tambor

Vojenský bubeník [z fr. tambour = buben, bubeník]. Původní význam vojenských bubeníků byl směrovat vojáky na místa, kde by mohla být nepřítelem provedena nějaká nebezpečná akce. Později bubnování sloužilo k vysílání různých signálů, které později převzala polnice a bubeník ve vojsku postupně ztrácel svůj původní význam, neboť byl na bojištích 1. světové války už takový kravál, že by buben stejně nebyl slyšet. Tak byl využíván již jen během pochodu k udržení tempa a kroku. Samozřejmě, že bubeníci zůstali součástí vojenských hudebních těles dodnes, ale ta slouží již jen k slavnostním příležitostem.

Byl vůbec nějakou chvíli velmi čilý, neposedný a pokoušel se vypadnout z drožky, spílaje lidem, které drožka míjela, uličníků. Potom vyhodil z drožky kapesník a křičel, aby zastavili, že ztratil zavazadla. Potom začal vypravovat: „V Budějovicích byl jeden tambor. - Oženil se. - Za rok umřel.“ Dal se do smíchu: „Není to dobrá anekdota?“