Oprava podle paragr. 19. tisk. zák.

Tekintetes

Pelant Károly, (Hunyiády gulyás) redaktórúrnak,

Csehorzág, Plzeňben, Orokayi villág (Peklo) Rolta (Směr).

Zodpovědnému redaktoru periodického časopisu Směr v Plzni panu Karlu Pelantovi (§ 19!)

Čtený občane!

Jest to jistě velice smutným zjevem, když Vy jako můj přítel dopustil jste se ve své zmínce o mé výborné knize jisté, abych tak řekl, neomalenosti. A žádám proto na základě §19 tiskového zákona o tuto opravu:

Není pravdou, že jsem při posledních volbách do říšské rady, kdy kandidoval jsem za stranu mírného pokroku v mezích zákona v jedenáctém volebním okrese na Královských Vinohradech, obdržel pouze jeden hlas. Nýbrž jest pravdou, že kromě onoho jednoho hlasu byl jsem poctěn mnohem ohromnější důvěrou občanstva, takže k onomu hlasu přibylo ještě hlasů třicet sedm a tak se stalo, že před uzavřením skrutinia dalo za mne hlavu na špalek osmatřicet poctivců. Uznávám, že toto morální vítězství vyjímalo se velice pěkně, ačkoliv jsem byl bit jako žito. Dále není pravdou, že jsem sám sobě dal svůj hlas, nýbrž jest pravdou, že jsem v okresu jedenáctém vůbec volebního práva neměl a když jsem si opatřil falešný hlasovací lístek, který jsem vyplnil svým jménem, byl jsem od volebního osudí odvlečen policií a násilím odstraněn z volební místnosti, aniž mně bylo dovoleno protestovati proti tomuto volebnímu podvodu.

Pravdou jest dále, že pokusil jsem se ještě třikráte v různém přestrojení vniknouti do volební místnosti a odevzdati tři falešné hlasovací lístky pro sebe. Lístky ty vsak prohlášeny za neplatné a já jen stěží ušel trestající spravedlnosti. Není tedy, jak dokázáno, pravdivým Vaše tvrzení, jako bych se byl volil sám, již z toho důvodu, že hlasy, které jsem si odevzdati chtěl, byly prohlášeny za neplatné. Podrobné vylíčení velkolepého volebního zápasu strany mírného pokroku v mezích zákona bude uveřejněno v mé obsáhlé práci Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona, kdež sepsány jsou a psychologicky rozvinuty všechny snahy současné české i mezinárodní politiky se zvláštním zřetelem k nové straně a vědecky vylíčeny neobyčejně rozvláčně novou metodou vědeckou, kterou zavedl do politiky a sociologie pan doktor Chalupný.

Obsáhlá tato politická a sociální studie obsahuje již dnes 912 kapitol, rozdělených opět na několik set pojednání, opatřených neobyčejně duchaplným způsobem několika tisíci vysvětlivkami, uvedenými pod čarou a brilantně sestavenými tak, že mnoho stránek jest vůbec jen pod čarou, což dodává celému dílu neobvyklé knižní výzdoby.

Vysvětlivky opatřeny jsou 12 670 poznámkami s uvedenou příslušnou literaturou a provázeny citáty v jazycích indoevropských i uralsko-altajských, dále citáty v originelních jazycích černošských kmenů, z nichž dovolím si jmenovati Mašokulomby, Hotentoty, Ňamňam a Otoppotturatukatu.

Některé význačné kapitoly opatřeny jsou současně překlady v obou mezinárodních jazycích, esperantu a v řeči ido, zcela v intencích pana doktora Alexandra Baťka a jeho švagra pana profesora doktora Arnošta Dittricha. Kniha bude vydána, pokud stačí zásoby papíru v rakouských papírnách, nákladem pana Karla Ločáka v Praze a bude tištěna na papíru neobyčejně pevné trvanlivosti a tuhosti, aby jí nemohlo býti zneužito k jiným účelům, které nemají co činiti s duševním požitkem bibliofilským.

Kniha ta bude skvělým obhájením programu strany mírného pokroku v mezích zákona a všichni vynikající mužové v Čechách budou v této knize napadeni neobyčejně neurvalým způsobem, který se mně podařilo vymyslit a konečně uplatnit na základě svých zkušenosti jako bývalého redaktora Světa zvířat a Českého slova. Ve Světě zvířat kazil jsem dobrou pověst zvířat tím, že jsem si zvířata a jejich vlastnosti vymýšlel a když jsem přišel do Českého slova, nemohl jsem si bohužel při nejlepší vůli na politické protivníky vymyslit nic dobrého. Ale získal jsem tam bohaté zkušenosti, jak lze s úspěchem napadati zasloužilé lidi.

Na základě § 19 žádám dále o tuto opravu:

Není pravdou, že v programu strany mírného pokroku v mezích zákona bylo pouze podplácení voličů kapesními akvárii. Takový špás by přišel pro každou politickou stranu velice draze. Jest však pravdou, že mezi své voliče rozdali jsme 800 salamandrů a 4 zlaté rybičky. Aby pak nejširší vrstvy Čechů, Moravanů a Slezanů, od Šumavy až k Tatrám a od Krkonoš až k Uralu měli aspoň částečný přehled o programu nové strany, žádám Vás, občane redaktore Karle Pelante, abyste ve svém listu popřál několik řádek, ve kterých stručně byl by znázorněn program strany mírného pokroku v mezích zákona.

