|
V záplavě oslava jubileí, za
kterých lidstvo vzpomíná s pocity víceméně
různými na význačné události, jež měly vliv na
pokrok a vývoj lidského ducha, zapomenuto bylo
letos na jedno důležité výročí. Dle židovského
letopočtu počítá se od stvoření světa rok 5671,
a dle bible roku 671 po stvoření stižena byla
zeměkoule potopou. Letošního roku bylo tomu tedy
právě 5 000 let, co byla potopa světa.
Divím se velice, že ani církev, ani žádná
politická strana nepovšimnula si tohoto výročí,
ač je dokázáno, že právě potopa světa měla
největší vliv na utváření stávajících poměrů
společenských i sociálních.
Případ je dostatečně znám z biblické dějepravy.
Lidé se počali množit na zemi a "brali sobě ženy
ze všech, kteréž oblibovali". I řekl bůh, že
lituje stvoření člověka na zemi a že vyhladí vše
od člověka až do hovada. Z těchto živočichů
vyjmul jakéhosi pana Noe, jenž byl spravedlivý a
"chodil ustavičně s bohem". Poručil mu, aby si
vystavěl koráb, do toho vstoupil s rodinou a
přibral ze všech živočichů po dvém.
Pak se otevřeli průchodové nebeští a zemští a na
zem přišla potopa, jež trvala čtyřicet dní. Noe
se zachytil na hoře Ararat, a když konečně voda
opadla, vyšel s rodinou a se všemi zvířaty na
suchou zem.
S jakými pocity hledíme dnes, ve 5000. výročí
této události, zpět na onu dobu! A uvážíme-li,
jaký význam má pro nás potopa světa, vidíme, že
bez ní by dnes život náš vypadal zcela jinak.
Čin Noemův musí zůstat věčně nezapomenutelným v
srdcích vděčného lidstva.
Považme, kde bychom nabrali spoustu politických
stran, kdyby byl Noe zapomněl vzít s sebou
některé druhy hovad. Marně bychom se ohlíželi v
dnešní jubilejní rok vůkol a hledali národní
socialisty, kdyby byl Noe nezachoval v arše
některé animály, bez nichž by musila tato strana
zahynout. Že žijí mezi námi různí klerikální
vychovatelé dítek, o kterých čteme každou chvíli
v Záři a Právu lidu pod titulem "Zase jeden" -
to vděčíme rovněž Noemovi, jenž v arše
zachránil prasata před vymřením. Kam by se
poděla šlechta, kdyby Noe nebyl vzal do korábu
všeliké ptáky, o kterých bible praví, že ani
nepracujou, ani nesejou, ani neořou, a přece ani
Šalamoun ve vší své slávě nebyl jako oni. Bez
Noema nebyli by u nás ani živočichové, kteří
milují kalné vody, ale přitom dovedou vždy
plavat s proudem.
Přitom vzpomínám, že agrárníci, nemít volů, by
taky byli na hromadě, poněvadž by nemohli před
nimi zavírati celní šraňky srbské.
To všecko bylo nám zachováno zásluhou Noemovou!
Proto dnes s hrdostí a láskou hledíme k tomuto
dobrému muži, nedbajíce nikterak toho, že
později stal se z něho alkoholik. Divíme se jen,
že jubileum jeho nebylo nijakým způsobem
oslaveno právě v těch kruzích, jichž se to
nejvíce dotýká. Pouze v Rakousku vzpomněla si na
něho vojenská správa, která na 5000. památku
jubilea archy Noemovy postavila tohoto roku
první dreadnought. Jinak je všade ticho a žádné
jiné zvíře se ani nehnulo. Snad je to proto, že
je všade válečné napětí.
Na Balkáně se to začíná mlít, v Maroku se to
taky hýbá - bude asi válka a mnoho lidí bude
postříleno ve službách různých vlastí.
A tu myslím, že i pánbůh si vzpomene na
zapomenuté 5000leté jubileum a jako tenkráte, i
nyní bude litovati, že stvořil člověka". |
