Heslo:

Hej, Slované
Text: Samuel Tomášik

Hudba: Polský nápěv odvozený od Mazurku Dąbrowskiego

I-02

Třetí spiklenec byl předseda dobročinného spolku „Dobromil“ v Hodkovičkách. V den, kdy byl spáchán atentát, pořádal „Dobromil“ zahradní slavnost spojenou s koncertem. Četnický strážmistr přišel, aby požádal účastníky, by se rozešli, že má Rakousko smutek, načež předseda „Dobromilu“ řekl dobrácky:
„Počkají chvilku, než dohrajou ,Hej, Slované’.“
 
 

Text "Hej, Slované" napsal na tradiční polský nápěv (dnes polská hymna) slovenský evangelický kněz Samuel Tomášik v roce 1834. Na Všeslovanském sjezdu v Praze v roce 1848 byla skladba "Hej, Slované" prezentována a přijata jako hymna všech Slovanů.

 

 
 

Hej Slované, ještě naše slovanská řeč žije,
pokud naše věrné srdce pro náš národ bije.
Žije, žije duch slovanský, bude žít na věky.
Hrom a peklo, marné vaše, proti nám jsou vzteky.

Jazyka dar svěřil nám Bůh, Bůh náš hromovládný.
Nesmí nám ho tedy vyrvat na tom světě žádný.
I nechať je tolik lidí, kolik čertů v světě.
Bůh je s námi, kdo proti nám, toho Perun smete.

I nechať se též nad námi, hrozná bouře vznese.
Skála puká, dub se láme. Země ať se třese !
My stojíme stále pevně, jako stěny hradné.
Černá zem pohltí toho, kdo odstoupí zrádně ...

  

 

    
  .  
     

 
 

Hej, Slované