Heslo:

♣ Jakub Arbes

Výklad:

*12.6.1840 – 8.4.1914 byl český spisovatel a novinář. Sympatizoval s májovci, ale nepatřil k nim, protože tvořil za jiných okolností než oni. Pro nás je důležité, že mistr Arbes navštěvoval každou sobotu hospodu "U Zlatého litru", kde se scházeli umělci různých profesí a směrů. Scházela se zde i bohéma kolem Jaroslava Haška a jeho společníků ze Strany mírného pokroku v mezích zákona. A touto shodou náhod se dostal i Mistr Jakub Arbes do "Dějin Strany mírného pokroku v mezích zákona", kde ho Hašek skvěle charakterizoval v kapitole "Mistr Arbes". Je to pár řádků, ale stojí za přečtení.

Nemá smysl, abych zde opakoval čím přispěl Arbes do české literatury. Rád bych zde doplnil o mistrovi pár skutečností, které nemusejí být v obecné vědomosti a mohou zájemce inspirovat k dalšímu bádání. Existují tři policejní přihlášky, dokazující, že i tak velký spisovatel neměl na růžích ustláno. Smrt dětí, neustále stěhování z místa na místo, život v nájemních bytech. Z první přihlášky lze mimo jiné zjistit následující. Otec Jakuba Johann se narodil v Merklíně v roce 1803 a v Praze později pracoval jako obuvnický mistr. Matka Jakuba Anna, rozená Winkler se narodila v roce 1804. Na přihlášce jsou uvedeny i sourozenci. Bratr Johann narozený 1842 je označen jako zemřelý. Měl ještě starší sestry Maria *1829 a Elisabeth *1822. Rodina žila v Praze na Smíchově a několikrát se stěhovala: č.p. 50, 29, 26, 10, 4, 5. [1]

Na další přihlášce z let 1868 až 1870 Jakub Arbes je zapsán jako Schriftsteller - spisovatel. Je již ženatý s Josefínou rozenou Raboch *1843 v Praze Břevnově. Svatbu měli v chrámu Panny Marie Vítězné na Malé Straně 24. 6. 1867. Josefína zemřela 3. 4. 1902 ( viz další přihláška). V roce 1868 bydleli na Malé Straně, Jánský Vršek č.p. 310, v roce 1869 na Novém Městě, Růžová č.p. 1416 a v roce 1871 na rohu dnešní Opletalovy a Politických vězňů č.p. 929  [2]

Na poslední přihlášce jsou i Arbesovy děti. Mistr Arbes je zde uveden jako žurnalist. Prvorozené dítě byla Olga, narozená 1868. Julius narozený 1870 je zde označen jako zesnulý. Téměř nečitelně je zde zapsán další syn Johann, který zemřel 12. 2. 1860. Poslední Arbesovo dítko byla Polyxena, narozená v roce 1877.
Rodina se velmi často po Smíchově stěhovala: rok 1871 č.p. 219; rok 1872 č.p. 299? nebo 678?; rok 1890 č.p. 92, 656, 665, opět 656; rok 1896 č.p. 782; rok 1902 č.p. 1010; rok 1908 č.p. 1137 [3].

Kdo seděl s Arbesem, nesměl míti jiné mínění nežli on, neboť jinak mistr Arbes uměl, či lépe snažil se svým sarkasmem zesměšniti svého odpůrce, což se mu často nezdařilo, neboť on byl takořka z jiného světa a ony záchvěvy mladé energie byly mu již trochu cizí. On nedovedl se dobře vžiti do toho prostředí, které mu věkem bylo tak vzdáleno. Jak on mluvil k nám, tak mluví dědové ku svým vnukům. Mluvil k nám laskavě - dopáleně, a když řekl věc sebenaivnější, bylo přece jen znát jistý talent. Ale jedna věc nám rozhodně imponovala: Mistr Arbes dovedl pít. Nepil také jako obyčejný člověk, který zasedne si k pivu jen proto, aby pil bezúčelně, v tomto ohledu mistr Arbes byl epikurejcem. Pil s rozkoší a rozkoši bylo dívati se, jak sklání svou bílou hlavu s vysokým inteligentním čelem ke sklenici piva, které pro něho neznamenalo jen prostý odvar chmele a sladu, nýbrž nápoj starých germánských hrdinů, kteří u nádob s tímto odvarem stejně vypravovali o svých činech mládeži, jako Arbes poučoval nás. A přitom mizela sklenice za sklenicí v útrobách tohoto kozáka literatury a nakonec jsme šli do Sportky na černou kávu. Mistr Arbes na své cestě na Smíchov stavíval se někdy i v noční kavárně Chaloupce v Řeznické ulici, kde obyčejně dokončoval své rozhovory o Třebízském. A to vše prováděl ten ataman v onom věku, kdy neliteráti chodí spát už v osm večer.

Počátečním programu Strany mírného pokroku v mezích zákona

...a tu v těchto bouřlivých dobách zakládám v hostinci U Zlatého litru na Královských Vinohradech, za posměchu mistra Arbesa novou politickou stranu českou, stranu mírného pokroku v mezích zákona, kterýžto název byl hlavním a počátečním programem celé strany, kde slova „mírný“ a „pokrok“, „mez“ a „zákon“, spojeny ideově v jeden mohutný celek, udávala rámcový program celé strany, který ovšem později změnil se dle stávajících politických poměrů, přizpůsobil se okolnostem až do té doby, kdy roku 1911 přikročeno bylo k reorganizaci strany.

Podotýkám, že kromě Klimeše všemu, co Zeman povídal, věřil ještě částečně starý mistr Arbes. Sedával tam každou sobotu za stolem, upíraje zrak na svou podobiznu, visící na stěně proti němu, kterou vděčný hostinský od Zlatého litru ověnčil a opatřil červenobílými stuhami. V tomto malém prostředí nestrpěl Arbes odporu. Všechno věděl lepší než ostatní, všechno ho uráželo, a to také věděl, že 80 mil od New Yorku je příliš málo, než aby to stačilo až k zálivu Mexickému; vytkl to Zemanovi, jenž řekl: „Já že jsem řekl 80?
Snad 800.“ - Nyní zas byl mistr Arbes v koncích.

...texty braly se jen z německých časopisů a všemu tomu dával se název Jediný český časopis svého druhu. - Jednou jsme tam uveřejnili obrázek kočky, kterou drží na ruce dívka, a pod to dali jsme nápis: „Kocour Mimi miláčkem mistra Arbesa.“ Byl to reklamní obrázek z Odolu.