VĚNOVÁNO P. KARLU ŠNOROVI

býv. hostinskému - kamarád Jarda Hašek

Když jsi přijel z Baltimore

chtěl ses ženit Karle Šnore

odjel si přes vodu

najal jsi si hospodu.

Pak jsi hledal hospodyni

pánbůh mění, člověk míní

ženské srdce jako míč

odjela ti brzy pryč.

Přijel pro ni řezník z dáli

my jsme se Ti Šnore smáli

že je konec lásky tvojí

nebudete nikdy svoj

byl to jenom smutný klam

zas jsi zůstal Šnore sám.

A jako dřív, tak i nyní

zas si hledáš hospodyni

a v tom leží veliká

žití Tvého tragika.