Heslo:

Věnceslava Lužická
Výklad:

*6.12.1835–† 4.5.1920, vlastním jménem Anna Srbová, byla česká vlastenecká spisovatelka a publicistka, autorka řady próz určených především pro dívky s cílem poučovat, vychovávat a mravně povznášet.
 Byla členkou celé řady vlasteneckých ženských spolků, přispívala do časopisů Květy, Česká včela, Světozor, redigovala Ženský svět, Tetín, Ladu a jiné časopisy pro ženy. Vedle literární činnosti se rovněž zabývala reformu výuky ženských ručních prací. V rámci katolického pohledu na rodinný život se zásadním způsobem zasloužila o ženské emancipační hnutí u nás.Často je považována za předchůdkyni tzv. červené knihovny.  Bylo to právě Rakousko-Uhersko, které její práci ocenilo udělením: Řádu Alžběty II. třídy a Zlatým záslužným křížem s korunou. Československo pro tuto dámu žádné ocenění nenašlo. Na snímku  je dekorována těmito vyznamenáními.
III-04
„"...voblíkali ji dva vojáci vod cizího regimentu a jeden z nich byl tak moc žívej, že jí šahal docela veřejně pod živůtek, jako kdyby chtěl, poslušně hlásím, pane obrlajtnant, vytáhnout odtamtud pel její nevinnosti, jak říká  Věnceslava Lužická...."
 

      

Pobytová přihláška Anny Srbové, kde je uvedena jako vdova (Wittwe). S dětmi  Matyldou, Vladimírem a Marií pobývala na Novém Městě pražském v č.p. 142,129 a 1545
 

W Langhans