Heslo: |
Mariáš | betl | durch | talon | kočičák |
Výklad: |
Mariáš je zdvihová karetní hra pro dva až čtyři hráče. Mariáš se hraje s balíčkem 32 karet německého typu, takzvanými mariáškami. Těchto 32 karet je rozděleno do čtyř barev, každá po osmi kartách:
Filku se také říká kluk, svršek. Žaludskému esu se říká kočičák. Základními variantami jsou mariáš volený a licitovaný pro tři hráče. Pro 2 hráče existuje zjednodušený mariáš lízaný neboli tahaný a pro 4 hráče takzvaná čtyřka, pauzírovaný. Kdysi se hrával mariáš o haléřové mince. Dnes už se nedá hrát, z důvodu fyzické absence těchto mincí v českých platidlech. Máme nejen haléře, ale i ostatní drobné haléřové mince pouze abstraktní. Unikátní je způsob navyšování sázek tak zvaným flekováním: první navýšení se oznamuje hláškou "Flek", 2. "Re", 3. "Supre", 4. "Tuti", 5. "Boty", 6. "Kalhoty".
Betl je jedna z mnoha mariášových her, jinak též "malej", "Béďa", "žebrák", "Betlém", "Bedřich" či "utíkáček", je s durchem jediná hra, kde platí desítka mezi spodkem a devítkou. Betl pak je hra, kterou musíš hrát vždy sám. Je to závazek, že se ti v průběhu hry nepodaří uhrát ani jeden štych. V betlu neplatí trumfy, ale platí povinnost přebíjet nejvyšší kartu ve štychu. Do betla se pouští hráč s nízkou kartou, tedy s převahou nízkých karet, jakož i s dlouhým řetězem jedné barvy vycházejícím od sedmy nahoru.
Durch - "velkej", je opakem betla , kdy hráčova povinnost je uhrát všechny štychy. Do hry se může pustit hráč s vysokými kartami nebo s dlouhým řetězem jedné barvy vycházejícím od esa dolů.
Talon je hromádka karet určená k výměně, nebo k dobírání. V základních variantách voleného a licitovaného mariáše ( pro tři hráče) jsou různá pravidla rozdávání a rovněž různá pravidla pro manipulaci s talonem. V principu nakonec má každý hráč 10 karet a dvě karty po volbě hry nebo licitaci zůstávají mimo hru v talonu.
Pravidla a umění mariášové hry je značně složité a bez praktické výuky je vysvětlení nemožné a přesahuje rámec tohoto slovníku.
|
I-02 |
Vyhýbal se celé dva dny jakékoliv rozmluvě o Ferdinandovi, až večer v kavárně při mariáši, zabíjeje žaludského krále kulovou sedmou trumfů, řekl: "Sedum kulí jako v Sarajevu." |
III-01 |
Nikdo ho již neposlouchal,
neboť Švejk s Vaňkem hrál tahaný
mariáš, kuchař
okultista z důstojnické mináže psal dál obšírné psaní své
manželce, která za jeho nepřítomnosti počala vydávat nový
theosofický časopis, Baloun dřímal na lavici, a tak nezbylo
telefonistovi Chodounskému než opakovat: „Ano, na to
nezapomenu...“
...„To je řvaní pro jednoho
prohraného betla,“
zněla slušná odpověď účetního šikovatele, „vy sám hrajete jako
idiot. Já si mám vycucat z malíčku kulovou vosmu, když vůbec
žádný kule taky nemám, já měl jen vysoký zelený a žaludy, vy
hampejzníku.“ |
IV-01 |
Když dal pověsit učitele, učitelku, popa nebo celou rodinu na základě rozsudku svého náhlého soudu, vracel se klidně do své ubikace, jako když se spokojené vrací z hospody domů vášnivý hráč mariáše a přemýšlí o tom, jak mu dali flek, jak on dal re, oni supre, on tuti, oni boty, a jak on to vyhrál a měl sto a sedmu. |
|