Obchodní akademie

Poněvadž příbuzní chtěli mít ze mne obchodníka, dali mne do obchodní akademie. Mohli mne dát stejně do podkovářské školy. To bylo totéž.

Ředitelem tohoto ústavu je vládní rada Jeřábek. Muž ten byl v carských službách na Rusi. Jest černosotněnec. Má rád národ i vládu. Titul vládního rady obdržel s prominutím poplatků, poněvadž žije pro Rakousko. Na Rusi žil pro baťušku, (Zabaveno) a kdyby ho osud jednou zavál do Francie, miloval by presidenta Falliéra. On sám říká, že panovníky sluší milovat osobně. Poněvadž žil dlouho na Rusi v carských službách, jeho chování podobá se některému z činovníků, až na to, že úplatky nebéře. Jeho vystupování připomíná náčelníka některé z ruských státních věznic. To zajisté není nic nečestného.

Život jeho jest nesmírně řádný. Ačkoliv ví o sobě, že je vládním radou a vystihuje význam tohoto titulu, přece promluví i se suplenty. Ovšem, že se na ně rozkřikne občas, ale to není opět nic špatného, neboť on je ředitelem, vládním radou a ještě něčím podobným.

Posluchače akademie z převážné většiny nemá rád, neboť oni jsou z různých společenských vrstev a kdo ví, zdali v pozdějších letech nebudou se jeho titulu smát. A přece on dostal ten titul za své zásluhy a za svou činnost vychovatelskou a spisovatelskou, za to, že zná dvanáct řečí.

Ovšem, že se při té spoustě řečí občas mu stane nehoda, že zapomene pro velký jich počet, že určitý jazyk nezná.

Tak například před léty při svém jmenování ředitelem obchodní akademie napsal sám o sobě pochvalný článek do slušného listu, ve kterém napsal, že umí persky. Později se ukázalo, že persky zná jen pojmenovati některá města v Persii. Znal z perštiny Teherán, Tebríz, Šíráz, Babondéš, Nišápúr apod. To se může přihoditi každému, ale ne každý ví, že v Persii je Teherán, Tebríz, Šíráz, Babondéš, Nišápúr. Pan ředitel obchodní akademie to ví a proto dostal právě titul vládního rady. Ale nejen proto, nýbrž pro své znalosti zeměpisné.

Obchodníci dosud nevěděli, proč vznikají pasátní větry a kolik je jich druhů. To jsou věci nesmírně důležité pro český obchod. Aby tedy mladá generace obchodní netápala ve tmách, složil ředitel Jeřábek pro posluchače zeměpis pomocí lexikonů, ve kterých kladl důraz na to, že na Sahaře panují vedra až 40 stupňů, kdežto čím blíže k severní neb jižní točně, teplo mizí, až konečně moře po celý rok zamrzá.

Na Sibiři jest podnebí kontinentální. Kdo to neví, je ztracen a obchodník, neznající kudy běží jihozápadní pasátní větry, může prostě zavřít krám. Aby pak posluchači nezapomněli na mořské proudy a pana ředitele Jeřábka, zkoušel nás od slova k slovu. Kdo zapomněl, jsa vyvolán, říci: „Kterýžto vítr otočí se směrem jihovýchodním...“ a řekl: „Tento vítr obrací se pak na jihovýchod,“ dostal nedostatečně a byl-li osvobozen, musel platit školní plat.

Ostatně heslem vládního rady je: „Nikoho neosvobozovat! Plat jest 120 zl. ročně. Kdo je nemůže zaplatit, je chudák a ten nemůže prospět českému národu jako obchodník.“

Také vyučoval ředitel Jeřábek ruštině. A tu zahulákal vždy, když někdo vynechal u tabule tvrdý nebo měkký znak, své ruské: „Pašol! Táhni!“

Byl také ztracen. Byla to a jest stále hrůzovláda, která má ten účel, dle mého zdání, aby posluchači prošli tvrdou školou života. Aby pak při všem svém jednání nezapomněli na mravnost a nestali se padouchy, sepsal vládní rada a ředitel Jeřábek humoristický obraz mravnosti, zvaný Dobrověda, který přednáší místo náboženství. Je to jakási zlatá studna pokynů pro život, desatero přikázání posluchačů obchodní akademie, napomínající k poslušnosti, bohabojnosti a protkaná filosofickými úvahami.

Zde vystupuje pan vládní rada jako svérázný filosof a do smrti nezapomenu na jednu jeho poučku z dobrovědy:

„Co jest to dobrodiní?“

„Koná-li někdo někomu dobro, jmenujeme onen úkon dobrodiním.“

„Dobrodiní se nesmí vyčítat.“

Ovšem někdy zapomene i nejlepší filosof na to, co napsal a tak často se stalo, že byl-li někdo osvobozen od placení školného, při různých příležitostech bylo mu v ředitelně řečeno: „Pamatujte, že jste osvobozen od školního platu a proto nám jmenujte viníka!“

Není to nic nečestného, užíti ve výslechu různých donucovacích prostředků. Vládní rada byl dlouho na Rusi a to je ta celá historie. Hlavní věcí bylo, aby ho posluchači zdaleka pozdravovali. Běda tomu, kdo ho neviděl. Bylo mu přede všemi posluchači jeho třídy přísně domluveno, pak byl případ poznamenán v třídní knize. Nato byla mu snížena známka z mravů, viník odveden do ředitelny, kde bylo mu domluveno podruhé a o jeho neslýchaném jednání uvědoměni rodiče.

