|
Jsou
různé tituly, jež možno dosáhnouti:
stát dvorním radou se a v ministerstvu sedět,
a jiný na
frajtra se to snaží dotáhnouti,
by na hvězdičky své s pýchou mohl hledět.
Leč vyznamenání to mnohdy klame,
neb frajtr utrpení překonati různá musí
a není nadávky snad na tom světě známé,
jejíž on výrazu teď chudák nezakusí.
A každý myslí dobrý že snad koná skutek,
když upozorniti se frajtra na to snaží,
že z ústavu on idiotů asi utek´-
pak řekne se, že povýšení tebe blaží.
A nadávky se kolem neustále množí
a každý na tebe jen spatra se teď dívá
a při nejmenším slyšíš hovádko že´s boží-
tak sláva frajtra věru divný odlesk míva.
Když frajtr někam jde, tu různá slyší jména,
že zoologii si celou zopakovat může,
tak divně jeho činnost nyní oceněna,
na jeho cestě nikdy nepadají růže.
Vším vinen je a vše se na něho jen sveze
a každý domnívá se nařknouti ho právem,
že frajtra pitomost na světě nemá meze,
tak smutně dopadá to s povýšence stavem.
A každý po něm urputně hodí kámen
a stranou odplivne si, jen z dálky když ho vidí,
s respektem tvým je nyní, hochu, amen
a ty se stydíš takřka nyní chodit mezi lidi.
A na lidská již nedíváš se ani ústa,
neb přesvědčen jsi neomylně jistě,
že vyjde z nich jen nadávka zas pustá,
jež mnohdy, bohužel, je zcela na svém místě..... |
|
 Báseň
zapsal Jan
Vaněk do svého válečného deníku dne 8. 9.
1915 v městečku Mlynów těsně před boji o Dubno.
Později ji publikoval v seriálu „Jaroslav
Hašek – dobrý voják Švejk“ Jan Morávek, ale
bez strofy „Když frajtr někam jde...“. Ta je
pouze ve Vaňkově deníku.
Samotný Hašek byl na
svobodníka povýšen 1. 8. 1915, několik málo dní
po těžké bitvě o Sokal. „Pláč gefreitra“ je
zcela jistě reakcí na toto povýšení.
|
