Slovníček

Je zastaralé synonymum pro dělostřelectvo. Převzato z franc. artillerie a něm. die Artillerie. Podle taktického využití lze rakousko-uherské dělostřelectvo rozdělit do tří kategorií. Nejtěžší kalibr bylo pevnostní dělostřelectvo - Festungsartillerie. Bylo vyzbrojené kanóny, houfnicemi a moždýři o ráži v rozmezí 15 - 42cm s dostřelem až 8000m. Šlo tedy o těžké velkorážní zbraně nacházející se jak v pevnostech a na pobřežích, tak o těžké obléhací zbraně, proti pevnostem nepřítele. Naopak nejlehčí zbraně používalo horské dělostřelectvo - Gebirgsartillerie s ráží od 7 do 10cm. Nás však nejvíce zajímá polní dělostřelecto - Feldsartillerie, které operovalo přímo na bitevním poli a které tak bylo důvěrně známé našim románovým hrdinům i autorovi a jeho spolubojovníkům. Proto si tuto kategorii přibližme několika obrázky zbraní, které polní dělostřelectvo používalo. Více se o nich dozvíte v příručce v oddílu Waffen.

Říká: ,Co chceš, slone, pár do nosu nebo tři dny verschärft?’ Vybral-li si někdo ,verschärft’, dostal k tomu přece jen dvě rány do nosu, k čemuž Dauerling přidává toto vysvětlení: ,Ty zbabělče, ty se bojíš o svůj rypák, a co budeš dělat potom, až spustí těžká artilerie?’

že pan hejtman Ságner v Srbsku na počátku války chtěl někde u Černé Hory v horách se vyznamenat a hnal jednu kumpačku svého baťáčku za druhou na mašíngevéry do srbských štelungů, ačkoliv to byla úplně zbytečná věc a infanterie tam byla starýho kozla co platná, poněvadž Srby odtamtud s těch skal mohla dostat jen artilerie.

"...Že nedaleko nás praskají šrapnely, z toho abychom si nic nedělali. To se prý naše artilerie nastřeluje...."

"...Potom jsme zas stáli v pohotovosti hezkou chvíli, potom zas jsme lezli na pražce, poněvadž objevil se nějaký aeroplán a šarže řvaly: ,Alles decken, decken!’ Pak se objevilo, že je to náš, a byl také omylem naší artilerií podstřelenej...."

"....Čertví kolik proměn člověk prodělá, než se stane, řekněme, telefonistou, kuchařem nebo infanteristou, a najednou ho roztrhne granát a jeho duše vejde do nějakého koně u artilerie,...."

"...Ten měl tak šišatou hlavu, že mu náš feldvébl vždycky říkal, že už viděl moc šišatejch hlav vojenskejch za dvanáct let, ale takovou šišku že si ani v duchu nepředstavoval. ,Poslouchají, Stendlere,’ říkal mu vždycky, ,kdyby nebyly letos manévry, tak by se vaše šišatá hlava ani na vojnu nehodila, ale takhle se bude alespoň podle vaší šišky artilérie nastřelovat, když přijdem do krajiny, kde nebude žádnej lepší punkt k orientaci.’ ..."

"...Za tu celou dobu nic víc se mně nepodařilo ušetřit pro nás v kanceláři než jedno prasátko, které jsme si dali vyudit, a aby ten major Sojka na to nepřišel, tak jsme ho měli uschované hodinu cesty u artilerie,..."

"...Řekl jsem mu na jeho řvaní, že játra ta jsou určena k zakopání, že dopoledne to zjistil jeden podkovář od artilerie, který má veterinářský kurs. Major sebral maníka od trénu a potom s tím maníkem vařili si játra nahoře pod skalami v kotlíkách, a to byl také jeho osud, že Rusové viděli ten oheň, práskli do majora, do kotlíku, osmnáctkou. Potom jsme se tam šli podívat, a člověk nerozeznal, jestli po těch skalách se válejí játra hovězí nebo játra pana majora.“

"...Víš, Baloune, cos to proved? Víš, jak se trestá na vojně, když někdo okrade kamaráda v poli? Přiváže se k hlavni děla i chlap se vystřelí kartáčem. Teď už je pozdě vzdychat. Až potkáme někde na frontě artilerii, tak se přihlásíš u nejbližšího oberfeuerwerkra...."