|
Že lid český neztratil ještě
loajálnost, nejlépe vidět z inspekční cesty
ministra Trnky.
Pan ministr neměl se na té cestě zle. Jak sám
říká, snědl asi 28 husí, 46 kachen, 15 zajíců a
120 koroptví. Pak ještě po husích, kachnách,
zajících a koroptvích přišli na stůl diplomy,
kterými jeho hostitelé jmenovali ho čestným
měšťanem. Slavil pravé triumfy. Všude černožluté
prapory mu vlály naproti. Družičky, kněží,
hasiči, starostové obcí třásli se a zajíkali,
když je oslovil, nebo když oni oslovovali jeho.
A tak jezdil z hostiny na hostinu, jeho úředníci
sestavovali mapy a plány regulací, on všude si
dělal poznámky á la: Pardubice: Majonéza.
Vajíčka měla být čerstvější.
A bác! Najednou mu v Mladé Boleslavi shořel
automobil i s jeho plány, mapami a poznámkami a
panu ministrovi Trnkovi nezbývá nyní jen
vzpomínka na ten loajální český dobrý lid a pan
ministr Trnka se musí v duchu usmívat. Tak
kupříkladu když si vzpomene na Štěchovice.
Pro Štěchovice je ministr velkou atrakcí.
Doposud nikdo z Štěchovičáků ministra neviděl a
dokonce aby s ním mluvil. A nyní si představte,
že panu učiteli celá obec svěřila, aby oslovil z
pramice pana ministra. Štěchovičáci potrpí si na
noblesu. Usnesli se, že pan učitel musí oslovit
pana ministra ve verších. Pan učitel se potil.
Lezl po všech kopcích, aby vyhledal nejkrásnější
samotu, kde by v klidu mohl své verše tvořit.
Vypravuje se, že konečně v Bojanovském údolí
našel jeskyni. Tam mu přinášeli po tři dny jídlo
a pití po obecním strážníkovi.
Za ty tři dny vytvořil tento proslov:
Vaše Excelence, buďte vřele uvítána,
když lodí plujete od Svatého Jana,
nechť rozjasní se Vaši Excelenci líce,
neboť Vaše Excelence, zde jsou Štěchovice.
A slavný den nadešel. Na krásném papíru měl to
napsáno, oděn byl v černé šaty, měl cylindr a
tak stál slavný básník na kraji pramice a
toužebně, bledý očekáváním, díval se, kdy
přijede loď.
A loď již přijížděla, hmoždíře zněly, oči všech
byly upřeny na místního básníka.
Vtom, jak loď s panem ministrem přirazila k
pramici, tato se rozhoupala, pan učitel udělal
pochop a už byl ve vodě a křičel s očima
vypoulenýma, plavaje kolem, na pana ministra:
„Vaše Excelence, neračte se hněvat, voda je
teplá!“ |
