Slovníček

Polní maršál Radecký (2.11.1766 - 5.1.1858) byl významný rakouský vojenský velitel, stratég, politik a vojenský reformátor, jenž je považován za jednoho z nejlepších vojevůdců Evropy 19. století. Jeho pomník stával na dolní části Malostranského náměstí naproti malostranské kavárně (dnes se to jmenuje hezky česky Starbucks coffee). Byl odhalen po maršálkově smrti roku 1858. Po pádu monarchie a na intervenci Itálie byl pomník napravovateli dějin rozebrán, protože byl odlit z hlavní italských kanonů ukořistěných v bitvě u Novarry (1849), kterou Italové prohráli. Podstavec i s nápisy byl zlikvidován. Naštěstí tito napravovatelé ponechali alespoň sousoší, které je uloženo v Lapidáriu na Pražském výstavišti.

Velmi známý je Pochod maršála Radeckého - Radetzky Marsch.

Nějaký mladičký vojenský lékař, čistá duše doposud a nezkažená, požádal vrchního štábního, aby směl též promluvit. Jeho řeč lišila se od řeči jeho představeného optimismem a naivitou. Mluvil německy.
Mluvil dlouho o tom, že každý z těch, kteří opouští nemocnici, aby odešli ke svým plukům do pole, musí být vítězem i rytířem. On že jest přesvědčen, že budou zruční ve zbrani, na bojišti i čestní ve všech záležitostech válečných i soukromých. Že budou nepřemožitelnými válečníky, pamětlivými na slávu Radeckého i prince Eugena Savojského.

II-04

Měli jsme již několikrát příležitost upozornit v našem časopise na ten zjev, jak vojenské úřady jsou nuceny se vší přísností zakročiti proti těm jednotlivcům od českých pluků, kteří nedbajíce slavné tradice plukovní, rozsívají svým nesmyslným řáděním v našich maďarských městech zlobu proti celému českému národu, který jako celek není ničím vinen a který vždy pevně stál za zájmy této říše, o čemž svědčí celá řada vynikajících českých vojevůdců, z nichž vzpomínáme slavné postavy maršálka Radeckého a jiných obránců rakousko-uherského mocnářství.

III-01

Von nám dával takovej pěknej příklad z dějin naší armády, když ještě sloužil Radeckej a s večerními červánky slučoval se voheň, jak hořely stodoly na bojišti, jako kdyby to byl viděl.“

„Teď bychom potřebovali novýho Radeckýho,“ prohodil Švejk, „ten už byl vobeznámenej s tamější krajinou, ten už věděl, kde je slabá stránka Taliánů a co se má šturmovat a vod který strany. Vono to není jen tak lehký, vlezt někam. ,

Měl před sebou rozloženou insertní část nějakých německých novin a zpíval inseráty na notu Radeckého pochodu: „Gramofon vyměním za dětský kočárek! - Skelné střepy, bílé tabulové i zelené kupuji! - Účtovati i bilancovati naučí se každý, kdo prodělá písemný kurs účetnictví“ atd.