Předně je nutné si upřesnit, kde se říkalo a stále říká "U Vejvodů". Staroměstský dům „U Vejvodů“ v Jilské ulici č.p. 353, patří k těm nejstarším v Praze. V nejstarších dobách tu byly domy dva. Jeden vlastnil sladovník Jakub řečený Sobek a druhý dům nákladnický, kde se provozovala pivovarská živnost. O renesanční podobu a stavební spojení domu v dnešní celek se postaral na začátku 17. století radní Starého Města Mikuláš František Turek. V roce 1717 za 5100 rýnských kupil dům Jan Václav Vejvoda s manželkou Ludmilou Barborovou. Svou kariéru začal Vejvoda jako staroměstský písař, za nějaký čas byl zvolen do městské rady a 21.3.1745 byl jmenován primátorem Starého Města pražského. V roce 1799 koupil dům za 12.000 rýnských sládek František Tkadlík, a od té doby začíná v domě pivovarská a hostinská sláva domu.
Tolik o dodnes slavné hospodě. Otto Katz se ale opil v nějakém vykřičeném domě někde v uličce poblíž této hospody. V encyklopedii Švejka - Landa Hodík autoři publikovali abecední seznam nevěstinců z Chytilova adresáře z roku 1913 a tam se nabízí nevěstinec Čeňka Bartoníčka ve Vejvodově ulici č.p. 442 (dům U Bílého Kříže). Je v uličce za Vejvodovic, takže se pravděpodobně jedná o tento podnik.
Karel Ladislav Kukla o tomto nevěstinci hovoří ve vyprávění o prostitutce "Studentské Luise", která "dávala" jen studentům. Část povídání je na konci této stránky hlavně proto, že je zde opět jedna vzácná fotografie Vejvodovy ulice s oním velmi pořádným domem s dámskou obsluhou. Ta Luisa dopadla špatně: otrávila se veronalem.
V seznamu nevěstinců je Bartoníčkův bordel ve Vejvodově č.p. 442 podtržen modře. Na mapce je vidět, že je opravdu v uličce za Vejvodovic (hospoda má číslo 353)
"Dům u Vejvodů " Jansa Vácslav 1901
Pohled do Vejvodovy uličky rok 1926. Dům "U Bílého Kříže" č.p. 442 je ten vpravo s tou lucernou. S velkou pravděpodobností je to dům s dámskou obsluhou, kde se Otto Katz zpil před vysvěcením.
Konec bahna Prahy K. L. Kukla