Heslo: |
♣ Jindřich Záhoř MUDr. |
Výklad: |
*6.11.1846 - †21.9.1927. Lékař a
hlavní hygienik Prahy. Byl spoluzakladatel Spolku pro zpopelňování
zemřelých. Roku 1878 jmenován městským okresním lékařem a roku 1884 fysikem
v Praze. Od roku 1888 vrchní městský Politicky patřil k mladočeské straně. Záhoř Jindřich byl ženatý. Jeho žena byla Louisa *1846, rozená Beerová. Spolu měli syny Jindřicha *1879, Zdeňka *1881 a Alexeje *1883, který se stal známým očním lékařem. |
Přednáška o Dr. Záhořovi |
Málokdo na celém světě dovede s takovou láskou zajímati se o osud člověka po smrti, jako právě pan dr. Zahoř. Slyšel jsem ho promluviti kdysi na jedné schůzi, svolané Jednotou pro spalování mrtvol, a nemohu nikdy zapomenouti jeho slov, pronesených s takovým nadšením, jakého schopni jsou jistě jen lidé, cítící upřímně se svým snažením. Řekl, přičemž mu oči plály posvátným ohněm: „Ó, věřte, ctění přátelé, že nejkrásnějším okamžikem v lidském životě je ten moment, kdy se dáváme upálit. Jak lehce a spokojeně leží se každému nebožtíkovi v rakvi, když si pomyslí: ,Nyní jedu do Gothy, nebo do Žitavy, mám elegantní, vkusnou rakev, jedu první třídou po smrti, a nyní beze všech ceremonií budu nejmodernějšími stroji vstrčen do pece a upálen beze všeho smradu a zápachu.’ Ten pocit bych vám přál, pánové! Jaká to musí být rozkoš, když si pomyslíte: ,Nyní se spaluji bez kouře.’ Ta radost, ctěné shromáždění, když takový nebožtík v rakvi si to všechno dobře promyslí a řekne si: ,Moje kosti se nebudou válet po hřbitově, já budu hezky doma v popelnici, ze mne bude popel,’ přátelé, tu takový nebožtík je tak rád, že vstoupil do spolku Krematorium a platil ročně jen K 20, - , kterýžto spolek má tu výhodu, že za pouhých 20,- K vás upálíme třeba za rok nebo za dva roky, jak si kdo přeje ...“ |
|
|