jinak popraveni. Byl u nás někdy
nějaký poslanec po rozpuštění parlamentu
pověšen? Vy, kteří říkáte, že jste utiskováni,
pohleďte do Siamu. Tam se vládne absolutisticky,
totiž tak, že dá mocnář libovolně srazit, komu
chce, hlavu.
Padouchem bylo by možno směle nazvati toho, kdo
by si, znaje tato fakta, stěžoval na nedostatek
svobody. Svoboda je u nás zaručena zákony a
nikdy nebylo u nás právo šlapáno a popliváno.
Každý, kdo se řádně chová, může se stěhovat z
místa na místo, každému je dáno na vůli, aby se
řádně živil.
My Rakušani obdivujeme se tiše lásce, s kterou
se vychází každému národu v tomto soustátí
vstříc.
Věznice jsou zařízeny takřka přepychově a
zavedeno v českých věznicích králičí maso.
Od roku 1848 až dodneška bylo v Čechách snědeno
na 20 miliónů husí.
Nelze si představit větší spokojenosti, jako
když můžeme si zakouřit dobrá rakouská viržinka.
A když se nám zdají pěkné sny, stát vychází nám
vstříc, abychom mohli své sny uplatnit, levnou a
lidovou loterií.
Máme v Čechách na tisíce kostelů, klášterů a
kaplí, kde můžeme bezplatně děkovat bohu, že se
nám dobře daří a poslechnouti si jistě
spasitelné rady pro život pozemský a
nadpozemský.
Hojně rozvětvené bezpečnostní orgány bdí za nás,
když spíme. Stane-li se někde vražda, tu četnými
domovními prohlídkami a zatýkáním objeví se
přečasto dosud nepotrestaná a nevypátraná rota
penězokazů.
Ve školách učí se naše děti ctít zákony a škola
vychovává z nich dobré občany, kteří jsou hotovi
nasadit své životy zájmům soustátí.
Naši teologové dobyli si světové pověsti a
můžeme se pochlubiti celému křesťanskému světu
řadou svatých mužů i v nynějším století.
Mír a spokojenost dýše jistě z každé české
chaloupky, pilné ruce pracují v továrnách, jichž
po Čechách je na sta a po denní práci pojídají
tisíce dělného lidu radostně svou večeři,
chválíce boha a děkujíce v duchu svým
zaměstnavatelům, kteří jim poskytují chleba.
Za nedělního odpoledne ozývá se všude zpěv a
veselí a radost září v celých Čechách každému z
očí po dobrém obědě.
A blaženě usíná se s vědomím, že bezpečnostní
opatření nedovolují vraždám a loupežím většího
rozměru, jako je tomu někde v italských
Abruzzách.
Četně navštívené ohřívárny ve větších městech
ukazují na to, že i pro chudinu je pro čas zimy
postaráno. A když slunce praží, tu v četných
českých vodách nalezneme příjemného osvěžení.
Ptáme se tedy, může být vůbec někdo, kdo o tomto
všem ví, nespokojeným?
Dej bůh, aby tyto řádky nepadly na neúrodnou
půdu... |