Že páni profesoři byli také pod dohledem, samo sebou se rozumí. Ředitel chtěl, aby vychovávali z posluchačů těžkopádné ruské kupce, kteří jsou mravní, prodávají kaviár a klaní se ikonám.

Vládní rada chtěl vždy, aby posluchači i podřízení profesoři viděli v něm jakousi ikonu.

On byl, jest a bude neomylný a za jeho řízení byla, jest a bude vychována nejlepší generace českého obchodnictva, generace poslušných lidí, čerpajících obchodní zkušenosti z jeho zeměpisu o pasátních větrech a řídících se při obchodních manipulacích jeho dobrovědou.

Profesoři, kteří přednášeli jiné předměty ne v jeho smyslu a jeho způsobem, mohli jít a přece byl vyučovací systém tak krásný. Kromě pasátních větrů a dobrovědy dle pana ředitele má být hlavní oporou českého obchodu krasopis. Tomu vyučoval nebožtík profesor Dolejška. O mrtvých nic než dobře. A on uměl také krásně psát. Byla radost, jak přednášel:

„Hleďte na toto kupecké písmo!“

Kdo měl trochu špatnou ruku, byl ztracen! Stejně ztracen pro obchod, jako kdo neznal pasátní větry nebo dobrovědu pana ředitele. Dnes jest na pravdě boží a vyučuje andělíčky kupeckému písmu. Říkali jsme mu doktor krasopisu. Byl také členem záchranného sboru.

Profesor Pražák má stenografii a frančtinu. Jednou jsme byli spolu v Nyžborku za školou. Od té doby prospíval jsem dobře ve frančtině. V Nyžborku jsme se náhodou sešli v restauraci za večera. Pak jsem prospíval i v těsnopise.

Další důležitý předmět pro obchod jest technologie mechanická a nauka o zboží. Hlavně když to člověk umí od slova k slovu. Neboť máme velmi málo obchodníků v Čechách, kteří znají, jak se vyrábí benzín. Profesor Zykán, který předměty ony přednáší, jest velmi zbožný a býval dřív důstojníkem u dělostřelectva. Jest majitelem domu v Klicperově ulici na Královských Vinohradech. Slušné, zámožné posluchače má rád.

Vždy veselý profesor Kovář přednáší chemii a chemickou technologii. Podráží nohy mladé obchodní generaci, neznající chemické formulky aldehydu, metylalkoholu, amylacetatu apod. Kdo to nezná, ztracen počtvrté.

Profesor Lukáš zápasí s posluchači na poli kupeckých počtů. Jest zasmušilý, přísný a kdo nezná mince v Bolívii a převádění jich na rakouskou měnu jest ztracen popáté. Nejhroznější bývá v době, kdy vykládá o kontokorentech s červenými čísly. V dějepisu přirozeně zamlčuje se na základě nařízení ředitele Jeřábka vše, co může vzbudit v posluchačích nevlastenecké myšlénky ve smyslu vládního rady.

Který profesor má pokrokové zásady při vykládání dějepisu, jest na akademii nemožný.

Korespondence česká vyučuje se tím způsobem, že posluchači musí napsati řadu dopisů:

„V držení Vašeho ctěného listu, oznamuji Vám, že Váš ctěný pytel kávy došel nás v dobrém pořádku atd.“ Pak se to musí posluchač naučit nazpaměť, aby nezapomněl, až někde si něco objedná, napsat „V držení Vašeho ctěného dopisu“. Kdo by napsal „pytel ovsa“, bude z akademie vyloučen. Když má přijít káva, tak musí přijít, dokud bude pan vládní rada ředitelem.

V korespondenci německé učí se posluchači o zaslaných pytlech kávy německy a tak je zachována rovnoprávnost. V české korespondenci učí se také psáti žádosti o místa s nezbytným zakončením: „Pokud se týče mého mravného chování, račte se obrátit na ředitelství ústavu, které vydá o mně uspokojivé svědectví.“ A ředitelství ústavu chválí všude i v cizině mravnost absolventů.

Pak přijde účetnictví s nezbytnými pytli kávy, které účtují se systémem jednoduchého účetnictví, systémem podvojného i amerického. Pytle kávy pak se zúčtují a sepíšou ke konci roku na čisto a český obchod zachráněn. Kdo špatně zúčtoval pytle kávy, ztracen pošesté pro život.

Národní hospodářství přednášené na akademii upozorňuje, že není vyloučena možnost přelidnění zeměkoule. Dokud však katastrofa nenastane, musí ze posluchači podrobovati disciplinárnímu řádu a znáti, že socialismus jest hlízou společnosti, která se dá za součinnosti všech vlád různými opatřeními potlačit.

Nauka o směnkách učí psát posluchače žira na směnky a důležité pravdě, že padělání směnek se trestá. Živnostenský řád poučuje posluchače, že kdo byl trestán proti mravopočestnosti, nedostane koncesovanou živnost.

Zabaveno.

Od osmi hodin do dvanácti a od dvou do pěti snaží se tak posluchači připravit se moderním způsobem pro obchod. A když tak prodělají všechny stupně vzdělanosti, tu při rozdávání absolutoria vyloží jim pan vládní rada ředitel Jeřábek, že jemu mají děkovati, jestliže připraveni pro život mohou učiniti národ náš národem dobře vychovaných obchodníků.

A skutečně po prázdninách vstupují do bank a pro obchod se nehodí, a to jedině kvůli pasátním větrům pana vládního rady.