Heslo:

Ferda Mestek de Podskal

Výklad:

Václav Menger v knize "Lidský profil Jaroslava Haška " píše o Haškově období kolem jeho vyhazovu ze "Světa zvířat": S Haškem to začínalo jít s kopce. Stával se znovu ošuntělým a hledal své nové přátele v kruhu lidí, jako byl Ferda Mestek de Poskal, populární pražská figurka, majitel jediného blešího divadla. Radko Pytlík se o Mestekovi zmiňuje rovněž v Toulavém houseti:K jiným bizarním známostem patřil Ferdinand Mestek (de Podskal), mužík z pražské ulice, s nímž se Hašek seznámil ve Světě zvířat. Mestek byl pozoruhodný tím, že své pohnuté životní osudy dovedl vyprávět s nepohnutou tváří. K údivu známých vyvolával Hašek na Invalidovně reklamu Mestekovu "blešímu divadlu";

Dochovaly se tři policejní přihlášky se jménem Ferdinand Mestek, o kterých lze, téměř s naprostou jistotou říci, že se jedná o toho "našeho" Mesteka. Na všech je datum narození 1858. Na druhé je datum upřesněno na 30.6. 1858, ale špatně. Dochoval se zápis v matrice narozených , kde je uvedeno datum narození *17. 3. 1858. Místo narození je v Podskalí č.p. 431, což je dům proti Emauzskému klášteru ve Vyšehradské ulici. Pokřtěn byl právě v nedalekém kostele Nejsvětější trojice dne 25.3. Otec Václav *1827 byl krejčovský tovaryš [Schneidergeselle], pocházel z Mníšku pod Brdy. Matka Anna, rozená Kofroňová *10.1.1838 - †6.1.1868 pocházela z Prahy ( viz zápis o jejich sňatku). To, že se Ferda narodil v Podskalí je možná jeden z důvodů, že si vymyslel ten šlechtický přívlastek k jeho příjmení: Mestek de Podskal. Na první policejní přihlášce je u Ferdinandova jména je poznámka Goldarbeiter, což znamená zlatnický dělník, možná pomocník. Jak je z této přihlášky patrné, v Podskalí ale Mestekovi žili jen do roku 1861, kdy se přestěhovali na Staré Město pražské (tehdy Praha I). Ferdinand měl tyto sourozence: starší Boženu *1857; Karolínu * 1859 - †20.4.1863 a Jaroslava *1863 - †26.4.1864.

Druhá policejní přihláška je zajímavá nejen tím, že je zde Ferdovo mylné datum narození, že se oženil 6.2.1899 s Annou rozenou Huf, ale mezi profesemi, které se mi zatím nepodařily všechny přečíst, je napsáno Imresarior, tedy Impresário - divadelní podnikatel. Podle rukopisu lze vysledovat i období, kdy tuto činnost vykonával a kde bydlel:
9. 2. 1907 Nové město 1158, dnes Petrská ulice č.p. 1158
15.1. 1908 Nové město 287, dnes Karlovo náměstí č.p. 287, č.or. 18. poté žil krátce kdesi na Starém městě a v roce 1909 asi dva měsíce v Palackého ulici v Holešovicích (dnešní Partyzánská).
8.12. 1909 opět Nové Město 382, PODSKAL STRASSE, dnes roh Rašínova nábřeží a Dřevné ulice, stále s č.p. 382 a č. or. 2. Tady je druhá a pravděpodobnějši možnost původu onoho přívlastku de Podskal.
Domnívám se, že právě v období těch dvou let 1908 a 1909, prožité na Karlově náměstí a v Podskalí je čas, kdy Mestek provozoval onen "Reelní podnik" a kdy se s Jarouškem Haškem mohl potkávat.

Ferdinand Mestek zemřel 16.6. 1916 na tuberkulózu . Je to uvedeno v matričním záznamu o úmrtí, ze kterého je také patrné, že byl sluhou a že byl pochován na Olšanech.  Dochoval se v AHMP i pozůstalostní spis, signatura A VII 765 / 1916, karton 255, kmen. spis č.8 (zatím neprozkoumáno). Zde uvedeno povolání číšník (což je uvedeno i na třetí policejní pobytové přihlášce: Gastwirth). Jeho poslední bydliště bylo na Novém Městě pražském č.p. 1454. Bohužel tento dům už neexistuje. Býval v ulici Na Bojišti, přibližně naproti hospodě "U Kalicha" tam, co je dnes centrální dispečink pražského metra. Mohl tedy být i číšníkem v hospodě "U Kalicha".

V německé Bohemii jsem nalezl dva fejetony Egona Ervina Kische o Ferdovi Mestek de Podskal, které by určitě stály za přeložení. To je ale na mě moc. Kdyby se toho chtěl někdo ujmout.....? Tak tady jsou k dispozici:
Bohemia 5. 7. 1914 "Mestek sucht Presonal"
Bohemia 19. 7. 1914 "Aus der Geheimnissen eines Flohtheatres"
a ještě jedna povídka od E.E. Kische, ale rovněž bohužel v němčině."DRAMATURGIE DES FLOHTHEATERS".

Mládež do šestnácti let tam neměla přístupu a všichni, kterým bylo přes 16 let a zaplatili si vstupný, moc si libovali, že ta mořská panna má velikou zadnici, na který byl nápis ,Na shledanou!’ Co se týká ňáder, to nebylo nic. Házely se jí až na pupek jako utahanej flundře. V sedum hodin večer pak Mestek zavřel panorámu a řek: ,Mořská panno, můžete jít domů,’ vona se převlíkla a v deset večer už ji bylo vidět chodit po Táborskej ulici a zcela nenápadně každýmu pánovi, kterýho potkala, říkat: ,Hezoune, šel si to zafilipínkovat.’ Poněvadž neměla knížku, tak ji při šťáře s druhejma podobnejma myšema pan Drašner zavřel, a Mestek měl po kšeftě.“

Strávili jsme bouřlivě celou noc, o čemž nemůže být pochybnosti, když celá společnost sestávala z redaktora časopisu Svět zvířat, krotitele hadů a majitele blešího cirkusu Mesteka a majitele kolotoče, amerikánské houpačky a střelnice Švestky.

S nebožtíkem Mestekem seděl jsem na lavičce v parku na Karlově náměstí.
Mestek, majitel blešího cirkusu, byl v náladě velmi stísněné, poněvadž dospěl k tomu názoru, že se blechy nedají více drezírovat. Nedávno stihla totiž jeho bleší cirkus katastrofa. Nějaký opilý pán, veden utkvělou představou, že je to podvod, vnikl do boudy, a aniž by se přesvědčil, rozsekal holí krabici s cirkem. Cvičené blechy ocitly se na svobodě, zbaveny tahání malých, mikroskopických papírových vozíčků. Zničeno bylo i kukátko se zvětšující čočkou. Na dně krabice zůstala rozplácnutá mrtvola blešího samce, prvotřídního umělce, který byl duší cirkusu. Mestek říkal mu něžně “Františku”. Mrtvola umělce byla ztotožněna pod zvětšovacím sklem a poznána dle toho, že mu scházela jedna noha, což ostatně patří k tajemstvím cirkusu. Takovým umělcům se trhají nohy, aby příliš neskákali a nerušili ladný průvod v bleším cirkusu.

Obrázek Ferdinanda Mesteka je ze sbírky Maravské galerie inv. č.MGA609, Z. Reach, nedatováno. Stejná fotka je i v knize Konec bahna Prahy od K. L. Kukly 

Dům č.p.431 ve Vyšehradské ulici, kde se Ferda Mestek narodil.

        Moravská Galerie