Heslo:

Což ten mladý mnich v tom křesle...

Hudba:

I-04

„Poslyšte, umíte zpívat?“ otázal se jeden s nich Švejka. „Nemohl byste nám zazpívat nějakou píseň?“
„Bezevšeho, pánové,“ odpověděl Švejk. „Nemám sice ani hlas, ani hudební sluch, ale pokusím se o to, udělat vám to kvůli, když se chcete bavit.“
A Švejk spustil:

Což ten mladý mnich v tom křesle
čelo v pravou ruku kloní,
dvě hořké, žhavé slzy
po bledých lících se roní...
 

Václav Pletka o této písničce píše ve své knize "Písničky Josefa Švejka" [Supraphon 1968] toto: ...a přece tu jde o báseň "Mnichova láska" od dosud nezjištěného autora. Báseň z níž Hašek citoval pouze dva první řádky [další dva řádky si asi autor vymyslel], má celkem 13 slok a je v ní líčena hříšná láska kněze Jana k dívce Luise. Kněz dal přednost pozemské lásce před nebeskou a kruté dilemma vyřešil tím, že spolu s dívkou skočil do chladných vln prudké řeky. Báseň je svým obsahem otřesná a editor se nedá seberafinovanějšími úskoky přimět k tomu, aby ji celou zveřejnil. Konec citátu.

Prosím vzácné návštěvníky tohoto muzea: kdyby na tento výtvor české poezie někde narazili, aby nám o tom dali nějak vědět. Rádi bychom ho viděli na této stránce jako další studijní materiál. Hlavně bychom rádi zjistili, kde na text mohl Hašek narazit a v které době text vznikl.