Žabec. Veselohra o 3 dějstvích-
Napsal J. Skružný. Režisér J. Novák. Sehráno
divadelním odborem spolku Jan Amos Komenský v
Kijevě, v neděli 9. dubna v Národní Auditorii.
Romantická dívka, žabička z pensionátu, trochu
reminiscence na falešnou výchovu v dívčích
pensionátech, lehký humor, s kterým kresleny
jsou jednotlivé figury, působí na diváka celkem
uspokojivě. Skružný v „Žabci“
vyhledal poutavý předmět pro svou dramatickou
tvorbu, a hodně zkarikoval dívčí sny o románech.
Místy překročil Skružný při tom meze
humoristického pojetí, místy děj přitažený za
vlasy a násilná konstrukce veselohry. Jeho
„Žabec“ je příliš romantický a při tom příliš
nevinný. Z nevinnosti dá se líbat chaufeurem, z
nevinnosti s ním ujede na cesty. To se zdá býti
přece jen trochu nemyslitelné u vyvinuté, mladé
sedmnáctileté dívky. Jinak je to hra svěží a
doopravdy zásluhou, že ji uvedl dramatický odbor
„Komenského" na scénu, neboť obecenstvo se s
chutí zasmálo. Jest to veselohra, vyžadující
však velkou dávku routinovanosti účinkujících.
Dámy i páni z divadelního odboru dali si velmi
záležet na splnění tohoto úkolu a veselohra
sehrána dokonale. Sl. Kondrlova virtuosně
vystoupila v úloze Táni a sehrála ji se všemi
půvaby mladého žabce. Plně se též vžily do svých
úloh chovanek pensionátu a dokonale je provedly
sl. Krupková, sl. Fialová, sl. Tichá, sl.
Krejčíková, sl. Zápalová. Paní Magdu
představovala pí. Krejsová, uplatnivší v ní svůj
talent. P. Štěpánek svědomitě podal mladého
Kolínského, ženicha Táni, p. Sehnal vystoupil
dobře v úloze Čepeláka, p. Sladkovský v
chaufeuru Ladislavovi. Majitelku pensionátu
Ubaldu z Harasů vystihla sl. Gagalíková, vdovu
po inspektorovi s obvyklým úspěchem sehrála pí.
Fialová. Komickou roli zahradníka Vojtěcha podal
pěkně p. Gagalík. Pečlivá režie p. Nováka
doplnila nezbytnosti k zaslouženému úspěchu.
Vyprodaný sál otřásal se potleskem,
vyvolávajícím účinkující na scénu. V meziaktích
účinkoval velmi dobrý orchestr nového sdruženi
hudebního za řízení p. Volka, který přednesl
úryvky z předních oper, dbaje uměleckého
přednesu a neomezuje se jen na obvyklou tuctovou
hudbu.
J. H. |