Heslo:

Dufek poručík

Výklad:

Opět jeden z epizodních románových aktérů. Poručík Dufek se mihne v románu jen v jedné větě. V Haškově díle se toto jméno objevilo již v roce 1911 v povídce "Upřímné blahopřání k jmeninám". Zde je  Dufek učetním.

Plukovník Schröder měl ho rád jako zvláštnost u regimentu, neboť která důstojnická kuchyně mohla se pochlubit kuchařem okultistou, který nazíraje do záhad života a smrti, překvapil všechny takovou dobrou svíčkovou nebo s takovým ragout, že pod Komárovem smrtelně raněný poručík Dufek volal stále po Jurajdovi.

Dva dny před svátkem svého šéfa Aloise Goldschmieda sešli se v zadním pokojíku restaurace U kuřího oka dva účetní a komptoárista firmy, aby sestavili blahopřání do novin, aby ráno šéf o svém svátku, až vezme svůj deník, tam četl: Velectěnému pánu, panu Aloisu Goldschmiedovi, majiteli domu a šéfu speditérské firmy Goldschmied & spol.

Každý z nich měl v sobě již třetí pivo, ale papír před nimi byl stále prázdný.

„Znám jedno staré přání,“ pravil účetní Dufek: „Nechť život váš plyne zticha, jako čistý potok hájem, který nikdy nevysýchá, obklíčen jsa věčným rájem.“