Heslo:

mrťafa

Výklad:

Jedná se o nadávku označující člověka nedůvtipného, hloupého, jehož myšlenkové pochody již zmizely kamsi do mrťě. Což je odvozeno od slova "mrť".  Podle Příručního slovníku jazyka českého. (Státní nakladatelství, 1937-1938. sv. 2, s. 978.) toto slovo znamená odumřelé, tlející jehličí, ale také sněť neboli v širším významu "co hnije, co tleje", "shnít do mrtě", zetlít, rozpadnout se, "zmizet do mrtě", "vše se vyprodalo do poslední mrtě".

Rytmistr byl pevně přesvědčen, že stojí zde na stráži, že něco zachraňuje a že všichni ti četníci z četnických stanic, které jsou pod ním, že je to líná sběř, egoisté, podlci, podvodníci, kteří vůbec ničemu jinému nerozumí nežli kořalce, pivu a vínu. A poněvadž mají nepatrné příjmy, že se, aby mohli chlastat, dají podplácet a rozbíjejí pomalu, ale jistě Rakousko. Jediný člověk, kterému důvěřoval, byl jeho vlastní strážmistr na okresním velitelství, který však vždycky v hospodě říkal: „Tak jsem vám zas měl dneska srandu z našeho starýho mrťafy...“