| Heslo: |
|
Jareš | Kateřina Jarešová | Krč u Protivína | Ražice | baštýř | bašta |
| Souřadnice: |
|
49°12'27.8"N 14°14'29.1"E | 49°14'51.9"N 14°07'21.9"E |
| Výklad: |
|
Tolik hesel na jedné stránce jsem zvolil proto, že mezi nimi je řada souvislostí, které zde můžete lépe sledovat. Nejprve si vysvětleme pojmy bašta a baštýř. Baštýř je strážce rybníku v jihočeské rybníkářské oblasti. Bydlel zpravidla v domku pod hrází vedle stavidla, domku se říkalo bašta. Stejně tak se nazývaly ve středověku věže v opevňovacích hradbách. Stejný význam pro opevňovací systém má i bastion [franc.]. Název pro baštu je zřejmě od bastionu odvozen. A právě matka Jaroslava Haška se na jedné takové baště v baštýřově rodině narodila dne 3.11.1849 v Krči u Protivína č. 32 [1]. Byla to bašta mezi rybníkem Rabyň a Schwarzenberským rybníkem, u malého rybníku Rabyňka, kde její otec, Antonín a před tím i její děd Matěj Jareš sloužili jako knížecí baštýři. Stavení je zde dodnes. Na sklonku svého života se Antonín Jareš přestěhoval do Prahy a žil s Haškovic rodinou až do své smrti v roce 1889 [2] . Jaroslav Hašek zřejmě pozorně poslouchal vyprávění své matky a svého děda Antonína o baštýřích a příbězích kolem jejich povolání. Proto se toto téma objevuje v románu a v souboru povídek "Historky z ražické bašty". Nepodařilo se ale zjistit, zda Jarešovi, jako baštýři, sloužili skutečně na baště u rybníka v Ražicích i když tam bašta ještě v roce 1912 stála, jak dokazuje historická mapa i vyprávění Jaroslava Haška v "Historkách z ražické bašty" z roku 1908. To už ji popisuje jako rozpadající se stavení. |
| I-01 |
| Tak jí odporučili porybnýho Jareše z ražické bašty. A co byste řekli, utopili jí ho při lovení rybníka, a měla s ním dvě děti. |
| I-14-06 |
|
„Nejste vy Jarešův?“
otázala se dívka, začínajíc sympatisovat s neznámým
vojáčkem. „Jsem.“ „A kterýho Jareše, toho z Krče u Protivína, nebo z Ražic?“ „Z Ražic.“ |
| II-02 |
|
Z Ražic
za Protivínem syn Jarešův,
dědeček starýho Jareše,
baštýře,
dostal za zběhnutí prach a volovo v Písku......
....Šli kolem rybníka a Švejk
se zájmem otázal se závodčího, jestli je hodně pytláků ryb v
okolí. |
| Historky z ražické bašty |
| Baštýř
Jareš
byl mým dědečkem. Už dávno jeho kosti i
baštýřky
Jarešové
práchniví. Jednou jel jsem navštívit staré jeho působiště,
ražickou baštu. Ražická bašta ležela v malebném údolí, kterým protéká říčka Blanice, tekoucí od Vodňan a Protivína. Kolem táhnou se v polokruhu písecké lesy a stará bašta kolem obklopena jest v půlhodinové vzdálenosti vesnicemi Putimí, Heřmaní a Ražicemi. Dva rybníky byly kolem, Ražický a Prkovský. Z druhé strany bašty táhla se role a za nimi bílá silnice kolem černého lesa Háje. Jeden z těch mnohých malebných koutků jižních Čech. A dnes namísto bývalé bašty, kde bylo často tolik veselo, stojí „hájnice“, stavení se rozpadává, oknem zalepeným mastným papírem dívá se starý hajný na hráz, která jeví povážlivé trhliny a za hrází vidí rybník, jehož horní část proměněna jest dnes v pole, kde čeledín, kráčející za pluhem, vyorává místy kořeny vodních trav, které kdysi šuměly nad hladinou a v kterých divoké kachny se ukrývaly... Díval jsem se z hráze na stavení bývalé bašty a tu vzpomněl jsem si na nebožtíka děda, jak mně vykládal o večerech, kdy uvnitř sedávali a vypravovali si, o pytlácké historii, o správci Behaltovi, o řediteli panství, o dutém dubu na hrázi, o čeledínovi Matěji a o konci bašty... |
|
|
|
Už dávno zaniklá ražická bašta |
|
|
|
Bašta č.p.32 v Krči u Protivína. Tady se narodila matka Jaroslava Haška |
|
|
|
Matka Jaroslava Haška, Kateřina Hašková, rozená Jarešová. Fotografie z literárního fondu J. Haška v Pam. nár. písemnictví |
|
|
|
|
