Heslo:

pantáta Melichárek

Výklad:

Jak se dále přesvědčíme, pantáta Melichárek má reálný základ v podobě Václava Melichara, který v Radomyšli, v tehdejší Dolejší ulici, skutečně žil. Hašek se s ním údajně setkal v době, kdy podnikal výlety z budějovické nemocnice, jak to popisuje Radko Pytlík v knize „Toulavé house".

Můj kamarád Jomar Hønsi letos v létě t.j. v roce 2010, 95 let po Haškovi a Švejkovi, absolvoval pěšky téměř celou pouť, popsanou Haškem v románu, jako Švejkovu budějovickou anabázi. A pochopitelně nemohl vynechat ani Radomyšl, aby se pokusil zjistit, jak to bylo s oním Floriánkem, pantátou Melichárkem a Dolejší ulicí. Setkal se tam s paní Ivanu Síbkovou, která nám později napsala: Moje maminka, za svobodna Marie Melicharová se narodila v roce 1915 a v tomtéž roce jejich rodinu navštívil pan Hašek… Moje babička mu uvařila bramborovou polívku a upekla vdolky, pohostila ho a nechali ho přespat na půdě. Byl tehdy vděčný i za půdu. V knize ale píše, že můj děda Václav Melichar – pantáta Melichárek ho s bandůrskou vyhnal. Česká televize už dvakrát točila pořad o cestování Švejka, takže navštívili i náš dům, který už stojí dál, než bývalá došková chaloupka. Vždy jsem je vlídně s mojí rodinou přivítala a po druhé jsem jim i navařila to samé co moje babička panu Haškovi.

Později mi napsala i dcera paní Ivany Síbkové, paní Ivana Jonová, která též připojila ony fotografie doškové chaloupky, pana Václava Melichara a záznam v čtenářském deníku Oldřicha Síbka: …..Kvůli návštěvě Jaroslava Haška u našich předků u nás byla párkrát natáčet televize. Poprvé to bylo v roce 1983, kdy ještě žila naše babička (maminčina maminka Marie Červenková, rozená Melicharová, dcera …Václava Melichara). Od té víme ten rok návštěvy J. Haška 1915.…K tomu natáčení televize v roce 1983 se vztahuje třetí z příloh – je to zápis do čtenářského deníku mého bratra, Oldřicha Síbka; podepsali se tam tehdy členové štábu v čele s Jiřím Wimmerem….První televizní pořad se jmenoval „Anabáze dobrého vojáka Švejka“ a druhý „Náš venkov“.

Václav Melichar se narodil 21.7.1878 [1] a zemřel 25.4.1965 . Byl mistr kolářský a jako kolář byl znám a vyhledáván dalekým okolím.
Ze všeho z toho plyne, že předlohou pro onu hodnou babičku byla právě manželka pana Václava Melichara Anna rozená Vachudová a Václav Melichar pro pantátu Melichárka [2]  . To, že si ho přebásnil na mručouna a nelidu, se nesmí jeho potomci na Haška zlobit. On už Hašek takový byl. Mystifikace, v geniálním a lidském vyprávění.

Poděkování paní Ivaně Síbkové a paní Ivaně Jonové

„Tak ani tam nechodějí, jdou raději na Radomyšl, ale hledějí tam přijít kvečeru, to jsou všichni četníci v hospodě. Tam najdou v Dolejší ulici za Floriánkem takovej domek, dole modře natřenej, a ptají se tam na pantátu Melichárka. To je můj bratr. Že ho pozdravuju, a von jim už ukáže, kudy se jde na ty Budějovice.“....

...V Radomyšli Švejk našel k večeru na Dolejší ulici za Floriánkem pantátu Melichárka. Když vyřídil mu pozdrav od jeho sestry ze Vráže, nijak to na pantátu neúčinkovalo.
Chtěl neustále na Švejkovi papíry. Byl to nějaký předpojatý člověk, poněvadž mluvil neustále něco o raubířích, syčácích a zlodějích, kterých se síla potlouká po celém píseckém kraji.
„Uteče to z vojny, sloužit to tam nechce, a tak to chodí po celým vokolí, a kde může, tak to krade,“ důrazně řekl Švejkovi do očí, „každej z nich vypadá, jako kdyby neuměl pět počítat.
Jó, ba jó, pro pravdu se lidi nejvíc hněvají,“ dodal, když Švejk se zvedal s lavice, „kdyby takovej člověk měl čistý svědomí, tak sedí a dá si prozkoumat papíry. Když je ale nemá...“
„Tak spánembohem, dědečku.“
„I spánembohem a podruhý si přijdou na hloupějšího.“ Když Švejk vyšel do tmy, pobručoval si dědek ještě hezkou chvíli: „Jde prej do Budějovic k svýmu regimentu. Z Tábora. A to jde, rošťák, napřed do Horažďovic a pak teprve na Písek. Dyť von dělá cestu kolem světa.“

Václav Melichar ( pantáta Melichárek) a jeho chaloupka  v Dolejší, dnešní Sokolské ulici. Dnes už neexistuje.

Zápis v čtenářském deníku Oldřicha Síbka s podpisy televizního štábu a Jiřího Wimmera