Heslo:

Lvova Alexandra | Šura

Výklad:

Nemělo by cenu vymýšlet nějaký příběh o životě Haškovy ilegitimní ženy. Sama Alexandra Gavrilovna Lvova, které všichni říkali Šura, o svém životě napsala seriál „Jaroslav Hašek - vzpomínky Alexandry Lvové – Haškové“ [Průboj 17, č. 21—37;14.1 - 12.2 1965]    ...tak se Hašek na podzim 1918 stává příslušníkem 5. Rudé armády a politickým oddělením je pověřený pracovat v časopise „Naš puť“ [Naše cesta], jehož redakce se usídlila v Ufě, v tiskárně, kde jsem pracovala.... již před revolucí jako tiskařská dělnice. V Ufě jsem se narodila, chodila do školy, pracoval zde můj otec, písař ve vinných skladech, který zemřel, když mi bylo sedm let a s Ufou byl spojen celý můj dosavadní život.... [Hašek] měl dobrovolnou politickou funkci: byl předsedou stranického výboru 5. armády. Začal ji vykonávat v Omsku a setrval v ní i v Krasnojarsku kam jsme se v dubnu 1920 přestěhovali...A zde, v Krasnojarsku, jsme měli 5. května svatbu. Šura to s Haškem neměla lehké. Na rozdíl od první ženy Jarmily, měla ale jednu výhodu. Nechtěla Haška převychovat. Brala ho takového, jakým byl. Vadilo jí jedině, že Hašek po návratu začal zase pít. To v Rusku nedělal. Vydržel abstinovat celou tu dobu, co působil v Rudé armádě. Po návratu a krátkém pobytu v Praze, který byl plný zklamání a rozčarování, je přivedl malíř Jaroslav Panuška do Lipnice nad Sázavou. Bydleli v hostinci "U české koruny" Alexandra Invalida. Hašek byl zřejmě na Lipnici výsostně spokojen. Prosté ruské děvče se ho nesnažilo předělat, převychovat. Šura dávala Haškovi volnost k práci a pečovala o domácnost, když se přestěhovali do zakoupeného domku pod hradem.

Po Haškově smrti domek pod hradem nakrátko utichl, po čase však znovu oživl a rozezvučel se v nebývalé míře. Kluci, kteří zvědavě nakukovali dovnitř, viděli "Haškovu Rusku" jak věčně sedí na kanapi a kouří. V létě pak na verandě pletla a přitom vyhrávala na gramofon. Její zpočátku napjatá finanční situace se postupem doby zlepšila. Mohl za to opět podivný Haškův "vynález", ten dobrý voják Švejk....Po skončení dědického řízení(Šura dostala 9 šestnáctin, Haškův synek 7 šestnáctin) ze sebe mladá vdova setřásla všechny starosti.Spodní část domku pronajala krejčovskému závodu a pobývala nahoře, kde pořádala čajové a hudební dýchánky. Zajímali ji mladí muži, vždyť byla velmi mladá a chtěla žít. Pořádala čajové dýchánky, na které chodily nejvíce Rusky z okolí. Nejčastějším jejím hostem byla Uška, totiž Anna Sergejevna Ponomarevová, žena lesníka Jarky Koláře z nedalekého Kochánova. V létě k ní přijížděla jiná Ruska, manželka výrobce pian Brože, kterou si jako mnoho legionářů přivezl z anabáze. S ní se Šura stýkala již za Haškova života, jak svědčí snímek odpolední společnosti v orlovské hájovně u lesmistra Vacka. (Na témže snímku je jakýsi pan Barchánek, který Haškovi nabízel tehdy nepostradatelnou novinku-psací stroj.)
Uvolněná zábava a nevázaný život v domku č.185 vzbudily nelibost místních žen. Po jedné místní tancovačce si na ni místní panímámy počkaly na záchodě, natřely ji dehtem a posypaly drobným peřím. Obrany paní Šury ovlivnil energický Mudr. Zaplatil, ruský emigrant, jenž se s Haškovými seznámil už na parníku při návratu do Československa. Medik Zaplatil se mladé vdově věnoval, neboť za její peníze dostudoval (bydlel v Praze u nakladatele Synka). Nakonec se usadil jako praktický lékař v Holešovicích a Haškovu vdovu si vzal. Po jistém čase změnil jméno na Věrný a přesídlil do Roztok. ( Za nacistické okupace se k Šuře nepěkně zachoval. Dividendy přestaly, neboť Haškův román byl nacisty zakázán, a Šura onemocněla duševní poruchou. Pan doktor Věrný ji vystěvoval z vily do zahradního altánu, kde trpěla samotou a chladem. Po válce Věrný emigroval a bezmocná Šura se dostala do "péče" různých ošetřovatelů. Takto vylíčil neblahý osud Šury Radko Pytlík ve svém „Toulavém houseti". 

Snímek z roku 1922 zachycuje skupinu lipnických občanů v orlovské hájovně u lesmistra Vacka. Hašek je zcela vpravo v rubašce, na hlavě furažku. Vedle něj Alexandra Lvova. Muž ve dveřích je Kliment Štěpánek. Díky jeho vyprávění víme, že Haškova rubaška byla blede modrá. Na schodech sedí pravděpodobně Alexandr Invald

Jaroslav Hašek a jeho ilegitimní žena Alexandra Lvova na Lipnici

Poslední fotka Jaroslava Haška. Alexandra Lvova je zcela vpravo. Muž vlevo je Kliment Štěpánek. Převzato z knihy Jaroslav Hašek ve fotografii, zdroj neuveden.