Heslo:

Oves v pytli

Jede sedlák do mlejna

Stará vojenská
Text:

Hudba:

I-14-03

Měl rád na pochodu, když zpívali vojáci písničky. Museli zpívat, i když šli na cvičení i ze cvičení. A jda vedle své roty, zpíval s nimi:
A když bylo v půlnoci,
voves z pytle vyskočí,
tumtarijá bum!
III-04

A jako na potvrzení toho ovsa kdesi vpředu doznívaly sebrané hlasy vojáků kumpanie v pokračování písně, s kterou šly už české regimenty krvácet za Rakousko k Solferinu:

A když bylo půl noci,
voves z pytle vyskočí,
župajdijá, župajdá,
každá holka dá!

Do čehož opět vpadli druzí:

A dá, a dá, a dá,
a proč by nedala,
a dá ti dvě hubičky
na obě tvářičky.
Župajdijá, župajdá,
každá holka dá!
A dá, a dá, a dá,
a proč by nedala..

Potom počali Němci zpívat tutéž píseň německy.

Je to tak stará vojenská píseň, kterou snad již zpívala soldateska za napoleonských bitek ve všech jazycích.

 

Ta poslední věta v citaci z románu je naprosto pravdivá. Znají ji v Polsku jako "U mlynarza Marcina..." v německu "Bin ein lust´ger Musketier..." a je docela možné, že je i francouzská verze. Václav Pletka v knize písničky Josefa Švejka uvádí, že nápěv je odvozen z německé studentské písně "Studio auf einer Reis´, juchheidi, juchheida". Ale může to být i naopak.

Protože se jedná o vojenskou písničku, nemůže být jinak, než že je slušně řečeno lechtivá. Píseň je ale svou skladbou zajímavá a vhodná pro pěvecké sbory. Zásadně byla upravena a "zeslušněna" J. Krčkem.

Všiměte si, že je v textu použita tak zvaná Cimrmanova akustická konstanta absolutního rýmu "trumrarijá" či "župajdijá". Jára Cimrman totiž uznával pouze absolutní rým, kde jednotlivé verše končí shodnými slovy. Například takto by to přebásníl Jára Cimrman:

Jede sedlák do mlýna,
veze oves do mlýna.

Mělo to ale jednu vadu na kráse, že se totiž děj odvíjel velmi pomalu. Proto vymyslel akustické konstanty absolutního rýmu, zde "trumrarijá bum" či "župajdijá, župajda". V upraveném Krčkově textu je použita skvělá konstanta "výdrunpumpum". V německé verzi "juchheidi, juchheida" a v polské "rumpajdyna rumpajda". Více se o Cimrmanově konstantě a absolutním rýmu se dozvíte z přednášky v představení "Cimrman v říši hudby".
 

 

2.

    
  Když do mlejna přijeli, na mlynáře se ptali.
Ptáme se tě, mlynáři, kam se ten oves složí.
Složte ho do mlýnice, k Andulčině postýlce.
Andulka jde večer spát, nechá oves kde je stát.
Každa holka ráda dává, župajdi, župajdá
Každa holka ráda dá, proč by nedala.
A když bylo v půlnoci, oves z pytle vyskočí,
A když bylo půl jedný, oves si hned hup na ní.
A když přišel bílý den, oves skočil oknem ven.
A když přišel za týden, holka pláče celý den.
A když přišel za měsíc, holka pláče ješte víc.
A když přišel svatý Duch, holka nosí velký břuch.
A když přišel svatý Jan, narodil se Florián.
A když bylo dvacet let, oves nové ovsy plet.		  
     

 
 
Zřejmě původní německá studentská verze"Studio auf einer Reis´, juchheidi, juchheida" a : Ich bin ein lust´ger Musketier
 

     

 
Půvabná polská verze U młynarza Marcina a ta "zeslušněná" verze  Jede sedlák do mlejna ve skvělém podání Mendíku:
 

   

 
A konečně se mi podařilo najít i tu verzi původní Dobrý voják Švejk, originální melodie.