J. S. Machar

 

Machar je realista. Kdyby nebyl fejetonistou Času, byl by ideálním realistou. Jako fejetonista Času je však realistou konzervativním. Miluje Čas, Herbena, Vodáka a Saldu, částečně i Elišku Krásnohorskou a nenávidí mladočechy a Viktora Dyka.

Neví proč, jelikož u velikých duchů je láska i nenávist zjevem spontánním. Není členem Akademie, poněvadž je toho názoru, že to není žádná čest, je-li tam člověk a že to není nectí, pakliže tam člověk není. Učí České bratry studovat antiku, vykládá spojitost mezi českou antikou a řeckým bratrstvím a je českým konzulem ve Vídni.

Když nějaký drobnější český člověk přijede do Vídně a ve slabé chvíli pumpne Machara o dvě koruny na dráhu, je mu Machar vděčen, neboť o tom napíše fejeton do Času, kde má zvýšený řádkový honorář.

Macharovy fejetony jsou zejména tím zajímavy, že jsou plny noblesy. Totiž duševní noblesy, ne realistické noblesy. Machar například dostane druhou cenu Akademie. Machar ji ovšem vrátí, poněvadž on i redakce jeho listu jsou přesvědčeni, že měl dostati první cenu. Jiný obyčejný člověk, kdyby tu cenu vrátil, napsal by stručně na poštovní colis s cenou: „Nepřijímám, zpět!“ a již by o věci nemluvil. Machar o tom také nemluví, ale napíše o tom dva fejetony do Času. Proč tu cenu vrátil, jak ji vrátil, kdy ji vrátil, komu ji vrátil a kde ji vrátil.

Machar cestuje po Čechách, Moravě a Slezsku a přednáší o antice. Když svého času cestoval Vrchlický a přednášel o Nerudovi, Čas i jeho fejetonista byli toho názoru, že to je literární cirkus. Když cestuje Machar s antikou, myslí Čas, že to není cirkus, nýbrž záslužná věc, a obšírně referuje, co bylo tam a co bylo onde. Nakonec věnuje Machar z přednášek dva tisíce korun na národní účele. A protože nemá vědět levice, co dělá pravice, Machar o tom nemluví, ale napíše fejeton do Času. Kolik dal, proč dal, jak dal, kdy dal, komu dal a kde dal.

Machar je nový český člověk. Ve svých Konfesích literáta i v Magdaléně ostatně vylíčil šosácké poměry českého venkova a zejména maloměstské slečinky dostaly tam svůj díl jako stvoření nepokroková a omezená. Leč když maloměstské slečinky chodí nyní na Macharovy přednášky o antice a tleskají tam autoru, ač antice rozumějí jako sele citrónu - abychom užili Macharova přirovnání, Machar sám a Čas za ním vlídně kvitují, že tam a tam „spanilomyslné dámy dostavily se v hojném počtu a projevily živým zájmem, že chápou antiku právě tak, jak ji chápe Machar“.

V kruhu těch spanilomyslných dam dá se Machar i vyfotografovati a Český svět přinese ten kompromisní obrázek. A rozumí se, že Čas přinese fejeton o vzácném pochopení a úctě zdravého českého venkova k největšímu českému žijícímu básníku. Machar jest a zůstane totiž vždycky největším. Až zemře, bude to největší mrtvý český básník.

Machar nerozumí strýčkovství a kamaráderii v literárních poměrech. Před lety byl v literárních stycích s Arbesem, Sládkem, Vrchlickým a jinými. Leč výsledky těch styků neodpovídaly jeho názorům a proto o tom napsal několik fejetonů do Času, v nichž pověděl na staré pány všecko, co mu kdysi neprozřetelně svěřili.

S lidmi, o nichž nemůže napsati fejeton do Času, Machar nerad vstupuje ve spojení. Je bankovním úředníkem ve Vídni a ví, že čas jsou peníze. Kdyby Čas měl více peněz, než má, Machar by se přestěhoval do Prahy a osvětloval by zblízka ty naše smutné poměry, ale za daných poměrů to nelze, poněvadž Machar jako ideální realista je toho názoru, že čas jsou peníze, kdežto redakce jeho listu je v této otázce konzervativní a soudí, že Čas nejsou peníze. Machar občas i o tom napíše fejeton do Času.

Dnes je těžko říci, co se z toho vyvine.

Čas hlásá českobratrství a návrat k evangeliu, Machar roznáší po Čechách a Moravě antiku, pokroková mládež tleská realismu, maloměstské slečinky tleskají Macharovi a Machar píše o tom fejetony do Času.

Jak se zdá, z Machara stane se český Loti, který z Cařihradu přivezl Azyiadé a Harémy kouzla zbavené, z Japonska Chryzantému a z Egypta kult Osirise.

Machar jel na Krym a přivezl Listy z Krymu, Machar jel do Itálie a přivezl Řím a nehledě k pí Svobodové - přivezl i antiku. Ostatně napsal o tom řadu fejetonů do Času.

Příštího roku pojede Machar na Island, o čemž zajisté napíše novou knihu. V každém případě však napíše o tom dříve několik fejetonů do Času. O fejetonech pak prohlásí Novina, list Macharovi nedosti vzdálený, že to jsou nejkrásnější skvosty naší české fejetonové literatury.