Heslo:

Mě už nemá žádný rád

Hudba: neznámý autor

I-10-02

Ztratil úplně všechny pojmy, a obraceje se na Švejk, řekl tesklivě: „Paní, dejte mně první třídu.“ Učinil pokus spustiti si kalhoty.
„Hned se zapneš, svině,“ rozkřikl se Švejk, „už tě znají všichni drožkáři, poblil jsi se už jednou a ještě teď tohle. Nemysli si, že zůstaneš zas něco dlužen, jako posledně.“
Polní kurát melancholicky opřel hlavu do dlaní a počal zpívat: „Mne už nemá žádnej rád...“ Přerušil však okamžitě svůj zpěv a poznamenal: „Entschuldigen Sie, lieber Kamerad, Sie sind ein Trottel, ich kann singen, was ich will.“

Dlouho jsem považoval to, že ožralý fedkurát Katz melancholicky opřel hlavu do dlaní a počal zpívat: „Mne už nemá žádnej rád...“ za výplod Katzovy fantazie, a že to nemá žádný reálný základ. A ona ta písnička skutečně existovala. Náhodou jsem ji objevil na internetu, kam nahrávku dal Peter Serin Zrinski. Gramofonová deska je asi z roku 1915, píseň nahrál c.k. privátní sbor měšt. ostrostřelců v Praze, pod vedením kapelníka Hermana, vydala Columbia Record. Pletka ve své knize "Písničky Josefa Švejka" ji sice uvádí, ale ne v souvislosti s Haškovým románem. Neuvádí sentimentální původní text, ale protiválečnou parodii: Nás již nemá žádný rád, prohráli jsme Bělehrad, Přemyšl je také pryč, Rusové nám vzali klíč. Další parodie se vyskytuje až ve Vaňkově pokračování "Osudů" pod názvem "Všivá píseň": Mě již nemá nikdo rád, vši mě počínají žrát, [: vy nevíte, jak je mně, když mně lezou po tělě. :] / Hledám já je každý den, v kabátě a triku svém, [: nevím, co si počít mám neb jich stále více mám :] / Když pak musím hapták stát, tu mě počnou náhle žrát, [: člověk by vylít z kůže, podrbat se nemůže :]. Je samozřejmostí, že na tuto chytlavou melodii vznikaly mezi vojáky i různé lascivní popěvky tohoto typu: Mně už nechce vůbec stát, tak mně nechce žádná dát.....atd.