§ 1. Znovuzavedení otroctví. (Dokud byli otroci, nemusel pořádný člověk nic dělat. Zavedení otroctví propagujeme ovšem s tou podmínkou Všelidskou, aby otroci nebyli házeni murénám.)

§ 2. Zestátnění domovníků. (Dnes není domovník pomalu považován za člověka a nájemníci nepovažují domovníka za osobu nedotknutelnou a posvátnou. Žádáme proto, aby zestátnění domovníků bylo uzákoněno dle téže normy, jak jest v Rusku zavedeno, kde každý domovník jest policejním špehounem.)

§ 3. Rehabilitování zvířat. (Paragraf tento zejména béře v ochranu policejní psy a žádá, aby každý policejní pes dle své schopnosti byl zařazen nejméně do VII. hodnostní třídy a aby jak jeho vdova, tak i děti byly dotovány přiměřenou penzí. Totéž platí i o koních, na kterých jezdí policejní strážníci, každá urážka takového koně stihá se jako urážka úřední osoby.)

§ 4. Zřízení státních vychovávacích ústavů pro slabomyslné poslance. (Co je to poslanec, ví každý a který z nich je slabomyslný, ví také každý.)

§ 5. Zavedení inkvizice. (Tímto opatřením bude možno doktoru Záhořovi upalovat lidi dle libosti.)

§ 6. Nedotknutelnost kněží. (Každou chvíli nyní člověk čte, zejména ve Večerníku Práva lidu, že nějaký kaplan zprznil školní dítě a byl za to potrestán. Nechť jest časopisům pod přísnými tresty zakázáno psáti o takových věcech z důvodů mravopočestnosti. O knězích budiž psáno jen se schválením konzistoře, kteráž uradivši se s velebnými pány Kobosilem a Havelkou zařídí příslušné kroky.)

§ 7. Nucené zavedení alkoholismu. (Jaké sladké kouzlo lezl v tomto paragrafu, může si pomysliti každý.)

Toto jsou jedině ukázky z programu nové strany a není možno vyjmenovati na tomto místě všechny paragrafy, neboť jich jest 2701.

Konečně žádám na základě §19 tiskového zákona, abyste uveřejnil toto prohlášení, které netýká se sice přímo Vaši zprávy ve fejetonu v čísle 14 Směru ze dne 7. dubna 1912 pod názvem Jaroslav Hašek, jež však nicméně zavdala příčiny k mnohému nedorozumění v pražských kruzích společenských, kde po přečtení Směru bylo o mně debatováno a kde jsem byl též výslovně pojmenován notorickým blbem. Není pravda, že jsem takový blbec, za jakého jsem považován, nýbrž jest pravda, že blbec nejsem. Zejména však ne notorickým blbcem. Jest sice pravdou, že jsem v útlém mládl spadl u mého nebožtíka dědečka s půdy na mlat a udeřil se do hlavy, od té doby, jak přiznávám, nepozoroval jsem žádné známky kretenismu na sobě až do osmnácti let, kdy jsem počal rozhlašovat, že Quido Maria Vyskočil je nejlepším českým spisovatelem. Byl jsem proto léčen v Niederlossnitzlch u Drážďan a hojnými studenými sprchami byl mi Quido Maria Vyskočil z hlavy vyháněn.

Jest dále pravdou, že jsem po přečtení humoresek doktora Hrdiny byl zachvácen záchvaty křečovitého pláče, ale po elektrizaci obličeje byl mne opět navrácen normální tvar rtů a též mě přešel tanec svatého Víta pravého vlčka a zůstal jsem duševně čilým až do pětadvacátého roku věku svého, kdy po přečtení vánoční povídky od Joži Kratochvílové v nedělní Politice počal jsem ztráceti paměti, přestal se převlékati a bál se chodit sám přes náměstí a počal chodit k svatému Ignáci na kázáni P. Jemelky. Tam jsem teprve zblbnul docela a teprve v mořských lázních v Opatii navrátil se mně zdravý rozum.

Doufám, občane Karle Pelante, že uveřejníte tuto opravu na základě § 19 tiskového zákona na tomtéž místě, na stejném papíře a pod stejnou čarou opět v sobotním čísle Vašeho časopisu Směr a těmiže čitelnými typy, jakými byla ona pomlouvačná noticka uveřejněna. Ovšem podotýkám, že oprava tato na základě § 19 tiskového zákona nesmí být přeložena do některého nesrozumitelného a v zemi neobvyklého jazyku. Na základě § 19 tiskového zákona žádám, aby tato oprava byla uveřejněna ve Vašem časopisu v jazyku českém, německém, maďarském, polském, ruském, chorvatském, italském, rumunském a vzhledem k tomu, že Váš časopis je rozšířen a s oblibou čten v Americe a v Austrálii, budiž oprava tato vytištěna též jazykem anglickým a francouzským a v některém nářečí indiánském (z indiánských dialektů nejlépe se mně zamlouvá dakotština), poněvadž je pravdě podobno, že se o inkriminovaný článek v Americe interesovali i rudoši v oněch státech, kde stýkají se s českými farmáři čtoucími Směr. Pokud se týče Austrálie, budiž článek přeložen do jazyka papuánského, aby byla má pověst i mezi lidožrouty rehabilitována.

Toto jest vše, co od Vás si přeji a nevyhovíte-li mému přání, budu nucen nastoupiti na Vás cestu soudní.

Znamenám se - Jaroslav Hašek, spisovatel v. r.

V Praze Vršovicích, Palackého tř. 363. II. poschodí dne 12. dubna 1912, v den ukřižování Krista Pána na hoře Olivetské v Palestině.