Hlasy listů o válce turecko - italské

 

Čech : Dávné přání všeho křesťanského světa splněno. Tripolis v rukou křesťanů.
Konečně se vyplnila touha všech poctivých křesťanů, toužících po tom, aby místa, kudy Spasitel kráčel, kde žil a učil a kde trpěl za viny židů, aby tato posvátná místa vyrvána byla z ruky nevěřících. Tripolis v rukou křesťanů! Již dávno bil se celý křesťanský svět o to, aby zničil konečně panství Turků v Malé Asii a v Palestině, pád Tripolisu konečně získal křesťanství ono vítězství, o které snažili se naši stateční křižáci již za sultána Solimana. Dnes dobyt křesťany Tripolis a Turci utíkají k Jeruzalému, vzdálenému jeden denní pochod od Tripolisu. Křesťanské vojsko blíží se již k posvátnému místu, takže co tyto řádky píšeme, již celá Palestina jest v rukou křesťanů. Že při tom nadšení zmocňuje se všeho světa křesťanského, není divu, neboť majetkem celého křesťanského světa stane se v dohledné době věčná lampa, svítící nad hrobem Spasitele.
Při této příležitosti musíme židovsko-liberálním „Národním listům“ vytknout jedno. Dr. Kramář koupil právě nyní po vypuknutí války proti mohamedánům perské koberce od jednoho tureckého obchodníka ve Vídni. Od té doby píší „Národní listy“ proti křesťanskému italskému vojsku. Dr. Kramář jako syn českého národa zapomíná, že právě Čechové to byli, kteří přečasto ve válkách tureckých úpěli v zajetí nevěřících. To ovšem dnes „Národní listy“ nechápou a klidně kupují koberce od Turčínů. Pranýřujeme toto jednání před celou českou veřejností, stejně jako jednání „Českého slova“, které tažení Itálie proti Turkům nazvalo loupeží. To všechno za zlaté hodinky, které před čtyřmi lety dostal Klofáč od sultána.

Právo lidu: Stojíme před vážnou chvílí. Na Středozemním moři houkají děla, v parlamentě ozývají se rány z browningu a „Venkov“
zapomíná, že v době všeobecné krise politické očekáváme jen příhodnou chvíli, abychom konečně strašně zúčtovali s agrárními zemany, vyssávajícími hůře lid než pověstní bégové v tureckém ráji. Kapitalistické šílenství zmocnilo se dnes Italů, kterým před 15 lety napráskali Habešané tak důkladně, že dnes potřebují nové masáže, které jim ochotně Turci poskytnou. Jen jedné věci se divíme, a to „Českému slovu“, že nežene dnes svou mládež na pomoc Turkům. Či to byla dobrá lekce pro Špatného - jeho pobyt na Pankráci? Ostatně ani v samotném Turecku není mnoho chuti pro válku, neboť strana sociálně demokratická má všude silné organisace. Jen v samotném Cařihradě je přes půl milionu sociálních demokratů, kteří si války nepřejí. A proto nesmíme ani my zakládat ruce v klín, nýbrž nechť každý z nás horlivě se snaží získati aspoň jednoho předplatitele „Práva lidu“ a všech publikací vydávaných tiskovým družstvem „Záře“. Jako poslední zprávu z bojiště oznamujeme přesídlení italského štábu na Sicílii. Současně upozorňujeme soudruhy, že i my jsme přesídlili z Myslíkovy ulice do Hybernské do Dělnického domu, kam nechť zasílají se všechny peněžní příspěvky.

Turecký list Tanin (oficiální zpráva): Všechny pověsti o dobytí Tripolisu jsou nepravdivý. Italské loďstvo bylo střelbou našich baterií zahnáno na širé moře, kde bylo úplně zničeno našimi torpedovkami. Půlměsíc musí se zalesknout nad celou Itálií. Současně oznamujeme čtenářům, že v redakci nastala změna, neboť z nařízení mladotureckého vý-boru byl předešlý redaktor pověšen, poněvadž podával vylhané zprávy o dobytí Tripolisu. Nechť nad tím psem nikdo nezaplácel Jaberit Allah, jaberit Tripolis.

Messaggiero (italský katolický orgán). Inserát na zadní straně:

 

†

„Lepší bude, když v Tripolisu bude vládnouti kříž,
než půlměsíc!“ Kdo promluvil tato slova? II Papa, Otec papež.

Neomylná slova došla splnění. Tripolis jest v rukou našich.
Vzhledem k tomu upozorňujeme na výhodné emise akcií
papežské vatikánské banky v Tripolisu, které zdejší římská
agentura dodává všem katolíkům po 200 lirách.

Papežská vatikánská banka v Tripolisu zaručuje
pětiprocentní úroky na vklady, přijímá do zástavy cenné
papíry a vyřizuje půjčky na kostelní nádobí.

Katolíci! Italové! Nedejte si ujiti příležitost,
abyste si nezakoupili úpisy První papežské vatikánské
banky v Tripolisu! Za 400 lir pojistíte si blaho své duše,
neboť s úpisem se vám dodá poukázka na 600leté odpustky!

 

 

Venkov: „Právo lidu“ zuří, že v nynější době války turecko-italské bude opět maso dražší a že nebudou otevřeny hranice srbské. Srbsko, i kdyby byly otevřeny hranice, nedodávalo by sem dobytek a srbští sedláci byli by hloupí, aby prodávali za pět prstů svůj dobytek českým sociálním demokratům, když ho mohou výhodně zpeněžit vývozem do Turecka, které skupuje kdejaké dobytče pro vojsko. Nechrne tedy jen zuřit pány soudruhy. Mají zas po naději, že budou do sebe flákat vepřovou pečeni a přitom si stěžovat na bídu a nadávat agrárníkům.

Samostatnost: Silné státoprávní hnutí v Turecku za nynější války. Podobně jako u nás, tak i v Turecku jest silně zastoupena strana státoprávní, zvaná „Džebet Mum“. Jejich program neliší se od našeho, neboť i oni chtějí, aby byl sultán korunován, což však příčí se náboženskému pojetí koránu. Místo koruny totiž doposud každému sultánu vsadili na hlavu fez a koruny vůbec do nedávná neznali, ačkoliv v pokladě státním v tak zvané věži sedmi zámků nachází se pravá koruna svatého Muleje. Turečtí státoprávníci mají též svůj vlastní časopis, zvaný „Kibritham“, což značí česky „Neodvislost“, který však nemůže se pochlubiti tolika přílohami jako „Samostatnost“. Upozorňujeme své stoupence, aby si vzali příklad z našich tureckých přátel, kteří správně platí svůj časopis, a přiloženým šekem poštovní spořitelny zaslali předplatné na další čtvrt roku, abychom i my mohli dostáti svému závazku vůči našemu zvláštnímu zpravodaji na bojišti turecko-italském, panu Pachmayerovi, s kterým možno mluvit denně od 10 hodin ve vinárně Dragečevičově na Perštýně.

Čas (ku konci zpráv z bojiště): Příští neděli přineseme ve feuilletonu článek našeho básníka Machara o nemravných útocích italského námořnictva na arabské realisty.