|
Známá pražská figurka pražských hospod a lokálů.
Říkalo se mu Venca Vyskoč, protože si vydělával tím, že na povel „Venco,
vyskoč" poslušně k pobavení hospodského publika, které si tím kompenzovalo
vlastní komplex, že existuje ještě větší ubožák než oni, poslušně vyskočil a
zabečel. Za to pochopitelně inkasoval nějaký ten šesták. Aby nebyl podezřelý
ze zakázané žebroty, prodával formálně sirky.
S jeho pravým jménem je problém. V novinové
zprávě o jeho smrti v Národní politice je uveden pod jménem Kompich a v
nekrologu v Lidových novinách pod jménem Kompert. Na základě techto zpráv
byl nalezen záznam o jeho smrti. Věřme úřednímu matričnímu zápisu. Tam je
zapsán jako Václav Kompit stejně jako i na
dálších úředních listinách. Podle tohoto záznamu se narodil 5.8. 1862.
Nebylo těžké nalézt záznam o jeho narození. Byl pokřtěn 9.8.1862
jako Zdenko Václav a narodil se na Starém Městě pražském v č.p. 321. To
koresponduje i s policejní přihláškou. Na této adrese
Kompitovi bydleli od roku 1861 do roku 1866. Jeho otec byl Karel Kompit,
cukrář *1827 - †27.6.1879. Matka Agnes rozená Voigt *1830 - †9.4.1865.
Zemřela, když byly Václavovi tři roky, takže ho vychovala druhá žena Karla,
Anna.
V úředních dokumentech je vždy
uváděn jako Zdenek nebo Zdenko. Výjimkou je jen záznam o úmrtí, kde je
uveden jako Václav. Toto druhé jméno po kmotrovi, Václavu Čejkovi, také
používal jako „umělecký" pseudonym. Původně byl číšníkem, na kartě soupisu
pražského obyvatelstva
je uveden jako
sklepník. Nad tím poznámka „blbý" naznačuje, že byl zřejmě duševně zaostalý.
Jako sklepník je uveden i na další
policejní přihlášce.
Zda byl „blbý" z příčiny nadměrného pití nebo z jiného důvodu asi nezjistíme.
Možná by něco napověděla příčina jeho úmrtí v nemocnici "U
milosrdných sester" dne 18.9.1926.
Diagnozu pod č. 440 se mi nepodařilo rozluštit. Možná by pomohl
nějaký lékař? Byl pohřben 20.9.1926 na Olšanech, ale hrob s jeho jménem již
není v evidenci. Zřejmě už nikomu nechyběl. Stal se ale nesmrtelným díky
Jaroslavu Haškovi. Nepochybně to byl on, který se stal předlohou románového
Pepka Vyskoče. Oba stejně prostoduší, oba stejný způsob prezentace před
publikem s vidinou dvoušestákové odměny. |
|
Nejvíce mu dala starostí
instrukce, jak získati z místního obyvatelstva placené donášeče
a informátory, nakonec, poněvadž uznal za nemožné, aby to mohl
být někdo z místa, kde začínají Blata a kde je ten lid taková
tvrdá palice, připadl na myšlenku vzít na tu službu obecního
pasáka, kterému říkali „Pepku, vyskoč!“ Byl to kretén, který
vždy na tuto výzvu vyskočil. Jedna z těch ubohých, přírodou a
lidmi zanedbaných postav, mrzák, který za pár zlatek ročně a za
tu nějakou obživu pásl obecní dobytek.
Toho si dal zavolat a řekl k němu: „Víš, Pepku, kdo to je starej
Procházka?“
„Méé.“
„Nemeč, a pamatuj si, že tak říkají císaři pánu. Víš, kdo je to
císař pán?“
„To je číšaš pán.“
„Dobře, Pepku. Tak si pamatuj, že když někoho uslyšíš mluvit,
když chodíš po obědech od domu k domu, že je císař pán dobytek
nebo podobně, hned přijď ke mně a oznam mně to. Dostaneš šesták,
a když uslyšíš někoho vykládat, že to nevyhrajeme, zas půjdeš,
rozumíš, ke mně a řekneš, kdo to říkal, a dostaneš zas šesták.
Jestli ale uslyším, že něco zatajuješ, tak bude s tebou zle.
Seberu tě a odvedu do Písku. A teď vyskoč!“ Když vyskočil, dal
mu dva šestáky a spokojeně napsal raport na okresní četnické
velitelství, že již získal informátora.
Druhý den přišel k němu pan farář a sděloval mu tajuplně, že
dnes ráno potkal za vsi obecního pasáka
Pepka Vyskoč
a ten že mu
vypravoval: „Mijostpane. Pan vachmajstr včera povídal, že je
číšaš pán dobytek a že to nevyhrajeme. Méé. Hop!“
Po delším vysvětlení a rozmluvě s panem farářem dal strážmistr
Flanderka zatknout obecního pasáka, který byl později na
Hradčanech odsouzen na 12 let pro velezrádu. Žaloba mu dokázala
nebezpečné a velezrádné rejdy, pobuřování, urážku Veličenstva a
ještě několik zločinů a přečinů.
Pepík
Vyskoč choval se u soudu jako na pastvě nebo mezi sousedy.
Na všechny otázky mečel jako koza a po vynesení rozsudku vyrazil
ze sebe „Méé, hop!“ a vyskočil. Byl za to disciplinárně
potrestán tvrdým lůžkem o samovazbě a třemi posty. |
